Kreml už není závislý na zbraních z Íránu, tvrdí experti. Režim islamistů ale má zájem zachovat
Z Íránu proudilo v posledních několika letech do Ruska velké množství zbrojního materiálu. Podle expertů oslovených rádiem Svobodná Evropa (RFE/RL) ale íránská podpora již nehraje klíčovou roli ve válečných snahách Kremlu. I tak mají Rusové na zachování režimu stále zájem.
Podle zprávy agentury Bloomberg z 12. ledna Írán dodal od října 2021 do Ruska rakety v celkové 2,7 miliardy dolarů (56 mld. Kč). Írán však stále popírá, že by Rusku dodával zbraně. „Dokud bude mezi jednotlivými stranami přetrvávat konflikt, Írán se zdrží poskytování jakékoli formy vojenské pomoci kterékoli z nich,“ uvedla v květnu ve svém prohlášení stálá mise Íránu při OSN.
Rozsáhlé využívání íránských dronů typu Šáhid ruskou stranou v raných fázích konfliktu na Ukrajině hovoří o opaku. Poslední dobou se však zdá, že podpora Ruska ze strany Íránu poněkud polevila. „I když stále dochází k určitým dodávkám íránských dronů, alespoň ještě v loňském roce byly z Íránu dodávány některé novější modely dronů, myslím si, že vrchol dodávek íránských zbraní do Ruska máme již dávno za sebou,“ uvedla 14. ledna pro RFE/RL Hanna Notteová, vedoucí programu Eurasia v James Martin Center for Nonproliferation Studies.
Závislost opadla
Ruslan Suleymanov, analytik v New Eurasian Strategies Center, se s jejím názorem shoduje. „Rusko již není na íránských zbraních tak závislé jako před čtyřmi lety. Drony Šáhid se již vyrábějí na ruském území pod názvem Geran. Okolo 90 % celého výrobního procesu se již odehrává výhradně v Rusku, bez pomoci Íránu,“ vysvětlil pro televizní stanici Current Time.
V dubnu generál Christopher Cavoli, tehdejší šéf amerického Centrálního velení, informoval výbor amerického Senátu pro ozbrojené služby, že „Írán Rusku daroval přes 400 balistických raket krátkého doletu a stovky tisíc dělostřeleckých granátů“. V květnu agentura Reuters informovala, že Írán do Ruska pošle také raketomety Fath-360, ačkoli Teherán to popřel.
V říjnu 2024 Spojené státy zavedly sankce proti dvěma ruským přepravním společnostem kvůli dodávkám dronových komponent a munice přes Kaspické moře. „Ministerstvo zahraničí dnes přijímá opatření k omezení dalších destabilizujících aktivit Íránu, včetně transferu balistických raket do Ruska,“ uvádí se v prohlášení. EU následně zavedla sankce proti třem íránským leteckým společnostem a dvěma dodavatelským firmám.
Dosud nebylo zaznamenáno použití raketometů Fath-360 na Ukrajině. Notteová spekuluje, že odpalovací zařízení nebyla nejspíš nikdy dodána, nebo že Rusko je díky dodávkám z KLDR a zvýšené domácí produkci dosud nepotřebovalo použít.
Investigace deníku Wall Street Journal roku 2023 odhadla, že Írán od roku 2022 poslal do Ruska na 300 000 dělostřeleckých granátů a přibližně 1 milion nábojů. Ukrajinské dronové útoky během roku 2025 naznačovaly, že dodávky vojenského materiálu v neznámé míře pokračovaly. V dubnu ruská média informovala o prvních útocích na kaspický přístav Olja, který byl identifikován jako hlavní uzel pro přepravu íránského vojenského vybavení.
Írán je důležitější než Venezuela
Na uvítací ceremonii pro nové zahraniční velvyslance 15. ledna Putin pronesl přibližně patnáctiminutový projev o nedávných nepokojích v Íránu, a o Venezuele však nepadlo ani slovo. Prezident pouze nepřímo narážel na současnou politiku USA. „Místo dialogu mezi zeměmi slyšíme monolog států, které na základě práva síly považují za legitimní diktovat svou vůli, poučovat ostatní a vydávat rozkazy,“ prohlásil.
„Pro Rusy nemá smysl věnovat těmto záležitostem přílišnou pozornost. Pokud se situace zhorší, nemohou s tím moc dělat. Proto pouze vyjádřili soustrast v souvislosti s útoky USA a Izraele na Írán a k situaci ve Venezuele se nevyjádřili,“ míní Sergej Radčenko, historik a profesor na Johns Hopkins School of Advanced International Studies. Notteová i Radčenko tvrdí, že Kreml se snaží zůstat v přízni Trumpovy administrativy.
Vzhledem k tomu, že Venezuela leží na druhém konci světa, je schopnost Moskvy ovlivňovat tamní dění vcelku omezená. Pokud by kroky USA ve Venezuele vedly k pádu komunistické vlády na Kubě, jejíž vazby s Moskvou sahají až do 60. let, bylo by to také problematické. Rusko však podle odborníků pravděpodobně nebude schopno adekvátně reagovat.
V případě Íránu, se kterým Rusko sdílí námořní hranici, je však situace potenciálně naléhavější, uvedla Nicole Grajewská, odbornice na Blízký východ a odborná asistentka na pařížské univerzitě Sciences Po. „Pokud Írán padne, pro Rusko to nebude jen ponížení, ale pravděpodobně také ztráta posledního autoritářského státu, který s ním spolupracuje... Tedy krom Severní Koreje. Írán je pro Rusko mnohem důležitější, než byla Venezuela. Rusové proto mají velký zájem na tom, aby režim přežil,“ dodala.
Snímky z likvidace požáru po jednom z ruských útoků na charkovský region.
Čtyři civilisty zabily dnešní ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Na platformě Telegram to uvedl šéf regionální správy Oleksandr Hanža. Rusové podle něj útočili dělostřelectvem, bezpilotními letouny a leteckými pumami na různých místech regionu. Moskva se k informacím nevyjádřila.
V Synelnykivském okrese Rusové podle Hanži útočili na několika místech a zabili přitom čtyři lidi, další tři zranili. „V jednom případě byl zabit muž a jeho žena zraněna. V dalším Rusové zabili pár a jejich pětačtyřicetiletého syna, jiného muže zranili,“ napsal regionální činitel. V další obci podle něj byla zraněna žena.
Ukrajina uspořádá volby, až budou odpovídající bezpečnostní záruky a zavládne příměří v bojích s Ruskem, řekl dnes podle světových a ukrajinských agentur prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům. Reagoval na článek deníku Financial Times, který s odvoláním na své zdroje napsal, že se hlava státu chystá 24. února oznámit plán vypsání prezidentských voleb a referenda o mírové dohodě.
Tak ať je pošle,na rozdíl od ostatních za to Rusko poctivě platí a nežebrá na zlaté záchody.