Chystané nálety na Írán a rušno nad Evropou: USA „okupují“ turistická letiště. A přesuny i přes Česko
Americký prezident Donald Trump se snaží odradit Írán od vývoje jaderné bomby – a to i vojenskou hrozbou. Nad Evropou a Blízkým východem se tak přesouvá velké množství strojů Letectva Spojených států (USAF). Letiště v bulharské metropoli na příští dny dokonce hlásí uzavírky pro civilní letadla.
Vedle boeingů pro turisty teď parkují jejich vojenští „sourozenci“: Na letiště v Sofii z Floridy přeletěla šestice obřích tankovacích letounů Boeing KC-135R/T Stratotanker. Ze základny v německém Ramsteinu zase do bulharské metropole, respektive i zpátky, létaly americké nákladní giganty C-130 Hercules (ty podle Flight Radaru letěly i českým vzdušným prostorem, nad Plzní a Brnem).
„Bulharské ministerstvo obrany potvrdilo, že letouny patří americkému letectvu, a uvedlo, že jejich nasazení souvisí se zvýšenou ostražitostí NATO, k obsluze letadel je přidělen personál. Americká ambasáda v Sofii vydala podobné vysvětlení,“ uvádí bulharská agentura Novinite.
Nevídaný provoz
Bývalý náměstek ministra zahraničí Milen Keremedčijev připomněl, že takové tankery se běžně používají k doplňování paliva stíhaček za letu – a že takové množství americké vojenské techniky, která v současné době přistává v Bulharsku, nikdo roky nepamatuje.
A letiště dokonce chystá dvě noční odstávky: Po půlnoci v pondělí 23. a v úterý 24. února (01:15 až 02:50, respektive 01:05 až 03:35) se uzavře pro civilní provoz, uvádí agentura Novinite. Letecké úřady televizi BNT sdělily, že pozastavení civilního provozu souvisí s technickými pracemi na šachtách ranveje, proto se zvolily časy po půlnoci. Pro vojenské stroje však omezení neplatí.
Podobný nával USAF je vidět na letišti Lajes na portugalských Azorských ostrovech, zhruba na půli cesty mezi USA a Blízkým východem. Vedle tankovacích a nákladních strojů (včetně obra Lockheed Martin C-5M Super Galaxy) tam server TWZ zaznamenal i mezipřistání tuctu stíhaček F-16 nesoucích nové prostředky elektronického boje – pro eliminaci íránské protivzdušné obrany.
Řadu amerických logistických letounů, ale také desítku nejmodernějších neviditelných stíhaček F-35 natočil turista, který dorazil s Norwegian Airlines na řeckou Krétu. Letiště Chania tam slouží jak dovolenkářům, tak řeckému letectvu - a nyní i spojencům z NATO.
Při loňské operaci Půlnoční kladivo poslal Pentagon na íránská jaderná zařízení neviditelné bombardéry B-2. Ty letěly na jeden zátah z USA, cestou však několikrát tankovaly za letu.
Vedle pozemních základen budou v případě úderů americké letouny startovat i z moře. Trump k Íránu poslal hned dvě letadlové lodě: Středozemním mořem se aktuálně blíží nejmodernější a největší letadlová loď, USS Gerald R. Ford s víceúčelovými tryskáči F/A-18, na druhé straně - v Indickém oceánu - už několik týdnů hlídá USS Abraham Lincoln se stejnými stroji plus s neviditelnými F-35C.
Směrem k Íránu se nyní přesouvají nejen prostředky pro útok a jejich podporu, nýbrž i obranné kapacity.
Británie základny nedá
Naopak Británie nyní odmítá americkým spojencům poskytnout své domácí i zámořské základny pro útok, informuje BBC. „Mezi USA a Íránem probíhá politický proces, který Spojené království podporuje. Írán nesmí být nikdy schopen vyvinout jadernou zbraň a naší prioritou je bezpečnost v regionu,“ uvedl mluvčí britské vlády.
„Jako obvykle se k operačním záležitostem nevyjadřujeme,“ uvedlo tiskové oddělení britské vlády k údajnému zamítnutí využití základen americkými silami. Levicový britský premiér Keir Starmer v úterý telefonoval s Trumpem poté, co americká vláda formálně podpořila dohodu o Čagoských ostrovech (jedním z nich je právě Diego Garcia s leteckou základnou). Ty by Britové měli předat Mauriciu. Dohodu následující den Trump kritizoval, důvodem k tomu podle The Times mohlo být právě odmítavé stanovisko k využití základen.
Pokud by Británie povolila USA základny použít, mohlo by podle The Times jít o „porušení mezinárodního práva, které nerozlišuje mezi státem provádějícím útok a těmi, které jej podporují, pokud mají povědomí o ‚okolnostech mezinárodně protiprávního činu‘“.
Státníci spolu měli prý hovořit i o situaci v Íránu a dalším možném postupu ze strany Spojených států. „Pokud se Írán rozhodne dohodu neuzavřít, může být pro Spojené státy nutné využít Diega Garciu a letiště RAF ve Fairfordu, aby se zabránilo potenciálnímu útoku vysoce nestabilního a nebezpečného režimu,“ nechal se slyšet americký prezident.
Letecká základna RAF Fairford a další vojenská zařízení USA naposled použily během vojenské operace k zabavení tankeru Bella 1 začátkem tohoto roku. Zmíněná operace však byla provedena s plnou podporou Spojeného království.
V případě Íránu by USA musely nejprve požádat o použití jakýchkoli suverénních vojenských základen Spojeného království. V lednu politický redaktor BBC Chris Mason položil Starmerovi otázku, zda podporuje potenciální americký úder na Írán. Tehdy odpověděl, že probíhají rozhovory se spojenci ohledně toho, jak zabránit Íránu v rozvíjení jaderných aktivit a násilném potlačování protestů.
„Cílem je, aby Írán nebyl schopen vyvíjet jaderné zbraně. To je nesmírně důležité. A samozřejmě se musíme vypořádat s tím, že potlačují protesty, zabíjejí protestující,“ řekl. „Nyní je jasné, že se Donald Trump snaží zastrašit vládu, aby dovolila USA využívat britské základny, jako je Diego Garcia, k provádění jednostranných vojenských akcí. Keir Starmer musí nechat parlament hlasovat o využívání britských základen americkými silami,“ nechal se nedávno slyšet předseda Liberálních demokratů Ed Davey.
Souhlas