Trumpův muž v Praze: Očekáváme plnění závazků od všech! A polský generál přiznal děsivý útok
O potřebě výdajů na kybernetickou obranu přijeli do Prahy hovořit špičky bezpečnostní komunity z celého světa. Nechyběli ani zástupci americké administrativy a NATO, kteří přinesli jasný vzkaz – je třeba spolupracovat a od každého spojence včetně Česka se očekává plnění závazků. Jenže s postupným zvyšováním na 5 procent HDP, jak se domluvili členové NATO loni v Haagu, současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nepočítá. Přitom Polsko v Praze přidalo příklad, jenž ukazuje, jak je situace kritická.
Hranice mezi bojem ve fyzickém světě a v kyberprostoru se v dnešní době již smazává. Na obou frontách se objevují vážné hrozby, kterým je třeba věnovat pozornost. A právě proto by se při zvyšování výdajů na obranu mělo myslet i na posilování kybernetických kapacit. Prakticky všichni experti se na tom shodli na akci Prague Cyber Security Conference, kterou pořádal český Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB).
Právě tento úřad se přitom v posledních týdnech dostal do pozornosti kvůli rozpočtu. Babišova vláda se rozhodla, že NÚKIBu pro letošní rok přidá o 105 milionů korun méně, než plánoval předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Úřad navíc nebyl jediný, kde se škrtalo, i ministerstvu obrany se současná vláda rozhodla dát o 21 miliard méně oproti tomu, co chtěla ta předchozí.
Výsledkem je, že Česko se svými obrannými výdaji sotva dostane na 2 procenta HDP (podle některých názorů ani na ty ne, jelikož ne všechny výdaje budou uznané), které požaduje NATO. Spojenci se přitom loni na summitu v Haagu dohodli, že do roku 2035 výdaje vzrostou na 5 procent HDP.
Závažné útoky
Výdaje na kybernetickou bezpečnost, tedy i rozpočet NÚKIB, se do souhrnných obranných výdajů, jež se nahlašují NATO, počítají. Část zemí se proto závazek vyšších obranných výdajů rozhodla řešit mimo jiné právě vyššími investicemi do národních kybernetických kapacit. „V Polsku je kybernetická bezpečnost klíčový komponent,“ popisoval rozdílné přístupy brigádní generál Mariusz Chmielewski z polského ministerstva obrany.
Proč je třeba této oblasti věnovat pozornost, podle něj dobře ukázal incident z konce loňského roku. „Některé firmy z energetického sektoru se staly terčem útoku. Byli jsme jen kousek od toho zažít na Vánoce a Nový rok totální blackout,“ odhalil Chmielewski, co se odehrálo v Polsku. Podobných hybridních útoků v posledních letech v Evropě přibývá, obvykle mají svůj zdroj v Rusku.
Chmielewski podotkl, že Polsko si musí dávat zvlášť pozor, protože organizuje logistickou podporu pro Ukrajinu. Stát se tak snaží chránit i soukromé firmy, které se na procesu podílí, dokonce založilo kyberbezpečnostní fond, skrze který rozdává peníze ajťákům ve firmách, kteří jsou ochotni spolupracovat se státem.
„To, co je důležité, je mít schopné kyberbezpečnostní pracovníky. A to vyžaduje výdaje,“ zdůrazňuje Jon Piechowski, náměstek státního tajemníka pro nové hrozby z amerického ministerstva zahraničí. „Kyberprostor je nebezpečným místem. Máte tam kriminální gangy, státní aktéry a pak státní aktéry, kteří se chovají jako kriminální gangy,“ podotkl.
Podivil se, že se debata, jestli posilovat tuto oblast nebo ne, vůbec vede. „Vidím, že hodně zemí ještě pořád diskutuje o tom, jak ty výdaje rozdělit, i když kývly na závazky v Haagu,“ nechápal Piechowski a upozornil, že průměrný útok typu ransomware, kdy hackeři ukradnou data a pak za ně požadují výkupné, stojí 5 milionů dolarů. „Žádný občan nikdy neřekne, že jste utratili moc na kybernetickou ochranu…“ snažil se přesvědčit nejen české publikum.
„Za to občan v případě útoku řekne, proč jste neochránili infrastrukturu?“ pokračoval s tím, že i Amerika má své zkušenosti s kybernetickými útoky na elektrárny či vodovodní systémy. Dokonce zažila incident, při kterém byla zasažena kompletně celá telekomunikační infrastruktura v zemi.
Plnění závazků
Podle Thomase Linda, který působí v Úřadu národního ředitele pro kybernetickou bezpečnost v Bílém domě a v minulosti pracoval v Národní bezpečnostní agentuře (NSA), je třeba, aby spojenci v této oblasti spolupracovali. „Amerika na prvním místě (přístup Donalda Trumpa, pozn. red.) neznamená Ameriku osamotě. Každý musíme plnit svou roli, tohle je kolektivní práce,“ zdůraznil s tím, že USA mají od svých partnerů v rámci NATO jasná očekávání, aby plnili své závazky.
Stejně tak očekává, že země NATO dramaticky změní svůj přístup ke kyberprostoru. „Právě se nacházíme v obrovském bodě zlomu, pokud jde o náš technologický prostor. Zachování demokratické budoucnosti na internetu není samozřejmostí (…) jediný způsob, jak toho dosáhnout, je společným úsilím. V tomto smyslu se tedy velmi těším na konkrétní plány našich spojenců v NATO, jak budou upřednostňovat investice do obrany a do ofenzivních kybernetických kapacit,“ zopakoval, že na investicích záleží.
NATO má „neuvěřitelný“ dluh
Marco Criscuolo z divize kybernetické a digitální transformace v NATO přiznal, že aliance má v této oblasti „neuvěřitelný“ dluh. „Trvá nám 7 až 10 let vyměnit IT zařízení,“ podotkl, že tento proces je extrémně pomalý na dnešní dobu. Podle něj styl obrany musíme proměnit, více se spoléhat na software a na služby. „Ukrajina nám ukázala, že dron má životnost pět dní,“ přidává příklad Criscuolo, že nejdůležitější na takovémto dronu je jeho software.
Další dluh, který aliance podle něj má, je fakt, že se NATO nedaří udržet špičkové odborníky „Být atraktivní je stále větší problém,“ říká otevřeně. Aliance se proto rozhodla změnit přístup a některé typy prací si nechá zajišťovat od soukromých firem.
Vše se ale Criscuola vždy stočí k penězům. „Cloudové technologie, umělá inteligence, všechno to stojí hodně,“ podotýká. Také podle něj je proto nutná spolupráce zemí, mimo jiné na společných nákupech. „Představte si, že sedíte doma a přijde nepřítel. Od NATO očekáváte, že vás zachrání. Jako daňový poplatník chcete kvalitní službu. Jenže pohyb jednotek NATO bude zpomalený, protože kyberútok uzavřel letiště. Nebo přestalo fungovat datacentrum, na kterém běží AI, kterou požíváme pro plánování pohybu jednotek… tohle jsou ty příběhy, které je nutné říkat,“ míní Criscuola.
👍