Mnozí Pražané mají stále v pamětích, když byla ještě Vltava dějištěm zimních radovánek, na zamrzlé hladině se bruslilo a hrál se hokej. Málokdo si už ale bude pamatovat, že na Vltavě se jezdily i profesionální rychlobruslařské závody! V roce 1947 to bylo rovnou mistrovství Československa.
„Počátky organizovaného bruslení v Praze spadají do 2. poloviny 19. století. Zpočátku bylo bruslení těsně spojeno s veslováním. V roce 1870 byly schváleny stanovy spolku Spojený klub bruslařský a klub veslařský Regatta, který vznikl sloučením Pražského ledního klubu (Prager Eisklub, založen 1868) a Veslařského klubu Regatta,“ mapuje počátky bruslení v Praze muzeum hlavního města.
Významný podíl na rozvoji bruslení u nás měl Josef Rössler-Ořovský – skaut, filatelista a i průkopník bruslařských sportů. První kroužek pomáhal založit už v roce 1885. První závody v Praze a vůbec celých Čechách se konaly o dva roky později. „Rozvoj bruslařského sportu a závodní úspěchy Josefa Rössler-Ořovského umožnily v roce 1889 založit Bruslařský závodní klub. Sdružili se v něm na dlouhá léta nejlepší rychlobruslaři a krasobruslaři. Klub bruslařů vyšehradských s vlastní půjčovnou bruslí vznikl již v roce 1887, podobný spolek působil i na protějším Smíchově. V letech 1897–1907 se v Praze konalo pět mezinárodních závodů,“ uvádí muzeum Prahy.
Na zamrzlé Vltavě tehdy působili muži na bruslích, kteří se starali o ledovou plochu zamrzlé řeky. Zametali led, z prken stavěli šatny a lavice pro bruslaře a také půjčovali brusle zájemcům. Na stojanech u Vltavy tehdy visely stovky bruslí a Pražané si pro ně chodili. „Často měli dva hoši pár bruslí dohromady a pak se jelo o jedné a druhou nohou se odráželo botou,“ dává nahlédnout do tehdejších praktik Rössler-Ořovský.
„Celá řeka bývala serií kluzišť s fábory, červenobílým praporem, smrčím a smrčky, nezbytným flašinetem, párkařem s kotlíkem, preclíkářem a někdy se vařil i čaj neb čepovalo pivo. Celá Praha bývala v neděli na Vltavě. Tenkráte arciť nebylo dnešních nábřeží. Vedle kluziště na řece byl velký počet kluzišť 'polejvaných' v zahradách, v příkopech opevnění,“ uvádí se dál v ročence Bruslařského Klubu.
Server Sportovní listy připomíná jeden z vrcholů bruslení na Vltavě. Mistrovství ČSR v roce 1947 sledovaly tisíce zvědavců a fanoušků přímo na ledě a někteří i z Jiráskova mostu. Improvizovaný stadion si bruslaři na řece sami nachystali.
Stavbou Orlické přehrady počátkem druhé poloviny 20. století Vltava prakticky přestala zamrzat. „Pamatuji si, že od té doby zamrzla zhruba dvakrát nebo třikrát, ale nikdo už se na led neodvážil jít, protože to bylo životu nebezpečné,“ uvádí Zdeněk Míka z muzea Prahy.
