Na starý vršovický hřbitov se kolem roku 1890 přistěhoval Karel Michek se svou rodinou. „Byl to vlastně můj prapraděda. Staral se o hřbitov a obýval tam s rodinou domek,“ popsal Blesku jeho potomek Martin Šulc. Pohřbívat se zde přestalo přibližně v roce 1903, domek zůstal stát ještě několik dalších desetiletí.
Karel Michek zemřel v roce 1908 a v domku po něm zůstala jeho žena Kateřina se třemi dcerami, vnoučaty a adoptovaným sirotkem. Její jediný syn padl během první světové války v Rusku. „Měli zde bernardýna, pravděpodobně i nějaké zvířectvo. Mám fotku, kde mají malé sele, kůzle a na střeše domu byl zřejmě holubník,“ popsal Šulc.
Dětství mezi starými hroby
Mezi starými hroby vyrůstal Šulcův děda Alois, který se v domku v roce 1927 narodil. V rodném listu měl jako místo narození uvedený „starý hřbitov“. „Tou dobou byly staré hroby zarostlé břečťanem a akáty. Chodili sem lidé spíše jako do parku na procházky, povídat si a rozjímat,“ přiblížil Šulc vzpomínky svého dědy. Podle rodinného vyprávění sem docházel i místní malíř, který měl namalovat z místa několik zátiší.
Místo se začalo měnit při výstavbě kostela svatého Václava podle návrhu architekta Josefa Gočára. „Buldozery všechny stromy v místě srovnaly se zemí, hrobky roztloukli a ostatky údajně převezli na nový hřbitov na Bohdalci. Při hraní tam děda s dětmi občas vyhrabali ještě nějaké lidské kosti,“ uvedl Šulc. Při jedné z dětských her se tehdy tříletý Alois ztratil. Rodina ho po dlouhém hledání našla až nahoře ve věži rozestavěného kostela.
Ostatky skončily pod kostelem
Podle Prahy 10 rozhodla městská rada o zrušení hřbitova už 14. června 1921. Arcibiskupská konzistoř následně v dubnu 1922 uvolnila pozemek pro stavbu nového kostela. Definitivně byl hřbitov podle farní kroniky zrušen na začátku srpna 1928.
Farníci si měli odvézt pomníky, kříže a ostatky svých zemřelých na nový vršovický hřbitov na Bohdalci. „Ostatky zemřelých, které nebyly vyzvednuty, měly být uloženy do společného hrobu pod novým kostelem,“ sdělil tiskový mluvčí Prahy 10 Ján Bruno Tropp. Povolení ke stavbě kostela bylo vydáno 25. září 1929, až když se otázku lidských ostatků podařilo vyřešit.
Kostel byl dokončen v roce 1930. Domek bývalého hrobníka vedle něj stál až do roku 1938 a rodina v něm prožila přibližně 48 let. Tekoucí vodu ani běžnou toaletu neměla, pralo se v neckách. Po zbourání domku dostali její členové náhradní byt v Holandské ulici. „Tam už měli normální záchod a tekoucí vodu,“ doplnil Šulc.
Náměstí čeká proměna
Čechovo náměstí nyní čeká další proměna. Praha 10 vybrala v architektonicko-krajinářské soutěži návrh ateliéru ra15. Počítá s novými stromy, lepším hospodařením s dešťovou vodou, vodním prvkem, kavárnou, veřejnými toaletami a novým prostorem pro setkávání u tramvajových zastávek. Předpokládané náklady na proměnu náměstí a okolních ulic dosahují zhruba 300 milionů korun bez DPH.
Vítězný návrh bývalý hřbitov nijak nepřipomíná. „Městská část aktivně sbírá podněty k vítěznému návrhu od místních obyvatel a není tak vyloučeno, že se prvek s připomínkou někdejšího hřbitova v dopracování návrhu objeví,“ řekl Tropp. Konečný projekt teprve vznikne a místní tak ještě mohou podobu náměstí ovlivnit.
