Jako svátek se aktuálně v Česku slaví jen pátek a pondělí. Takže pokud budete potřebovat nakoupit, tak to udělejte v předstihu. Na Velký pátek bude sice ve většině obchodů otevřeno. Na Velikonoční pondělí budou velké obchody zavřené. Menší prodejny mohou fungovat normálně.
Děti už mají prázdniny ve čtvrtek, přečtěte si, jak je můžete zabavit venku i doma.
Popeleční středa: Začátek půstu
středa 18. února 2026
Velikonoční období nezačíná až Svatým týdnem, ale už Popeleční středou, která připadá na 40 dní před Velikonocemi. Pro křesťany jde o začátek postní doby – období zklidnění, odříkání a přípravy na největší svátky roku. V kostele se věřícím uděluje na čelo popel ve tvaru kříže jako připomínka pomíjivosti života.
Pověry o Polečení středě
„Popel chrání: Popel z posvěcených ratolestí měl podle tradice ochrannou moc" - lidé věřili, že chrání před neštěstím.
„Začíná odříkání: Co si člověk na Popeleční středu odepřel, toho by se měl držet až do Velikonoc" - mělo to přinést pevnější vůli i zdraví.
„Střídmost přináší štěstí: Kdo den dodržel v klidu a bez přejídání, měl mít podle pověr vyrovnanější a šťastnější rok."
Svatý týden nebo také pašíjový týden skrývá řadu zajímavostí, zvyků i lehce tajemných pověr, na které se dnes už trochu zapomíná.
Květná neděle: Kočičky místo palem
neděle 29. března 2026
Velikonoční příběh začíná Květnou nedělí, kdy si křesťané připomínají příjezd Ježíše do Jeruzaléma. Zatímco ve světě se světí palmové ratolesti, u nás mají hlavní roli „kočičky“.
Ty si lidé nosili domů nejen jako symbol víry, ale i ochrany.
Pověra o Květné neděli
- „Posvěcené větvičky chránily dům před bleskem i neštěstím."
- „Pro zdraví: Kdo spolkne malý kousek kočičky, toho celý rok nebude bolet v krku a bude se hod držet zdraví."
- „Počasí napoví: Jaké počasí bude o Květné neděli, takové bude celé jaro."
Modré pondělí: Odpočinek
pondělí 30. března 2026
Začátek Svatého týdne býval klidnější. Modré pondělí se neslo spíš v odpočinkovém duchu,
Pověry o Modrém pondělí
- „Klid na Modré pondělí: Tenhle den musí být odpočinkový, kdo zbytečně pracoval, přitahoval si náročný rok."
Šedivé (Žluté) úterý: Velký úklid
úterý 31. března 2026
Na Šedivé nebo Žluté úterý už se domácnosti vrhaly do pořádného úklidu. Vymetaly se pavučiny, uklízelo se a chystalo na hlavní velikonoční dny, které měly teprve přijít.
Pověry o Šedivém (Žlutém) úterý
- „Úklid přináší štěstí: Na Šedivé úterý se musí důkladně uklidit" – věřilo se, že nepořádek by se v domě držel po celý rok.
- „Pavučiny značí smůlu: Nevymetené kouty a pavučiny přinášejí neštěstí nebo chudobu."
Škaredá středa: Nemračte se!
středa 1. dubna 2026
Podle tradice se na Škaredou středu Jidáš mračil na Ježíše. A právě odtud vznikla jedna z nejznámějších velikonočních „rad“.
Pověra o Škaredé středě:
- „Kdo se ten den mračí, tomu to prý zůstane po celý rok.“
Možná i proto jde o den, kdy se lidé snažili být v dobré náladě – i když práce ještě nekončila.
Zelený čtvrtek: Zdraví na prvním místě
čtvrtek 2. dubna 2026
Zelený čtvrtek je spojený hlavně se zdravím. Tradice velí sníst něco zeleného – špenát, kopřivy nebo bylinky.
Podle tradice na Zelený čtvrtek umlkají kostelní zvony – lidově se říká, že „odlétají do Říma“. Místo nich pak vesnicemi zní řehtačky. Lidé zároveň věřili, že ranní rosa má v těchto dnech léčivou sílu, a chodili se v ní omývat pro zdraví.
