ONLINE: Zranění a stovky tisíc lidí bez proudu po útoku Rusů. Ukrajinci zasáhli Krym
Po ruském útoku jsou zranění v Charkovské oblasti a 380 000 lidí bez proudu v Černihivské oblasti. Ukrajina zasáhla Leningradskou oblast a Krym. Rusko se přitom pokouší opět zatáhnout do války i Bělorusko, varoval prezident Zelenskyj. Dramatické dění sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Po střelbě v Kyjevě z funkce dnes odstoupil šéf ukrajinských strážníků Jevhen Žukov. Na sociálních sítích se totiž objevilo video, na kterém je vidět, jak hlídkující policisté po zaslechnutí střelby utíkají pryč a bezbranné civilisty nechávají za sebou.
„Policisté se zachovali neprofesionálně a ostudně. Měli našim občanům pomáhat a zachraňovat je. Nevyhodnotili však situaci správně a civilisty zanechali napospas nebezpečí,“ řekl Žukov serveru RBK-Ukrajina s tím, že se z toho rozhodl vyvodit osobní zodpovědnost.
Ministr vnitra Ihor Klymenko ovšem předtím dnes prohlásil, že chování policistů je „hanbou pro celý systém“ a že budou přijata rozhodnutí ohledně jejich nadřízených.
Osm lidí včetně jednoho dítěte zůstává hospitalizováno po sobotní střelbě v Kyjevě. Rodák z Ruska tam na ulici začal střílet a dalších šest lidí při tom zabil. Dnes to uvedl starosta města Vitalij Kličko. Svou funkci mezitím složil šéf hlídkové policie, když vyšlo najevo, že přítomní strážníci před střelbou z automatické zbraně utekli. Útočníka, který se následně zabarikádoval v supermarketu s rukojmími, po neúspěšném vyjednávání nakonec zlikvidovala zásahová jednotka.
Poraněné dítě, jehož oba rodiče při střelbě zahynuli, je ve stabilizovaném stavu, jeden dospělý zůstává v kritickém stavu, uvedl Kličko. „Všem se dostává veškeré potřebné lékařské péče,“ uvedl starosta na platformě Telegram.
Supermarket v Holosijivském obvodě v jižní části Kyjeva je stále obehnán policejní páskou, ve výkladu jsou vidět průstřely a v okolí jsou patrné skvrny od krve, píše agentura Reuters. O pár set metrů dál, tam, kde útočník střelil své první oběti, leží květiny.
Ukrajinská armáda uvedla, že v noci na dnešek zasáhla továrnu firmy Atlant-Aero ve městě Taganrog v ruské Rostovské oblasti, kde se vyrábí útočné a průzkumné drony.
Gubernátor oblasti Jurij Sljusar potvrdil úder ve městě, nicméně nezmínil továrnu, ale požár v komerčním objektu, píše server The Kyiv Independent. Ukrajinská armáda podle serveru provedla útok také v ruském přístavním městě Jejsk v Krasnodarském kraji.
Při nočním ruském útoku na město Černihiv zahynul 16letý chlapec a další čtyři lidé byli zraněni, uvedl místní náčelník vojenské správy Dmytro Bryžynskyj na platformě telegram. Při útoku bylo poškozeno sedm obytných domů, veřejná budova a školní zařízení.
Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 236 drony různého typu, z nichž se 203 podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Ukrajina zároveň informovala o svém útoku na provoz na výrobu dronů v ruské Rostovské oblasti.
V uplynulém dni ruské údery zabily tři lidi a dalších 36 zranily, uvedly podle serveru The Kyiv Independent ukrajinské úřady. Kromě chlapce v Černihivu zahynuli lidé také v Charkovské a Sumské oblasti. Zranění byli hlášeni také v Chersonské, Doněcké a Záporožské oblasti.
Volodymyr Zelenskyj dnes kritizoval americké prodloužení výjimky, která zemím umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty, které jsou již naložené na tankerech na moři. Miliardy dolarů získané z prodeje této ropy podle ukrajinského prezidenta Moskva ihned použije na nové útoky proti Ukrajině.
