Kdo je Nicolás Maduro, kterého zajaly USA: Diktátor a bývalý řidič MHD, který zničil Venezuelu
Američané po náletech zajali venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku. Na sociální síti Truth Social to oznámil prezident USA Donald Trump. Maduro je prezidentem Venezuely od března 2013, vedení země převzal po zemřelém prezidentovi Hugovi Chávezovi. Pod jeho vládou země zažívá ekonomický propad, utekly miliony lidí. Maduro zfalšoval prezidentské volby a tvrdě vystupuje proti opozici.
Pod Madurovým vedením zažívá jihoamerická země obrovské ekonomické a sociální problémy. Panuje v ní nedostatek základního zboží a podstatnou část stravování mnohých Venezuelanů tvoří podle deníku El País potraviny na příděl od vlády. Zemi za poslední roky opustily miliony lidí a kvůli nedemokratickým praktikám státu je Venezuela terčem sankcí Spojených států i Evropské unie.
Od roku 2013 do roku 2021 se venezuelský hrubý domácí produkt (HDP) snížil o více než 75 procent. Venezuela se potýká s vysokou inflací a tři čtvrtiny obyvatel žijí za méně než 1,9 dolaru (46 korun) na den, což je mezinárodní hranice pro extrémní chudobu.
Podle odhadů OSN a organizace Human Rights Watch bylo za Madurovy vlády více než 20 000 lidí mimosoudně popraveno
Madura opakovaně obviňovala vláda Donalda Trumpa ze spojení s drogovými kartely, z obchodování s narkotiky a z jejich pašování do USA. Maduro to ale odmítal.
Prezidentské začátky
Svou první prezidentskou kampaň Maduro postavil na kultu zesnulého prezidenta Huga Cháveze. V roce 1997 patřil ke spoluzakladatelům Chávezova Hnutí V. republiky, které se v roce 2007 stalo pilířem Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV). Mnoho takzvaných chavistů ale v posledních letech Madurovu autoritářskou vládu kritizovalo, a proto řada z nich emigrovala, aby neskončila ve vězení.
Po parlamentních volbách v prosinci 2015, v nichž zvítězila opoziční koalice - a ještě před ustavením nového parlamentu - starý parlament dosadil své příznivce do venezuelského nejvyššího soudu, který pak začal blokovat práci nového, opozicí ovládaného parlamentu. V roce 2017 nakonec Madurova vláda pomocí kontroverzních voleb ustavila vlastní parlament.
Následné prezidentské volby v roce 2018 velká část opozice bojkotovala jako nedemokratické. V lednu 2019 proto opozicí ovládaný parlament neuznal nový Madurův mandát a stanovil jako prozatímního prezidenta svého tehdejšího předsedu Juana Guaidóa. Toho přes tři roky řada států uznávala za prozatímního prezidenta Venezuely, z této pozice se ale marně snažil přimět Madura k uspořádání svobodných voleb. Pak opoziční sněm Guaidóovu vládu ukončil. Na podzim 2023 se venezuelský kabinet se zástupci opozice dohodl na podmínkách konání relativně svobodných voleb ve snaze dosáhnout mezinárodního uznání a zrušení západních sankcí. Dohodu ale vláda podle opozice i USA porušovala.
Varoval před krvavou lázní
Socialisté v březnu 2024 oznámili kandidaturu Madura na dalších šest let v čele Venezuely. „Možný je jen jeden výsledek, vítězství lidu 28. července,“ prohlásil Maduro po potvrzení své kandidatury. „Nebyli nás schopni zastavit a ani nebudou,“ řekl stoupencům shromážděným na stadionu. Před volbami Maduro svoji rétoriku vystupňoval, na jednom z mítinků například uvedl, že ve volbách si voliči vyberou, zda Venezuela bude zemí míru, nebo zemí, kterou budou otřásat konflikty. „Mír, nebo válka,“ řekl na mítinku Maduro s tím, že konflikt hrozí, pokud zvítězí opozice. Prezident rovněž uvedl, že v případě vítězství opozice zemi hrozí krvavá lázeň, na kterou se podle něj chystají opoziční síly, které označil za fašisty.
Zatýkání po posledních volbách
V červencových prezidentských volbách 2024 ve Venezuele se společným kandidátem hlavních opozičních stran a hlavním soupeřem autoritářského prezidenta Madura stal kariérní diplomat Edmundo González Urrutia. Kandidátem opozičního bloku se stal na poslední chvíli po zablokování kandidatury hlavní opoziční vůdkyně Maríi Coriny Machadové, která pak zůstala v popředí kampaně. Opozice na základě protokolů ze zhruba 80 procent volebních místností tvrdila, že González vyhrál volby s velkým náskokem několika milionů hlasů. Oficiální orgány tvrdí, že volby vyhrál Maduro, nezveřejnily však úplné a detailní výsledky. Opozice po volbách pořádala protesty, ve kterých zpochybňovala oficiální stanovisko úřadů. V průběhu demonstrací pak podle zahraničních agentur zemřelo 27 lidí a dalších 2500 bylo zadrženo. Většina ze zatčených se v posledních týdnech ocitla na svobodě.
Začínal jako řidič MHD
Nicolás Maduro Moros se narodil 23. listopadu 1962 v Caracasu jako syn odboráře, jehož rodina má sefardsko-židovské kořeny. Absolvoval střední školu, kde se angažoval ve studentské samosprávě. Díky urostlé postavě dělal mimo jiné v roce 1983 bodyguarda prezidentskému kandidátovi Josému Rangelovi. Poté pracoval jako řidič autobusu caracaské MHD, kde se zviditelnil jako šéf odborů.
V roce 1999 byl Maduro poprvé zvolen do parlamentu, jehož členem byl do srpna 2006, kdy se stal ministrem zahraničí. Šéfem diplomacie byl do ledna 2013, od října 2012 do března 2013 vykonával funkci viceprezidenta.
Maduro je ženatý s právničkou Ciliou Floresovou, má syna Nicoláse.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu. Nyní vám už ale přejeme dobrou noc.
O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy. Na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem to dnes večer SEČ řekl americký prezident Donald Trump. Podle něj Venezuela již předala Spojeným státům 30 milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
Americké ministerstvo zahraničí do Venezuely vyslalo svůj tým, aby zvážil obnovu činnosti amerického velvyslanectví v Caracasu. Uvádí to dnes agentury AFP a Reuters s odkazem na představitele americké diplomacie. Podle americké stanice CNN se jedná o první takovou misí po sobotních amerických úderech, při kterých američtí vojáci zajali tehdejšího venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Tým vyslaný do Caracasu tvoří podle vyjádření, které citují agentury, diplomatičtí a bezpečnostní pracovníci. Ve skupině je i chargé d´affaires amerického velvyslanectví v sousední Kolumbii John McNamara. Cílem mise, která do Venezuely již přicestovala, je zvážit postupné obnovení činnosti velvyslanectví.
Kdy bude Jakob vyvěšovat vlajku Venezuely na parlament?