Šance pro Ukrajinu? Magyarovo vítězství může pohnout se vztahem Maďarska k napadené zemi i členům V4
Vítězství současné opoziční strany Tizsa v čele s Péterem Magyarem v maďarských parlamentních volbách by mohlo zlepšit vztahy visegrádské čtyřky (V4), kam se kromě Maďarska řadí také Slovensko, Polsko a Česko. Zároveň by změna maďarského premiéra, kterým je posledních 16 let Viktor Orbán, mohla znamenat zmírnění rétoriky vůči Ukrajině. ČTK to dnes řekl český odborník na kulturní a politickou geografii Vladimír Baar z Ostravské univerzity. Volby v Maďarsku se uskuteční 12. dubna.
„Z dosavadní rétoriky to vypadá, že si Magyar uvědomuje, že zatažení Maďarska do spojenectví s Moskvou je v podstatě špatná cesta. Dá se očekávat, že v mezinárodní politice nastane docela výrazný zlom. Magyar si uvědomuje, že ponechat Ukrajinu napospas Rusku je špatné. I v postoji k Bruselu by se hodně změnilo, protože víme dobře, že Maďarsko je v podstatě jediný velmi tvrdý oponent vůči všemu, co se proti Rusku přijímá. Slovensko se o to pokouší, ale je to vždycky jen takový slabý odvar orbánovského postoje,“ uvedl Baar.
Domnívá se, že Orbán zklamal značné množství konzervativně naladěných voličů, když maďarskou politiku obrátil k Rusku. „Je to taková moje hypotéza. Myslím si, že (Orbán) vsadil na to, že Rusko vyhraje, že Západ je natolik slabý, že nic neudělá. Myslel si, že z toho samozřejmě bude mít prospěch, a to nejen surovinový, ale třeba i územní. Pohlcení celé Ukrajiny Ruskem by skýtalo třeba možnost návratu Podkarpatské Rusi Maďarsku,“ řekl Baar.
Podle něj by změna maďarského premiéra mohla mít dopad i na postoje dalších zemí. Dodal, že vítězství Magyara by mělo výrazný dopad i na zlepšení vztahů zemí V4. „Všechno by se to mohlo obrátit k tomu, že naše zájmy by se více sladily. Vždyť máme spoustu podobných zájmů i spoustu toho, co bychom chtěli změnit na Evropské unii,“ míní politický geograf.
Připomněl, že kvůli nastavení volebního systému v Maďarsku potřebuje Magyar vyhrát s výrazným rozdílem. „Volební systém je mazaně uzpůsobený, i propadlé hlasy, které nezíská kandidát nebo strana, se přepočítávají a tam to může sehrát tu roli, že například i po porážce, která by byla třeba sedm či osm procent, by Orbán mohl volby vyhrát,“ podotkl Baar.
Ruská armáda v dubnu proti Ukrajině poslala skoro 6600 dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet během více než čtyřleté ruské invaze do sousední země. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která vychází z pravidelných hlášení ukrajinských vzdušných sil.
Rusko k útokům proti sousední zemi použilo minulý měsíc 6583 bezpilotních letounů, což ve srovnání s březnem znamená dvouprocentní nárůst. Výrazně přibylo dronových útoků ve dne. Podle ukrajinských činitelů je cílem této taktiky zvýšit počet obětí v řadách civilistů.
Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Pavlo Palisa řekl, že dronové nálety za denního světla jsou novým pokusem Moskvy o „terorizování civilistů“ po skončení zimy. Během chladných měsíců ruská armáda údery soustředila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a připravila miliony lidí o dodávky elektřiny, tepla i vody.
Ukrajinská protivzdušná obrana podle údajů armády v dubnu sestřelila 88 procent dronů a střel odpálených Ruskem.
Ministerstvo obrany v Moskvě podle BBC informovalo o sestřelení 141 ukrajinských dronů. Kolik jich do ruského vzdušného prostoru vletělo, Moskva nezveřejňuje. Protivzdušná obrana pracovala v regionech sousedících s Ukrajinou nebo na okupovaném Krymu.
Ruská armáda ukrajinské drony sestřelovala také nad Krasnodarským krajem, který se rozkládá na východním pobřeží Azovského a Černého moře. Úřady v tomto regionu oznámily, že dron zasáhl námořní terminál a na místě vznikl požár. Nikdo nebyl zraněn. K zásahu vyjelo skoro 130 hasičů a dalších záchranářů. Mají k dispozici asi 40 kusů techniky.
Ruský útok na přístavní infrastrukturu ohlásila izmajilská okresní správa. Nikomu se nic nestalo a k požáru, který útok způsobil, vyjeli hasiči. Přístavní město Izmajil leží na Dunaji.
Ruské drony dnes ráno útočily na několika místech také v Charkově. Podle velitele regionální vojenské správy Oleha Syněhubova zasáhly čtyři čerpací stanice ve městě. Jeden muž je zraněný, další utrpěl akutní stresovou reakci. Také v Čuhujivu na jihovýchod od Charkova Rusko zasáhlo čerpací stanici.
