Finančně i technicky náročné. Hasiči, chemičky i rafinerie řeší zákaz toxických pěn
Hasební pěny obsahující toxické chemikálie končí. Od 3. prosince už nebude možné ani používat, ani skladovat pěny obsahující látku PFOA. Ta spadá do větší kategorie tzv. věčných chemikálií, které jsou škodlivé jak pro zdraví lidí, tak pro přírodu. Tyto pěny byly používané pro hašení nejhorších požárů z nejhorších – například hořící ropy. Hasičský sbor ČR hlásí, že je připraven, ekologická alternativa se ale podle něj může jevit v některých případech problematicky. Podobně hovoří i podniky, které se tun těchto pěn musí zbavit.
Jako věčné chemikálie se označují perfluorované a polyfluorované sloučeniny (PFAS). Je jich více než 10 tisíc a vyznačují se tím, že mají velmi pevnou chemickou vazbu. V přírodě se nerozkládající, pouze se kumulují – v půdě, ve vodě, ale i v živých organismech, a to je problém.
V průběhu let se totiž ukázalo, že PFAS mají na živé organismy velmi negativní vliv. „Mohou vést ke zdravotním problémům, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině,“ uvádí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Český Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvádí i vysokou hladinu krevního cholesterolu či oslabený imunitní systém.
EEA ale jedním dechem dodává, že přesně prozkoumat každého jednoho zástupce PFAS a jeho dopady nelze. „V současné době není možné provést podrobné posouzení rizik pro životní prostředí a zdraví u všech chemických látek používaných v Evropě, a to z důvodu velké rozmanitosti chemických látek a jejich různorodého použití,“ varovala.
Dlouho se tak vedly diskuze, jak k věčným chemikáliím přistoupit. Jsou velmi široce používané snad ve všech aspektech současného světa kvůli svým výjimečným schopnostem, mezi které patří zvyšování odolnosti předmětů proti vodě, vlhkosti, mastnotě a nečistotám. Najdete je mimo jiné v outdoorovém oblečení, kuchyňském nádobí, různé kosmetice, barvách, léčivech… výčet je dlouhý.
Obsahují je také některé hasební pěny. A právě u nich se Evropská unie rozhodla k zákazu, protože podle některých odhadů mohou až za 30 procent globálního znečištění PFAS.
První fáze se týká hasebních pěn, obsahující zástupce PFAS jménem PFOA (perfluorooktanová kyselina). Původně byl termín stanovený na 4.7., nakonec jej EU posunula na 3.12. letošního roku. Od této chvíle nebudou moct být takové pěny ani používany, ani skladovány.
Speciální použití
Hasiči se přitom netají tím, že pěny s obsahem PFOA byly na hašení některých druhů požárů velmi dobré. Dokázaly vytvořit film, který zabraňoval pronikání kyslíku, čehož se využívalo u hašení nebezpečných tekutých kapalin, jako je ropa, nafta nebo benzin.
„Obecně platí, že fluorovaná pěnidla mají unikátní vlastnosti, které souvisí právě s přítomností PFAS. Jedná se o pěnidla tvořící vodní film. Tato pěnidla vynikají svojí univerzálností a vysokou hasební účinností při požárech hořlavých kapalin,“ uvádí Hasičský sbor ČR.
„Jejich nahrazování ekologickými, bezfluorovými variantami se proto může jevit jako problematické v tzv. SEVESO podnicích, spadajících pod zákon o prevenci závažných havárií,“ dodává.
Někdo začal dřív, někdo testuje
SEVESO podniky jsou nejčastěji chemičky nebo rafinerie, jednoduše společnosti manipulující s velmi hořlavými látkami. I často mají vlastní hasičské sbory. V současnosti existuje v Česku 213 firem spadajících do této kategorie, některé jsou státní.
Třeba takové ČEPRO, které ochraňuje zásoby státních hmotných rezerv a provozuje síť čerpacích stanic. To ale podle tiskového mluvčího společnosti Marka Rolla nepoužívá a neskladuje hasební pěny s obsahem PFOA už od roku 2020. „Tato hasiva byla již ekologicky zlikvidována, čištění zařízení probíhá vždy v souladu s legislativou,“ uvedl. ČEPRO podle něj hasiva pravidelně obměňuje, ročně za to dá zhruba 4 miliony korun.
