Video se připravuje ...
Babiš o Macinkovi: Nechceme zákopovou válku s Hradem!
„Hazard“ a „banánová republika“. Poslanci prosadili snadnější vyhazovy úředníků!
Sněmovna po téměř osmi hodinách jednání podpořila v úvodním kole nahrazení služebního zákona novou normou, kterou chce vládní koalice usnadnit výměnu státních úředníků. Výhrady k tomu měla nejen opozice. Odborářské organizace s postupem koalice nesouhlasí a hodlají se kvůli tomu obrátit na Evropskou komisi. Premiér Andrej Babiš (ANO) se ale případných stížností unijních institucí neobává.
Opozici, podle níž nová pravidla povedou k politizaci státní správy, se dnes podle očekávání nepovedlo prosadit ani zamítnutí předlohy, ani její vrácení k přepracování. Zákonem o státních zaměstnancích se nyní bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor.
Nový zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky.
Kritika Rakušana
Vládní návrh změn ve státní službě podle exministra vnitra a předsedy opozičních Starostů Víta Rakušana nepřinese úspory, naopak zvětší prostor pro korupci, a to v době, kdy se zastrašování a vyhrožování stalo běžným instrumentem. „Jde o politizaci státní správy,“ řekl Rakušan novinářům.
Rakušan v souvislosti se zákonem hovoří o „názorové flexibilitě“, které chce podle něj vládní koalice u úředníků docílit, aby mohla rozhodování ovlivňovat. Hrozí podle něj privatizace státní správy, kdy budou úředníci tlačeni k plnění zadání jednotlivců či skupin. To vše v době, kdy premiér nemá vyřešený střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert, připomenul předseda Starostů. „Nepůjdeš mi na ruku, tak táhni pryč. To je základní filozofie tohoto poslaneckého návrhu zákona,“ uvedl.
Narychlo připravený zákon?
Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob v poměrně obsáhlém vystoupení poukázal na to, že projednávání zákona si koalice záměrně zařadila na den vyhrazený interpelacím. Chce se tak podle poslance vyhnout tomu, aby členové vlády museli odpovídat na dotazy poslanců týkající se bezpečnosti země, spojeneckých závazků nebo zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) ohledně prezidenta Petra Pavla. Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) namítal, že v minulém období nynější opozice omezila možnost projednávat interpelace na polovinu.
Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová uvedla, že zákon o státních zaměstnancích byl připraven narychlo a bez obvyklého připomínkového řízení, protože nereflektuje loni přijaté změny služebního zákona. Podle poslankyně představuje „hazard s evropskými miliardami“ v případě zrušení služebního zákona, jehož přijetí bylo jednou z podmínek pro čerpání peněz z evropských fondů. Cílem nové normy je podle Richterové „úplně vymazat všechny pojistky“ proti účelovému přidělování dotací předvybraným žadatelům.
Namísto modernizace státní správy chce vláda Andreje Babiše (ANO) podle Richterové zavést naprostou loajalitu a ohebnost státních úředníků. „To znamená směr banánová republika, směr Orbánovo Maďarsko, směr Ficovo Slovensko,“ uvedla předsedkyně pirátských poslanců.
„Těmito návrhy si chcete podmanit státní správu, nejde vám o modernizaci. Chcete svoje politické trafikanty, chcete svoje loajální přikyvovače,“ řekl ke snaze změnit pravidla státní služby předseda STAN Vít Rakušan. K jejich zrychlenému prosazování bez řádného předjednání poznamenal, že obcházení pravidel rozhodně není znakem síly, ale jen demonstrací většiny.
Kupka: Je to „lex korouhvička“
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný má za to, že nová pravidla pro státní úředníky by měla místo koaličních poslanců předložit vláda po řádném předjednání se zúčastněnými stranami a s analýzou důsledků. Podle Výborného by se k návrhu měla vyjádřit Legislativní rada vlády. Proto lidovci navrhnou vrácení zákona k přepracování.
Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že oba zákony by se daly označit jako „lex kourouhvička“ vzhledem k tomu, že nynější koaliční hnutí v opozici podobným úpravám bránila. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) soudí, že koalice chce obě úpravy prosadit přednostně kvůli sobě místo toho, aby podle svých slibů prosazovala „zákony pro lidi“.
Tejc: Žádná velká revoluce
Za novou úpravu se postavil ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády Jeroným Tejc (za ANO), který na druhou stranu slíbil poslancům potřebné úpravy předlohy.
Zákon podle Tejce není žádnou velkou revolucí, i když mění služební poměr státních úředníků na pracovní. „Nemyslím si, že to je něco, co by zhoršovalo ochranu zaměstnanců,“ uvedl ministr. Norma má podle Tejce odbourat složité správní řízení při výměně úředníků. „Nelze hovořit o tom, že je to nějaký nástroj na politizaci, aby si tato nová vláda upravila ty poměry na ministerstvech ke svému obrazu,“ řekl. Rozhodování služebních komisí podle něj může rychleji nahradit předběžné soudní opatření.
Předloha podle ministra zachovává ochranu oznamovatelů možného protiprávního jednání, jak to požadují pravidla Evropské unie. Tejc slíbil součinnost i při přípravě úprav předlohy. „Samozřejmě i ministerstvo, bude-li gesčně vhodné, abychom se k tomu vyjádřili, připraví potřebné pozměňovací návrhy,“ řekl.
Tejc ocenil, že normu připravili koaliční poslanci místo vládních úředníků. „To je možná někdy ten problém, že zákony, které upravují poměry státních úředníků, píší státní úředníci,“ řekl. Poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček (za SPD) nicméně za předkladatele přiznal, že normu sepisovali lidé z okolí náměstka předsedy Legislativní rady vlády, tedy úředníci. Tejc poté potvrdil, že k autorství zákona se hlásí jeho náměstek a někdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
Zákon má přinést „zpružnění“ státní správy
Zrušení služebního zákona a jeho nahrazení zákonem o státních zaměstnancích má podle vládní koalice přispět k pružnosti státní správy a usnadnit její řízení. Zákon má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což podle ní přinese i úspory. Kritici se obávají ohrožení nezávislosti státní správy.
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Zaměstnanci by mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z 60 na 20 dní. Při zrušení při systemizaci by se stát mohl zbavit úředníka hned. Nezákonnému postupu se bude moci pracovník bránit soudní žalobou.
Na programu mimořádné schůze svolané z koaličního podnětu je také úvodní kolo debaty ke změnám sněmovního jednacího řádu k omezení možností obstrukcí. Navrhovaná změna sněmovních pravidel například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Změny připravila skupina zákonodárců vládní koalice a ODS s cílem snížit možnost obstrukcí, které v minulém funkčním období Sněmovny využívaly tehdy opoziční ANO a SPD. Podle některých opozičních frakcí by měly změnit platit až od příštího volebního období, nikoli téměř okamžitě po vyhlášení novely ve sbírce.
Témata:
Související
Opozice má sedět v koutě a šoupat nohama.Jak radila Pekarová. Tak se tím mají řídit .