Moskva omezí Telegram: Prý kvůli nelegálnímu obsahu. A prosazuje vlastní aplikaci
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor omezí aplikaci Telegram. Podle něj tato komunikační platforma porušuje ruské zákony, informují média. Telegram podle ruské státní tiskové agentury RIA Novosti čelí soudním pokutám za to, že nedostatečně maže nelegální obsah. Pavel Durov, v Rusku narozený zakladatel Telegramu, uvedl, že aplikace bude bez ohledu na nátlak ctít svobodu projevu a ochranu soukromí uživatelů.
Telegram je v Rusku hojně rozšířenou aplikací pro zasílání soukromých i veřejných zpráv. Založil ji v Rusku narozený podnikatel Pavel Durov a k okamžitému šíření informací širokému publiku ji využívá mimo jiné Kreml, soudy, státní média, celebrity či exilová opozice.
Roskomnadzor podle agentury AFP uvedl, že bude pokračovat v zavádění postupných omezení vůči Telegramu, neboť platforma nedodržuje pravidla, která vyžadují, aby zahraniční platformy ukládaly data ruských uživatelů na serverech umístěných na území Ruska. Telegram také podle Roskomnadzoru nedělá dost pro to, aby nebyl využíván ke „kriminálním a teroristickým účelům“.
Zpravodajský server RBK uvedl, že Roskomnadzor plánuje ode dneška omezit přístup k platformě Telegram a že opatření ke zpomalení jejího fungování už začala. Reportéři agentury Reuters v Rusku uvedli, že aplikace stále funguje, ale zdá se, že stahování videí je pomalejší.
„Omezovat svobodu občanů nikdy není ta správná odpověď,“ uvedl Durov na svém telegramovém účtu. „Telegram hájí svobodu projevu a soukromí bez ohledu na nátlak,“ dodal.
Agentura RIA uvedla, že Telegramu hrozí pokuty až do 64 milionů rublů (asi 17 milionů Kč) v osmi pokračujících soudních případech, které se týkají neodstranění informací, jak vyžadují ruské zákony.
Rusko loni v srpnu začalo omezovat některé hovory na platformách Telegram a WhatsApp s tím, že tyto platformy odmítají sdílet informace s orgány činnými v trestním řízení v případech podvodů a terorismu. V prosinci pak úřady zablokovaly aplikaci pro videohovory FaceTime od společnosti Apple.
Loni ruská vláda spustila státem podporovanou aplikaci s názvem MAX, o níž kritici tvrdí, že by mohla sloužit ke sledování uživatelů. Rusko se pokusilo zablokovat platformu Telegram už v roce 2018, ale neúspěšně.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, kterou věnujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Nyní přejeme dobrou noc.
Finská vláda dnes oznámila záměr změnit zákon, který zakazuje přítomnost jaderných zbraní ve Finsku. Tímto krokem hodlá otevřít dveře případnému rozmístění atomových zbraní na finském území v době války. Helsinky se tak chtějí legislativně sladit se svými sousedy – Švédskem, Dánskem a Norskem. V těchto zemích sice obdobný zákaz jaderných zbraní platí také, ovšem s klíčovou výjimkou: v době války pozbývá účinnosti, informuje agentura Reuters.
Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku. Navrhovaná změna zákona nyní zamíří do parlamentu, kde má pravicová koaliční vláda většinu.
„Tato novela je nezbytná k tomu, aby umožnila vojenskou obranu Finska jako součásti aliance a plné využití odstrašujících prostředků a kolektivní obrany NATO,“ uvedl finský ministr obrany Antti Häkkänen
Zemím na Blízkém východě, které čelí íránským útokům, nabízí Ukrajina své stíhací drony určené k sestřelování útočících bezpilotních letounů výměnou za rakety Patriot pro svou protivzdušnou obranu. Podle serveru RBK-Ukrajina to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev obdržel žádost od Spojených států, aby Ukrajina poskytla podporu při obraně proti íránským bezpilotním letounům na Blízkém východě, uvedl později Zelenskyj.
„Obdrželi jsme žádost Spojených států o konkrétní podporu při ochraně proti ‚šáhedům' na Blízkém východě. Dal jsem pokyn k poskytnutí nezbytných prostředků a zajištění přítomnosti ukrajinských specialistů, kteří mohou zaručit požadovanou bezpečnost,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Přáli bychom si ‚potichu' dostat ze zemí (Blízkého východu) rakety PAC-3 a předat jim stíhací drony,“ řekl Zelenskyj novinářům podle RBK-Ukrajina. Upozornil, že blízkovýchodní země vystřelily za tři dny kolem 800 raket PAC-3. Takové množství protiraketových střel neměla Ukrajina k dispozici za celou válku s Ruskem, která pokračuje pátým rokem.