„Každý dolar zaplacený za ruskou ropu jsou další peníze na válku,“ napsal Zelenskyj na síti X. Na moři se podle něj v současnosti nachází více než 110 ropných tankerů z ruské stínové flotily, s jejíž pomocí se Moskva snaží obcházet sankce. Tyto tankery převážejí přes 12 milionů tun ruské ropy, které lze nyní bez jakýchkoliv následků prodat. Rusko tím získá deset miliard dolarů (přibližně 200 miliard korun), které ihned „promění“ na nové údery na Ukrajinu, dodal Zelenskyj.
Tady jsou další snímky z útoku v Kyjevě. Generální prokurátor sdělil, že pachatelem je 58letý muž narozený v Moskvě. „Podle předběžných informací použil automatickou zbraň. Současně vypukl požár v bytě, kde měl útočník trvalý pobyt," uvedl také Ruslan Kravčenko. Přiložená fotografie zachycuje tělo osoby ležící v krvi v uličce mezi regály a zbraň opodál.
Nejméně pět lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno, když útočník začal střílet z automatických zbraní na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej následně zastřelila v supermarketu, kam se uchýlil i s několika rukojmími. Oznámily to místní úřady a počet obětí potvrdil prezident Volodymyr Zelenskyj. Generální prokurátor Ruslan Kravčenko podle ukrajinských médií uvedl, že útočil 58letý muž pocházející z Moskvy.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury AP uvedlo, že jeho síly zničily přes noc 258 ukrajinských dronů nad 16 oblastmi, Krymem a Černým a Azovským mořem.
Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev podle Reuters potvrdil že ukrajinské drony zasáhly průmyslové areály ve městech Syzraň a Novokujbyševsk. V obou městech jsou ropné rafinerie.
Podle agentury Reuters poškodily naopak ruské útoky také infrastrukturu v ukrajinském přístavu Oděsa.
Podle ukrajinské armády zaútočilo na Ukrajinu v noci 219 bezpilotních letounů. Ruskojazyčný servis BBC informuje, že ruský dronový útok zranil v Chersonské oblasti 64letého muže. Podle místní vojenské správy je v nemocnici v kritickém stavu.
Ukrajinské letectvo dnes ráno na telegramu uvedlo, že zneškodnilo 190 ruských dronů. Doplnilo, že 28 bezpilotních letounů podle něj zasáhlo 17 míst, na devět míst dopadly sestřelené drony či jejich úlomky.
Ukrajinské dronové útoky lze podle experta Zdeňka Petráše z Univerzity obrany interpretovat spíše jako snahu o stabilizaci fronty a zpomalení ruského postupu než přípravu na zásadní změnu dynamiky konfliktu. Současný vývoj podle něj potvrzuje snahu Ruska o postupné vyčerpávání ukrajinských kapacit při současném udržení tlaku na klíčové oblasti frontové linie.
Ukrajinské zisky mají podle něj význam, jsou ale omezené z hlediska operačního rozsahu. „Význam spočívá méně v územních ziscích a více v účincích. Ukrajina zvyšuje náklady protivníka, zpomaluje jeho postup a zpochybňuje jeho iniciativu. Nejde však zatím o zásadní strategický zlom. Rusko nadále těží z početní a materiální převahy,“ míní Petráš.
Podle něj prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by jedna či druhá stany koncentrovala své síly a prostředky na úseky fronty, ve kterých by měla nastat případná rozsáhlejší jarní ofenzivní operace. Vše podle něj nasvědčuje spíše tomu, že hlavním cílem ruské útočné aktivity napříč bojištěm je oslabení ukrajinské schopnosti pokračovat ve vedení války a zlomit soudržnosti západní pomoci.
„Ukrajina bude pravděpodobně i nadále využívat výhody bezpilotních prostředků k vedení přesných a cílených úderů na infrastrukturu v hloubce ruského území. Kolaps fronty na jedné či druhé straně je nepravděpodobný. Spíše lze očekávat pokračující ruský tlak a ukrajinské lokální protiakce,“ míní Petráš
Válečná linie na Ukrajině zůstává podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany převážně statická, i když se na východě dál místy intenzivně bojuje. Hlavní roli hrají drony. Výhodu má ten, kdo jich má víc a dokáže je přesněji používat. Petráš nicméně nepředpokládá zhroucení fronty na žádné straně. Čeká spíš pokračující ruský tlak a menší ukrajinské protiakce, řekl v rozhovoru pro ČTK.
