Studie vychází z pravidelných průzkumů, které si nechává IPR dělat výzkumnými agenturami. Ten poslední se uskutečnil v roce 2024 na vzorku 2000 obyvatel nad 15 let. „Naše výsledky jsou zobecnitelné na všechny Pražany kromě dětí,“ řekla vedoucí kanceláře analýz města IPR Zdeňka Havlová.
Aktuální verze studie pracuje i se staršími výzkumy z let 2017, 2020 a 2022. Spokojenost Pražanů autoři rozdělili do 11 tematických kapitol a podle hlavní editorky publikace Niny Dvořákové je dlouhodobě na vysoké úrovni. Obecně spokojenější jsou podle ní lidé s vyšším vzděláním, vyššími příjmy a vlastním bydlením.
Právě bydlení je v Praze často skloňovaným tématem kvůli vysokým cenám. To se odrazilo i v průzkumu, podle kterého je sice 75 procent Pražanů se svým bydlením spokojeno, ale 62 procent si myslí, že by město mělo samo zajišťovat výstavbu obecních bytů.
Zároveň si svůj vysněný byt nemůže dovolit v případě nájmu 60 procent a u vlastnického bydlení 80 procent respondentů. „To je docela vysoké číslo a odpovídá to situaci na pražském trhu s byty,“ řekla Dvořáková. Zajímavé je podle ní také to, že 45 procent Pražanů bydlí v panelovém domě, ale za ideální bydlení ho považuje jen 14 procent. Naopak v rodinném domě žije jen asi desetina Pražanů, ale preferuje ho více než polovina z nich.
MHD
Z dat je podle výzkumnice také vidět, že tři čtvrtiny Pražanů jsou spokojeny s MHD, ale jen 29 procent řidičů je spokojeno s dopravou automobilem. Pohyb na kole či koloběžce hodnotí pozitivně 46 procent jejich uživatelů. Jako největší problém v dopravě hodnotilo 81 procent respondentů dopravní zácpy, 67 procent parkování v místě bydliště a 62 procent špatný stav komunikací.
Zajímavým trendem podle studie je, že zatímco v roce 2020 považovalo asi 72 procent za reálnou hrozbu změnu klimatu, v posledním průzkumu to bylo pouze 55 procent. Trochu paradoxně však skoro polovina lidí považuje za nedostatečnou míru investic do opatření pro snižování teplot v ulicích. V roce 2020 skoro polovina lidí zvažovala nákup elektromobilu, podle nejnovějších dat už jenom pětina.
Lidé se podle výzkumu také čím dál méně komunitně sdružují, jen třetina se cítí být součástí své komunity a trend se mírně zhoršuje. Z pohledu veřejné vybavenosti je 74 procent Pražanů spokojeno s dostupností parků a obchodů, 65 procent s kapacitou základních škol a 56 procent u mateřských škol. Spokojenost s dostupností škol nicméně klesá. Nejméně lidí je spokojeno s počtem přírodních koupališť, který považovalo za dostatečný 28 procent respondentů.
Studie zahrnuje také srovnání Prahy s ostatními evropskými metropolemi, založené na datech z mezinárodního průzkumu pro Evropskou komisi. Podle těch patří česká metropole s 92procentní spokojeností obyvatel mezi dvacítku nejlépe hodnocených metropolí. Hůře město dopadlo v oblasti dostupnosti bydlení či důvěry vůči spoluobčanům.
