Decroix (ODS) otevřeně o rozvodu: Věřila jsem v manželství na celý život, ale... Svět vidíme každý jinak!

Své francouzské přijmení má Eva, původním příjmením Táborská, od manžela Rémiho – šéfkuchaře a cukráře, který provozuje vyhlášenou restauraci Bistrot de Papa v Horních Dubenkách nedaleko Jihlavy. V prosinci ale politička na sociálních sítích informovala, že se jejich cesty takřka po čtvrtstoletí rozešly a dále věc mediálně nekomentovala. Výjimku učinila pro Blesk. „Já mám za sebou krásný vztah a manžela si hluboce vážím jako člověka. Společně jsme si splnili všechny sny a v 19 letech, když jsme se poznali, jsem si nikdy nemohla představit, co všechno společně zvládneme – že procestujeme kus světa a postavíme dvě úspěšné firmy,“ mluví Decroix o muži v superlativech.

Na dotaz, zda za konec jejich manželství může politika, upřímně odpověděla, že jen částečně. „Po dvaceti letech možná každý ten svět vidíme nějakým způsobem jinak, ale já si nemyslím, že to je jenom o politice. Je to třeba i tím, že máme každý jiné profesní uplatnění, jinou volnočasovou zábavu, zůstává ten hluboký lidský respekt. Ale chceme-li pak třeba i dětem (mají spolu dvě náctileté dcery – pozn. red.) ukazovat, co je reálně manželství, tak je fér to pojmenovat,“ mluví o konci vztahu.

Upřímnost na prvním místě

Exministryně je ale upřímná v tom, že navzdory respektu, který k muži cítí a pozitivním vzpomínkám, pro ni bylo složité konec přijmout. „Já jsem v manželství na celý život také věřila. Člověk to nějak vnitřně kouše, protože si jako mnoho ostatních říká: to se děje všem ostatním (rozchod – pozn. red.), jenom ne mně. Ale je výrazem osobní znalosti si připustit, že se věci mění, a není fér se schovávat před sebou. My jsme se i brali s tím, že vůči sobě budeme vždy upřímní,“ zdůrazňuje.

Právě rodinnému právu se Decroix, která do politiky přišla jako advokátka a mediátorka, věnuje i v politice. A vadí jí, že stávající vláda Andreje Babiše (ANO) schválila zpřísnění pravidel pro neplacení výživného – koaliční novela navrací postih až dvouletého vězení nejen pro ty, kdo neplatí z nedbalosti výživné déle než 4 měsíce, ale i u ostatních případů úmyslného neplnění povinnosti. Přitom právě to zvolnění od ledna zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Decroix štve, že si současná koalice nedala nějaký čas na to zjistit, zda zjemnění opatření pomáhá nebo nepomáhá dětem, které v těchto rodinách žijí.

Velká změna trestního zákoníku: Od roku 2026 konec vězení za alimenty i marihuanu

Rozčílená Decroix

Podle ní ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) věc nepodrobil diskuzi, ale jen otočil kormidlem, aniž by věnoval pozornost tomu, že z vězení už alimenty platit nejde vůbec. „I důvodová zpráva toho poslaneckého návrhu konstatuje, že civilní prostředky (vymáhání – pozn. red.) nestačí k ochraně dětí. Tak se pojďme bavit o civilních prostředcích, o tom, jestli zálohované výživné nestačí a proč. Ale tady se k tomu přistoupilo populisticky,“ rozčiluje se Decroix. Dodává, že jeden den vězení stojí 1900 korun denně. „Průměrná výše výživného je 3000 Kč. Když si spočítáte, kolik nás ten neplatič stojí měsíčně, je to 56 tisící korun. Co si myslíte, že by máma samoživitelka s těmi penězi udělala? Ruce by nám líbala i za ty 3 tisíce. Teď ale nedostane nic…“ argumentuje.

Mluví i o sekundární viktimizaci dětí, které mají rodiče za mřížemi, a o tom, jak se to může dotknout jejich zdraví, anebo o tom, že může být perzekvován někdo, kdo nesnesl důsledky rozchodu s partnerem a třeba jen dočasně propadl psychickým obtížím nebo nadměrné konzumaci alkoholu. Stát má podle ní přikročit k podpůrným opatřením včetně soudního sociálního pracovníka, mediaci či rodinné terapii, aby ve chvíli, kdy identifikuje problematicky se rozcházející rodinu, zakročil a umožnil hladký průběh. „Samozřejmě to stojí nějaké peníze, ale když to pak celé sečtete, tak to stojí mnohem méně, než mít neplatiče ve vězení,“ ujišťuje exministryně a dodává, že se o tom bude pokoušet s koalicí bavit.