V České národní bance (ČNB) se točí obří peníze. Guvernér Aleš Michl si za rok 2025 přišel na téměř 7 milionů čistého, další členové bankovní rady inkasovali miliony a k tomu ještě tučné benefity, vyplývá z údajů zveřejněných bankou. Když se ale čísla porovnají s bankéři v Evropě nebo šéfy velkých firem, vychází až překvapivý obrázek - centrální bankéři si sice žijí luxusně, ale rozhodně ne nejluxusněji.
Královské peníze v ČNB: Michl bere skoro 7 milionů ročně. Na kolik si přijdou světoví bankéři?
1.Michl skoro 7 milionů Kč
Guvernér ČNB Michl si za rok 2025 vydělal 6,85 milionu korun čistého, vyplývá z oficiálních údajů ČNB. Další členové bankovní rady se pohybují níže, kolem 5 - 5,5 milionu korun.
Tyto částky přitom nejsou konečné. Vedle mzdy totiž členové rady čerpali i manažerské benefity, které podle ČNB v průměru odpovídaly dalším 17 % jejich ročního příjmu. U Michla tak šlo podle výpočtu zhruba o 1,16 milionu korun.
Nejde ale o klasické „prémie do kapsy“ - podle banky jsou tyto benefity určené na zdraví, regeneraci, osobní rozvoj a nově také na dopravu.
To je zásadní změna oproti roku 2024. Tehdy měli bankéři podle banky k dispozici služební auta i pro soukromé účely včetně proplácení pohonných hmot. Od roku 2025 tento benefit zmizel a nahradil ho finanční příspěvek na dopravu. Přímé srovnání let je tak podle ČNB složitější.
Mzdy přitom „těm nahoře“ rostly mírně. V roce 2025 se zvýšily v průměru o 4,8 %, což podle banky odpovídá růstu mezd zaměstnanců celé instituce.
2.Co viceguvernér?
Jen o něco méně inkasovali i další členové bankovní rady - Jan Frait přes 5,6 milionu, Eva Zamrazilová více než 5,5 milionu a ostatní kolem 4,6 milionu korun ročně, jak ukazují data banky.
3.Na špici Brit či Němec
Když se platy centrálních bankéřů porovnají se zahraničím, vychází ČNB zhruba ve středu pole, ukazují srovnávací data, která má Blesk k dispozici.
Guvernér britské Bank of England Andrew Bailey si podle těchto dat přišel asi na 13,9 milionu korun hrubého ročně, šéf německé Bundesbank Joachim Nagel na 13,8 milionu korun hrubého platu ročně a prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na zhruba 11,8 milionu korun hrubého platu ročně.
4.Co Rakousko a Slovensko?
Rakouský guvernér Robert Holzmann pak pobírá kolem 9,5 milionu korun hrubého, polský šéf centrální banky Adam Glapiński zhruba 7,9 milionu hrubého a slovenský guvernér Peter Kažimír zhruba 6,8 milionu korun hrubého.
5.Beneš je jinde
Ještě výraznější rozdíl je při srovnání s českou komerční sférou. Třeba šéf polostátního ČEZ Daniel Beneš inkasuje podle dostupných údajů přes 52 milionů korun hrubého příjmu ročně.
Konkrétně jde o 52,9 milion Kč, což jsou mzda a odměny dohromady. Manažerské benefity jsou následně 3,5 procenta z hrubého příjmu, jde o služební auto či životní pojištění - benefity dosahují výše 1,95 milionu Kč.
6.Co šéfové bank?
Šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný má přes 41 milionů korun hrubého ročně a např. generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka zhruba 26 milionů korun hrubého ročně.
U Spurného je v rámci benefitů nárok na služební auto, nadstardní zdravotní péči či příspěvek na pohonné hmoty a benefity tak činí 2,06 milionu Kč. Vedení ČNB se tak pohybuje výrazně pod úrovní top manažerů v byznysu.
