Zázrak v Černobylu: V krajině bez lidí se daří populaci koně Převalského. Vrátil se i medvěd
Na ploše větší než Lucembursko se volně pasou koně Převalského, vrátili se vlci a rozrostly se populace rysů, losů a jelenů. Tohle není scéna z pastvin střední Asie, ale uzavřené zóny okolo Černobylské jaderné elektrárny. Od katastrofy světového významu dnes uběhlo přesně 40 let.
26. dubna 1986 se po havárii jaderné elektrárny rozšířila radiace po celé Evropě a vyžádala si evakuaci celých měst. Jednalo se o nejhorší jadernou katastrofu v historii. O čtyři dekády později návrat lidí do oblasti okolo energetického zařízení stále není možný. Vrátili se však jiní obyvatelé, informovala agentura Associated Press (AP).
V rozsáhlé pustině se nyní potulují vlci a po více než sto letech byl zaznamenán i výskyt medvěda hnědého. Vylidnění oblasti mělo za následek růst populace rysů, jelenů, losů a volně se pohybujících smeček psů. V rámci experimentu sem roku 1998 byli vysazeni i koně Převalského, kterým se v krajině s minimem lidských zásahů zjevně daří.
„Skutečnost, že na Ukrajině nyní žije volně se pohybující populace, je tak trochu malým zázrakem,“ uvedl pro AP Denys Vyšnevskyj, vedoucí přírodovědec v oblasti. „Příroda se zotavuje relativně rychle a efektivně,“ doplnil.
Úkryt jim skýtají ruiny
Na základě snímků ze skrytých fotopastí je zřejmé, že koně nezřídka hledají úkryt v rozpadajících se budovách, kde se také často ukládají ke spánku. Žijí povětšinou v malých skupinách o jednom hřebci, několika klisnách a mláďatech či oddělených stádech, která tvoří mladší samci.
Celosvětová populace koně Převalského, který byl ve volné přírodě prohlášen za vyhynulý druh, momentálně čítá okolo 3000 jedinců. Díky záchrannému programu a následné reintrodukci se je daří postupně vracet na místa původního výskytu.
„Tento druh je pozoruhodným příkladem úspěšné reintrodukce. I když ještě zdaleka není zcela zachráněn, ukázal, že s řádnou přípravou může druh chovaný v zajetí znovu získat sociální a ekologické chování potřebné k volnému životu,“ uvedl Florian Drouard, který vede program zabývající se reintrodukcí koně Převalského v Národním parku Cevenny v jižní Francii. Kůň se podle něj ukázal jako neobyčejně přizpůsobivý. Přizpůsobil se nejen otevřené krajině, ale i částečně zalesněnému prostředí Ukrajiny.
Největší hrozbou je válka
Navzdory přetrvávající radiaci vědci nezaznamenali rozsáhlé úhyny volně žijících zvířat, ačkoli jemnější účinky ozáření jsou patrné. Některé žáby mají tmavší kůži než obvykle a ptákům v oblastech s vyšší radiací hrozí častěji šedý zákal.
Největší hrozbou za poslední dekády však představuje ruská invaze na Ukrajinu. V roce 2022 při postupu ruské armády na Kyjev vojáci zakopávali obrannou infrastrukturu do kontaminované půdy. Tamními lesy se přehnaly i požáry způsobené vojenskými manévry.
„Většinu lesních požárů způsobují sestřelené drony,“ řekl Oleksandr Poliščuk, který vede hasičskou jednotku v zóně. „Někdy musíme urazit desítky kilometrů, abychom se k nim dostali,“ prozradil. Nebezpečí představují zejména z důvodu šíření radioaktivních částic do ovzduší.
Vědci od začátku invaze zaznamenali nárůst padlých stromů i mrtvých zvířat. Poškození elektrické sítě také zanechalo okolí spravované oblasti bez potřebných zdrojů, což činí pravidelný monitoring složitějším.
Černobyl pravděpodobně zůstane uzavřený i dalším generacím běžných lidí, právě proto má ale potenciál zůstat plný života. „Pro ty z nás, kteří se zabývají ochranou přírody a ekologií, je to tak trochu zázrak. Příroda vlastně provedla takový restart oblasti,“ doplnil Vyšnevskyj.















Než je Ukrajinci postřílí.