Stačí si přiložit prst na tepnu a zjistit, zda je rytmus pravidelný. Pokud ne, je na místě vyhledat odborníka. Jak si tep správně zkontrolovat, připomínají čeští specialisté na srdeční rytmus u příležitosti mezinárodní iniciativy #Pulse Day, která připadá na neděli 1. března. V Praze si lidé mohou v ten den nechat odborníky natočit EKG a změřit pulz v obchodním centru Westfield Chodov, a to od 9 do 18 hodin.
5 minut klidu a pak...
Pro správné měření pulzu by měli lidé 5 minut v klidu odpočívat a poté si položit bříška ukazováku a prostředníku na vnitřní stranu zápěstí na straně palce. Jemně stlačit, dokud neucítí tep, a následně počítat 30 sekund údery, které pak vynásobí dvěma. Dobré je zapsat si výsledek, tedy datum, čas, frekvenci a pravidelnost. „Pokud je pulz nepravidelný, je vhodné měření zopakovat. Jestliže i druhé měření vyjde nepravidelně, měl by se dotyčný objednat k praktickému lékaři nebo kardiologovi. Srdeční arytmii totiž skutečně potvrdí až vyšetření EKG,“ vysvětluje Veronika Bulková, předsedkyně České asociace pro srdeční rytmus.
Týká se statisíců Čechů
Srdeční arytmií trpí podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a České kardiologické společnosti 221 tisíc Čechů. U lidí starších 65 let výskyt stoupá téměř na 9 %.
Mezi příznaky patří únava, závratě, bušení srdce nebo dušnost. „Lidé ale únavu nebo občasné bušení srdce často přisuzují stresu či právě vyššímu věku. Arytmii u nich tak lékaři nezřídka odhalí až po prodělání cévní mozkové příhody, které přitom bylo možné včasnou diagnostikou a správnou léčbou předejít. Fibrilace síní totiž zvyšuje riziko cévní mozkové příhody až sedmkrát. #Pulse Day je pro nás ideální příležitostí, jak tuto tichou hrozbu zachytit přímo v terénu,“ říká prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, přednosta Kardiologické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
Světově uznávaný kardiolog Neužil v Hráčích: Odmítá označení „lékař celebrit“ a jak zariskoval s Bohdalovou? hrc, GenLive/Blesk, Vera Renovica
Nejrozšířenější srdeční arytmií je fibrilace síní, která často přichází s vyšším věkem. Nejohroženější jsou lidé nad 65 let. „U seniorů kolem 85 let je již velmi rozšířená. Chtěli bychom seniory naučit, aby si jednou týdně kontrolovali pulz stejně automaticky, jako si doma pravidelně měří tlak. Pomoci v tomto mohou chytré hodinky, ale vždy je potřeba pulz překontrolovat i pohmatem, například na zápěstí nebo na krku,“ vysvětluje Veronika Bulková.
Fibrilace síní může vést ke vzniku krevních sraženin, a tím zapříčinit cévní mozkovou příhodu neboli mrtvici. Dlouhodobě nepravidelný rytmus oslabuje srdeční sval, což může vést k rozvoji srdečního selhání.
„Srdeční arytmie můžeme léčit pomocí antiarytmik, tedy léků na poruchy srdečního rytmu, přičemž nejefektivnější způsob, jak je zcela odstranit, je katetrizační ablace, díky níž dokážeme v srdci přímo zasáhnout zdroj, který arytmii způsobuje.
Pro vyšší tvorbu krevních sraženin je pak zejména starším pacientům nezbytné podávat léky na ředění krve, čímž významně snížíme jejich vznik, a tedy prakticky eliminujeme i riziko cévní mozkové příhody,“ vysvětluje profesor Neužil.
Primář kardiologie Městské nemocnice Ostrava Marcel Heczko o srdeční arytmii Michal Charbulák