Ukrajina v poslední době provedla podle Petráše úspěšný průlom do obrany protivníka ve směru na Doněck, což vedlo k omezeným taktickým úspěchům bez širšího operačního dopadu, míní. „Na druhé straně lze pozorovat pokračující lokální zisky ruských jednotek v prostoru Avdijivky, Bachmutu a západně od Doněcka, což podle těchto zdrojů naznačuje udržení iniciativy na straně Ruské federace,“ uvedl Petráš.
„Dominantním faktorem je dnes dron a taktická převaha patří těm, kteří používají nejvíce dronů s největší přesností. Má to však jeden důležitý problém. Je málo pravděpodobné, že by tato taktická převaha byla transformována do významnějšího operačního efektu a vedla ke strategickému zvratu průběhu konfliktu,“ uvedl Petráš.
Ruská agentura Interfax pak s odvoláním na gubernátora Leningradské oblasti Alexandra Drozděnka napsala, že po dronovém útoku vypukl požár u přístavu Vysock. „Přes noc zneškodnily síly vzdušné obrany 27 nepřátelských bezpilotních letounů,“ doplnil. Gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev informoval také o útoku ukrajinských dronů na sklad paliva poblíž hlavního města anektovaného poloostrova Krym.
Server Ukrajinska pravda napsal, že ukrajinské síly znovu zasáhly významnou ropnou rafinerii v Novokujbyševsku v Samarské oblasti. Na sociálních sítích jsou záběry útoku, který v průmyslové zóně města způsobil požár. Ruské úřady tento úder nepotvrdily.
Podle vedoucího vojenské správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova zasáhly ruské síly tři obytné domy ve městě Bohoduchiv. „Zraněni byli 42letý muž a 63letá žena. Záchranáři jim poskytují veškerou potřebnou pomoc,“ napsal Syněhubov na platformě Telegram. V důsledku útoku podle něj na místě vypukl požár.
Energetická společnost Černihivoblenerho uvedla, že ruský útok v noci zasáhl také důležité energetické zařízení, bez proudu jsou tak odběratelé v Černihivu a dalších částech oblasti. Energetici podle firmy pracují na obnovení dodávek proudu.
Po ruském útoku jsou dva zranění v Charkovské oblasti a 380 000 lidí bez proudu v Černihivské oblasti. Ukrajina zasáhla Leningradskou oblast a Krym.
Rusko při náboru bojovníků systematicky využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích, přičemž rekrutované lidi odtamtud často nasazuje na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci, které oslovila ČTK, se shodují, že motivace těchto lidí je převážně ekonomická, zatímco Moskva tímto způsobem zároveň kompenzuje nedostatek vlastních sil a snižuje politické i finanční náklady války, kterou proti Ukrajině vede.
„Rusko často pracuje s dezinformacemi ohledně role verbovaných bojovníků či pracovníků. Tito často pracují s informací, že se do válečného průmyslu, či přímo bojů, nebudou zapojovat, ale situace na místě je odlišná,“ uvedl Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodal, že lidé se kvůli finanční situaci nebo zabavení dokladů často nemohou z nastalé situace vymanit. Podle něj jde o kombinaci snahy najít si lepší práci a schopnosti Ruska využívat informační nástroje k jejich zneužití.
Bělorusko nejspíše dostalo z Moskvy příkaz, aby udržovalo v napětí ukrajinské ozbrojené síly, zatímco ruské jednotky se na jaře a létě budou pokoušet o ofenzívy na východě a jihovýchodě Ukrajiny, míní šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko podle serveru RBK-Ukrajina.
Server také připomněl, že podle zpráv v médiích se Rusko chystá v Bělorusku vytvořit základny pro vypouštění dronů dalekého doletu, aby zvýšilo tlak na Ukrajinu. Rusové podle ukrajinského letectva již využívají vzdušný prostor Běloruska při náletech svých dronů na Ukrajinu, dodal portál.
Vilniuský soud dnes zahájil proces s pěti osobami obviněnými ze spolupráce s ruskou vojenskou rozvědkou GRU při přípravě a odesílání výbušných balíčků prostřednictvím společností DHL a DPD, které v roce 2024 explodovaly v Německu, Polsku a Británii. Informovala o tom agentura AFP. Po dalších členech teroristické skupiny se podle litevských úřadů i nadále pátrá. Rusko zapojení do sabotáží dlouhodobě odmítá.
