Zachytit vás je náročné, ještěže jste v noci přijela z koncertu…
Ano, byl překrásný, ale vrátila jsem se ve tři ráno.
Viděli jsme se tu před pár lety při natáčení zahrady, měla jste spoustu plánů s interiérem domu, stihla jste něco?
Doba temna už je pryč, temné stěny zmenšují prostor. Všechno jsem vymalovala na bílo. Není to tedy moc praktické. Synové musejí trošku dávat pozor, ale už je jim 11 a 9 let a měli by být nějakým způsobem zodpovědní.
Co vaše úprava pracovny, dostala jste se k ní?
Už ano, mám nový počítač, monitor, velkou tiskárnu, vše se pomalu učím. Jsem takový malý ,,ajťáček“.
Mívala jste boží oko jako ochranu, dala jste si ho do kanceláře?
Dala, ale všechno je to v hlavě, jsou to symboly. Musíte to přijmout do hlavy, do duše a řídit se podle toho.
Máte tam červený diplom…
Ano, já jsem na HAMU měla i stipendium. Jezdila jsem na soutěže, vyhrávala jsem jednu za druhou. Já se tedy ráda učila dějiny hudby, nový repertoár a úplně jsem nesnášela kontrapunkt, harmonii…
V pracovně jsou i rozložené klávesy. Trénujete?
Samozřejmě. Už se blíží premiéra projektu Nespoutaný hlas. Jsou to rockové balady. Plním si sny.
Novinkou ve vašem životě je králík.
Máme Felixe, shodou okolností, je mu zrovna rok.
Jak moc ovládl vaši domácnost?
No, ovládl. To není, jakože on by ovládl. Králík je strašně chytrý, ale musíte si ho vychovat. Nikdy se na něj nesmí křičet nebo ho dramaticky brát za uši. Potřebují klid a laskavé slovo. Králíci to strašně vnímají.
Lehává vám na rameni?
Tak to ne, to bych byla jak ježibaba s kocourem. I když já zpívám ježibabu v Rusalce, v Praze ve Státní opeře. Krásná role. Ale já si ho beru klasicky do náruče.
A kouše?
Mě ne, ale když někdo mluví moc nahlas, tak jo. Je to králík obranář.
S blížícím se jarem obvykle sílí chuť na změny či úpravy bydlení, jak to máte vy?
Budeme rekonstruovat dětské pokoje a na jaře se pustím do zahrady, chtěla bych tepelné čerpadlo do bazénu. Králík má už z loňska výběh, na 5 dní se nám zaběhl k sousedům, to bylo peklo. Letos mu to venku udělám ještě krásnější.