7.Platy ve státním
Ve státní a veřejné sféře už jsou ale čísla mnohem blíž. Např. generální ředitel ZP ministerstva vnitra má podle dostupných údajů kolem 8 milionů korun ročně, šéf Správy železnic zhruba 6,9 milionu a vedení Lesů ČR či Všeobecné zdravotní pojišťovny kolem 6,5 milionu korun. Všichni hrubého ročně. Podle statistik se tak platy v ČNB pohybují zhruba ve stejném pásmu jako u vrcholných manažerů veřejných institucí.
8.Ztráta na papíře, ale rekordní výnosy
Na první pohled to vypadá zvláštně. ČNB za rok 2025 vykázala ztrátu 73 miliard korun, vyplývá ze zprávy o hospodaření banky. Jenže podle banky jde hlavně o účetní efekt způsobený posílením koruny.
Devizové rezervy totiž podle ČNB vydělaly rekordních 253 miliard korun a zhodnotily se o 10,3 %. Pokud by kurz zůstal stabilní, skončila by banka podle vlastních propočtů naopak v zisku kolem 150 miliard korun.
„Loni koruna výrazně posílila, což nás stáhlo účetně do ztráty. Výnosy máme v eurech a dolarech, účetnictví v korunách,“ uvedl guvernér Michl. Za poslední tři roky je tak bilance pozitivní - kumulovaný zisk dosáhl podle banky 133 miliard korun.
9.Zlato, akcie i obří rezervy
Hlavním zdrojem výdělků ČNB jsou podle banky devizové rezervy, které ke konci roku 2025 dosáhly hodnoty 3,6 bilionu korun. Banka je postupně mění - více prý investuje do akcií a zlata, které mají vyšší výnos.
Akcie přinesly podle ČNB loni výnos 163 miliard korun a zlato dalších 57 miliard. Právě zlato se stává jedním z pilířů strategie - ČNB ho chce podle svých plánů do roku 2028 navýšit na 100 tun. Na konci roku 2025 měla téměř 72 tun.
Podle vedení banky jde o zásadní změnu oproti minulosti, kdy rezervy nesly nízké výnosy. „Výrazně jsme navýšili dlouhodobý očekávaný výnos aktiv, máme více akcií a zlata,“ vysvětluje Michl.
Inflace zkrocena?
Jedním z hlavních argumentů pro vysoké odměny je podle banky vývoj inflace. Když Michl nastoupil v roce 2022, byla podle dat ČNB na 17,5 %. Dnes se už více než dva roky drží poblíž 2% cíle.
Současně banka šetřila na provozu. V roce 2023 propustila podle svých údajů asi 5 % zaměstnanců a počet míst od té doby zůstává stabilní. Provozní náklady rostly podle zprávy banky jen mírně - v roce 2025 o 3,4 %.
ČNB také snížila náklady na pasiva, např. tím, že podle svých údajů přestala úročit povinné minimální rezervy bank a zvýšila jejich objem. Jinak řečeno - banky mají u ČNB uložené peníze, ze kterých dříve dostávaly úrok. Ten teď nedostávají, takže ČNB šetří.
10.Bitcoin i moderní technologie
Pod vedením Michla se banka pustila i do experimentů. V roce 2025 nakoupila podle svých informací bitcoin za zhruba 1 milion dolarů a vytvořila testovací portfolio digitálních aktiv.
Cílem není spekulace, ale podle ČNB získání zkušeností s technologiemi, které mohou v budoucnu změnit finanční systém.
ČNB zároveň podle svých materiálů investuje do umělé inteligence, datových analýz a modernizace plateb.
Video Guvernér ČNB Michl v Hráčích: Proč chce mít v bance 100 tun zlata a jak moc levné budou ještě hypotékyVideo se připravuje ...- Související
Témata:
To je naprostá sviňárna. Co víc k tomu dodat.