Rusko se opět pokouší zatáhnout Bělorusko do války proti Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích po poradě s hlavním velitelem ukrajinské armády Oleksandrem Syrským. Poukázal na zprávy rozvědky o přeskupování ruských sil, pohybech vojsk v Bělorusku, výstavbě silnic a dělostřeleckých postavení u hranic s Ukrajinou.
„Domníváme se, že Rusko se opět pokusí zatáhnout Bělorusko do své války. Dal jsem pokyn varovat příslušnými kanály faktické vedení Běloruska před připraveností Ukrajiny bránit svou zemi a nezávislost. Povaha a důsledky nedávných událostí ve Venezuele by měly vedení Běloruska odradit od chyb,“ napsal Zelenskyj v narážce na osud jiného ruského spojence Nicoláse Madura, kterého v lednu unesly americké speciální síly.
Švédský král Karel XVI. Gustav se svým protějškem Volodymyrem Zelenskym na dnešní návštěvě Lvova.
Kyjev doufá, že ukrajinští piloti by už letos mohli začít ve Švédsku s výcvikem na letounech Gripen. Uvedl to před novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se dnes ve Lvově na západě Ukrajiny setkal se švédským králem Carlem XVI. Gustafem.
„Děkujeme za nový program posílení obrany našeho vzdušného prostoru, který se týká naší budoucí letecké flotily letounů švédské výroby Gripen. Velice počítáme s tím, že naši piloti zahájí výcvik už v tomto roce,“ řekl Zelenskyj. Švédsko podle prezidenta patří mezi pětici zemí, kteří na podporu ukrajinské armády vynakládají nejvíce prostředků. Letos to má být ekvivalent čtyř miliard eur (asi 97 miliard Kč), napsala agentura Unian.
Válka proti Íránu ohrožuje dodávky zbraní Ukrajině, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval partnerům pomáhajícím překonat tuto situaci a zdůraznil, že Ukrajina usiluje o domácí výrobu potřebných zbraní pro protivzdušnou obranu. Zelenskyj podle Reuters oznámil, že se prostřednictvím videa zúčastní dnešního jednání pod vedením Británie a Francie o obnovení plavby lodí Hormuzským průlivem.
„Kvůli válce v Íránu existují rizika pro dodávky zbraní na Ukrajinu – a děkuji všem partnerům, kteří jsou připraveni pomoci a hledat způsoby, jak to napravit,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Slovensko ještě tento měsíc podá dříve ohlášenou žalobu kvůli rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku. Stát by se tak mělo několik dnů před 27. dubnem, kdy uplyne termín pro právní kroky v této záležitosti. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico. Bratislava zejména zpochybňuje proces přijímání příslušného nařízení EU. Žalobu proti uvedenému unijnímu rozhodnutí už podalo Maďarsko.
Slovensko i Maďarsko hlasovaly proti nařízení ohledně dovozu plynu. S ohledem na zvolenou proceduru přijímání tohoto dokumentu ovšem nebyl k jeho schválení potřebný jednomyslný souhlas. Slovenská vláda i končící kabinet premiéra Viktora Orbána shodně tvrdí, že zákaz dovozu ruského plynu je ve skutečnosti sankcí.
Přímé zapojení některých evropských zemí do konfliktu s Ukrajinou roste, podrobnosti předložilo ruské ministerstvo obrany, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruských agentur. Vyjádřil se tak ke středečnímu kroku ministerstva obrany v Moskvě, jenž zveřejnilo seznam firem, které v Evropě vyrábějí drony pro Ukrajinu, a varovalo před nepředvídatelnými důsledky. Na seznamu jsou i dvě firmy s pobočkami v ČR. Český ministr zahraničí Petr Macinka si předvolal ruského velvyslance.
Peskov podle agentury TASS novinářům řekl, že Kreml nemá k prohlášení ruského ministerstva obrany co dodat. „Kladete stejnou otázku z druhé strany. Podstata se nemění a podstata mé odpovědi se také nemění,“ odpověděl na dotaz, zda by prohlášení resortu obrany mohlo znamenat, že Moskva zvažuje možnost úderů proti podnikům vyrábějícím drony pro Kyjev, pokud budou pokračovat útoky na ruskou kritickou infrastrukturu.
Ve válce, kterou před více než čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo nejméně 212 188 ruských vojáků, uvedla BBC na svém ruskojazyčném webu.