Pověra na Zelený čtvrtek:
- „Kdo se omyje rosou, bude zdravý po celý rok.“
Velký pátek: Den plný tajemství
pátek 3. dubna 2026
Velký pátek patří k nejmagičtějším dnům v roce. Připomíná ukřižování Ježíše Krista, ale v lidové tradici je spojený s řadou mystických představ.
Podle lidových představ má příroda v tu dobu zvláštní sílu. Voda i země prý dokážou léčit a očišťovat. Lidé proto často dodržovali klid, nepracovali na poli a věřili, že právě tehdy se mohou objevit i bájné poklady ukryté v zemi.
Pověry na Velký pátek:
- „Otevírají se hory a vydávají poklady.“ - lidé věřili, že je to magický den, kdy se může objevit skryté bohatství (spíš symbol než realita)
- „Voda i země mají zvláštní sílu.“ - Velký pátek byl spojený s představou, že příroda má léčivou a očistnou moc
- „Nemělo by se pracovat na poli.“ - z úcty k tomuto dni se neoralo, nekopalo ani nesázelo – byl to den klidu
Bílá sobota: Pečení a přípravy
sobota 4. dubna 2026
Po vážném pátku přichází den příprav - Bílá sobota. V domácnostech se uklízelo, pekly se mazance i beránci a chystalo se na nedělní oslavy. Byl to takový přechod mezi tichem a radostí.
Pověra o Bílé sobotě
- „Oheň očišťuje“ - Lidé si domů nosili nový oheň z kostela – měl chránit domácnost a přinést nový začátek.
- „Pečení pro štěstí“ - Co se na Bílou sobotu upeklo (mazanec, beránek), mělo zajistit hojnost a dostatek po celý rok.
- „Konec půstu“ Večerem končil půst, a kdo ho dodržel, měl mít podle pověr pevnější zdraví i vůli.
Boží hod velikonoční: Slavnostní stůl
neděle 5. dubna 2026
Neděle je vrcholem Velikonoc – připomíná zmrtvýchvstání Krista a nese se ve znamení klidu a slavnostního jídla.
Na stole nechyběly:
- mazanec
- beránek
- vejce (kraslice) jako symbol nového života
Rodiny se scházely a užívaly si společný čas.
Zatímco od Zeleného čtvrtka zvony umlkají, na Boží hod velikonoční se znovu rozezní. Symbolicky tak oznamují konec smutku a začátek největší křesťanské slavnosti.
Pověry o Božím hodu velikonočním
- „Jídlo se světí pro ochranu“ - Pokrmy (mazanec, beránek, vejce) se nechávaly posvětit v kostele – měly pak přinést zdraví a ochranu celé rodině.
- „Sdílení přináší hojnost“ - Z posvěceného jídla měl dostat každý člen domácnosti, jinak hrozila smůla nebo nedostatek.
- „Hodování bez práce" - V ten den se nemělo pracovat – kdo by pracoval, mohl si podle pověr „zkazit“ celý rok a připravit se o hojnost.
Velikonoční pondělí: Pomlázka, koleda a tradice
pondělí 6. dubna 2026
Nejživější část Velikonoc přichází na závěr. Velikonoční pondělí patří pomlázce, koledě a lidovým zvykům, které se v Česku drží dodnes.
Muži obcházejí domy, předávají pomlázkou symbolickou „sílu“ a za odměnu dostávají kraslice nebo něco dobrého.
Pověra:
„Vyšlehané ženy zůstanou zdravé, krásné a plné energie.“
Tradice, které přežily staletí
Velikonoce jsou jedinečné tím, jak se v nich prolíná křesťanský význam s dávnými pohanskými zvyky. Zatímco někdo si užívá hlavně volno, jiný dodržuje tradice svých předků – a někdo obojí.
Ať už patříte do kterékoliv skupiny, jedno je jisté: každý den Velikonoc má svůj příběh. A právě díky nim mají tyto svátky dodnes své nezaměnitelné kouzlo.
