Imunoložka pro Blesk: V Česku přibývá alergických reakcí na léky a potraviny. Proč?
Nástup letošní pylové sezony se oproti loňsku nevymyká, aktuálně dominuje bříza. V Epicentru to řekla imunoložka a alergoložka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Helena Posová. Upozornila ale na přibývání alergií a nepříjemných reakcí na léky a potraviny. Co za to může? A proč v Česku chybí alergologové? I o tom hovořila Posová v Epicentru Blesku.
Počty lidí s alergiemi u nás rostou, jak ale upozornila lékařka Helena Posová, může za to i lepší diagnostika. „Velký vliv pak hraje znečištění ovzduší a jak se říká, západní styl,“ vysvětlila lékařka Helena Posová a dodala, že žijeme v trochu více sterilním prostředí. „Imunitní systém vlastně není tak úplně zatěžován, a pak má tendenci reagovat na něco, na co by vůbec reagovat nemusel, ani neměl,“ popsala.
Obecně jsou Češi alergičtí na různé pyly, v tuhle chvíli se jedná nejvíce o stromy. V současnosti je nejvíce aktivní pyl jasanu nebo břízy. „Narůstá u nás potravinová alergie, a to, co nás asi nejvíc trápí, je i alergie na některé léky,“ upozornila lékařka.
Silnou reakci může způsobit mák
Dodala, že případy přibývají logicky s tím, jak se rozšiřuje sortiment medikamentů. Také dost často zařazujeme do jídelníčku exotické potraviny. Velmi silnou reakci pak podle lékařky může u nás v Česku způsobit mák.
„Může vyvolat anafylaktickou reakci poměrně závažnou, takže asi obecně, jak těch alergií přibývá, tak přibývá i těhle těch závažnějších stavů, ale nebývají to pyly,“ dodala Posová.
Mezi nejzávažnější reakce patří ty kvůli sršnímu nebo vosímu bodnutí. „Pacienti alergičtí na hmyzí jed by u sebe měli nosit adrenalinové pero, ono to ale platí i pro potravinové alergiky,“ upozornila lékařka na praxi, že lidé tento lék nechávají často doma, přitom jim může zachránit život. Důvod je podle ní prostý, lék je drahý a alergici se bojí, že ho ztratí...
Alergici nechávají pero doma...
„Doma ho schovají, aby to neztratili, hlavně do lesa to nechtějí nosit, tam (doma) to nemá smysl, musí ho mít u sebe,“ upozornila Posová. Hmyzích alergiků u nás podle ní nepřibývá, v Česku ale tento typ potíží patří mezi nejzávažnější alergie.
Léky antihistaminika na alergie sice mohou předepisovat i praktičtí lékaři, problémem ale je klesající počet alergologů v Česku. Posová vysvětlila důvody. „Řada z nich už hodně přesluhuje a odchází do důchodu,“ popsala. Problém je podle ní i v systému vzdělávání.
„Musí si udělat vlastně takové to minimum z interny nebo z pediatrie, pak teprve může začít vykonávat praxi pod dohledem a po pěti letech je z něj alergolog,“ vysvětlila. „Když se ptám třeba mediků u zkoušek, tak oni říkají, že to je strašně dlouhá doba,“ popsala důvody, proč se budoucí lékaři do oboru až tak nehrnou.
Z interny se do oboru už nevrátí
Mladého lékaře pak podle alergoložky na dva roky „půjčují“ interně. „Samozřejmě, pokud je šikovný, tak si ho na té interně nechají (...) Je to taková složitá záležitost vlastně, aby se nám vrátil zpátky a opravdu se z něj ten alergolog stal,“ popsala Helena Posová.
U lékařek se pak podle Posové počítá s mateřskou dovolenou. „Pokud je to žena, což většinou u těch alergologů bývá, tak pravděpodobně buď po tom interním minimu, nebo ještě někde před tím půjde na mateřskou,“ vysvětlila Posová z klinické imunologie a alergologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Dodala, že aby alergologů v Česku zase přibylo, tak to bude ještě nějakou chvíli trvat.
Ano občas mám alergii na některé lidi a média. 🙂 🙂 🙂 👍