Ostré hrany v Praze: Pět kubistických staveb, které ve světě téměř nenajdete

Jednou z nejznámějších kubistických staveb v Praze je Dům U Černé Matky Boží v Celetné ulici, který navrhl architekt Josef Gočár a dokončen byl v roce 1912. Patří mezi nejvýznamnější příklady architektonického kubismu, protože Gočár dokázal ostré geometrické tvary typické pro tento styl citlivě zasadit do historické zástavby Starého Města. Fasáda domu je plná lomených linií a krystalických prvků inspirovaných kubistickým uměním. Dnes v budově sídlí Muzeum českého kubismu a také kubistická kavárna Grand Café Orient, kde si návštěvníci mohou sednout do interiéru navrženého v tomto stylu a dát si třeba oblíbený věneček jak jinak než v ostrých geometrických tvarech.

Dům U Černé Matky Boží patří k oblíbeným turistickým atrakcím hlavního města.

Autor: Profimedia

Kubistický činžovní dům na Rašínově nábřeží navrhl architekt Josef Chochol a vznikl v roce 1913. Patří mezi zajímavé příklady českého architektonického kubismu, který se jinak ve světě v architektuře příliš nerozšířil. Na první pohled zaujme fasádou s ostrými lomenými liniemi a výraznými geometrickými balkony připomínajícími krystaly. Dům je součástí skupiny kubistických staveb, které Chochol navrhl v okolí Vyšehradu a které dodnes patří k nejvýraznějším ukázkám tohoto stylu v Praze.

Kubistický činžovní dům na Rašínově nábřeží navrhl architekt Josef Chochol v roce 1913.

Autor: Frederikke Anna Toman - Blesk.cz

Dům Diamant stojí na rohu Spálené a Lazarské ulice a navrhl ho architekt Emil Králíček. Stavba vznikla kolem roku 1913, tedy v době, kdy se kubismus v Praze krátce prosadil i v architektuře. Název domu odkazuje na jeho fasádu, která je tvořena lomenými tvary připomínajícími broušený diamant. Právě práce s krystalickými formami a geometrickými liniemi je pro kubismus typická. Dům dnes patří mezi zajímavé ukázky tohoto stylu v centru města, i když si ho kolemjdoucí často ani nevšimnou.

Dům Diamant na rohu Spálené a Lazarské ulice navrhl architekt Emil Králíček.

Autor: Seneca Campbell

Kubistickou lampu na Jungmannově náměstí navrhl architekt Emil Králíček kolem roku 1913. Patří mezi zajímavé příklady toho, jak se kubismus promítl nejen do domů, ale i do drobných prvků ve veřejném prostoru. Lampa má typické geometrické tvary a lomené linie připomínající krystalické formy známé z kubistické architektury. Nachází se u zdi františkánského kláštera a je poměrně nenápadná, takže ji mnoho lidí při procházce centrem Prahy snadno přehlédne. Jde navíc o jedinou dochovanou kubistickou pouliční lampu v Praze. Podobný prvek se kdysi nacházel také v nedaleké Lazarské ulici, ten se ale do dnešních dnů nedochoval.

Kubistická lampa slouží také jako místo k posezení.

Autor: Matěj Smlsal

Kovařovicovu vilu pod Vyšehradem navrhl architekt Josef Chochol a postavena byla v letech 1912 až 1913 pro stavitele Bedřicha Kovařovice. Třípodlažní vila patří k několika kubistickým domům, které Chochol navrhl právě v této části Prahy, a spolu s dalšími stavbami v okolí tak vytváří menší soubor kubistické architektury pod Vyšehradem. Dům zaujme zejména členitou fasádou s ostrými geometrickými tvary a také tím, že má dva vstupy. Jeden je z Libušiny ulice a druhý směrem od Rašínova nábřeží přes zahradu. Dnes je vila památkově chráněná a slouží soukromým účelům.

Kovařovicova vila

Autor: Veronika Foltová