Další státní podnik MERO ČR, který vlastní a provozuje na českém území ropovody Družba a IKL, také tvrdí, že je na zákaz připraven a toxická hasiva nepoužívá. „MERO ČR jako subjekt kritické infrastruktury má implementován rozsáhlý systém odpovídajících bezpečnostních opatření. Zároveň se pravidelně prověřuje účinnost nastavených bezpečnostních postupů a investuje se do prostředků k jejich zajištění, včetně hasiv,“ sdělila Blesk Zprávám mluvčí společnosti Barbora Putzová.
„Zajištění bezpečnosti jak centrálního tankoviště ropy, tak všech našich areálů je pro MERO ČR absolutní prioritou,“ dodala.
I Orlen Unipetrol, jenž provozuje v Česku rafinerie a čerpací stanice, hasiva postupně vyměňuje. Přiznává ale, že to není jednoduché. „V současné době realizujeme plán výměny pěnidel, ve kterém postupujeme dle unijní direktivy i udělené výjimky pro používání pěnidel s perfluorovanými a polyfluorovanými sloučeninami (PFAS) do roku 2035. Za tu totiž zatím neexistuje plnohodnotná náhrada,“ uvedla Blesk Zprávám specialistka komunikace společnosti Tereza Stříbrná.
Doplnila, že Orlen Unipetrol testuje nové alternativy a provádí technickou úpravu zařízení, což je finančně i technicky náročné. „Pěnidla s nadlimitní koncentrací kyseliny perfluorooktanové (PFOA) již nepoužíváme. Vyřazená pěnidla jsou ekologicky likvidována a hasicí zařízení a vozidla našeho podnikového hasičského záchranného sboru jsou čištěna ve spolupráci s odbornými společnostmi, přičemž kvalita čištění je laboratorně ověřována,“ popsala Stříbrná.
S hledáním náhrady si na jaře lámal hlavu i Agrofert vlastněný budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). „V koncernu Agrofert máme jak společnosti, jejichž hasiči už žádná pěnidla s PFAS nemají, tak jako podniky, kde je ještě v zásobách mají a během letošního roku budou provádět testování, na jejichž základě vyhodnotí, co vše budou muset na stávající požární technice upravit,“ uvedl v dubnu pro Blesk Zprávy mluvčí koncernu Pavel Heřmanský. Pod Agrofert spadá mimo jiné několik významných chemiček.
Výměna je složitější
Alternativou pro toxické hasební pěny jsou bezfluorové pěny na bázi polymerů. Podle Hasičského sboru ČR jsou v současnosti stejně drahé, ne-li levnější než pěny s PFAS. „Lze také očekávat, že ceny pěnidel s obsahem PFAS výrazně porostou. Je tomu tak kvůli omezení a restrikcím těchto fluorovaných pěnidel – ekologická bezfluorová pěnidla je zkrátka vytlačují z výroby i trhu,“ uvádí sbor.
Obměna nicméně nespočívá pouze v tom ty staré vyhodit a nakoupit nové, jak upozorňovaly i oslovené podniky. „Je například třeba dekontaminovat nádrže, ekologicky zlikvidovat původní fluorovaná pěnidla, zohlednit změnu pěnidla ve výcviku hasičů a v neposlední řadě vyžaduje tato obměna optimalizaci dávkování a aplikace pěnidla,“ líčí Hasičský sbor ČR, že jde o komplexní proces.
Sám obměnu započal před 8 lety a v posledních letech pěny s PFAS téměř přestal používat. Jemu tak dodatečné náklady nevznikly.
„Případy, kdy je třeba jakýchkoli pěnidel využít, navíc činí jen malé procento ze všech požárů, jinak se hasí vodou. Například v roce 2024 jsme zasahovali u 21 005 požárů, a z nich se pěnidla využila pouze ve 461 případech, tedy 2,2 % všech požárů,“ popisuje s tím, že celoročně v průměru spotřebuje 56 tun pěnidel.
Aktuálně má v zásobách 500 tun pěnidel, z toho 70 tun pěnidel s obsahem PFAS. Schovává si je pro výjimky, jako jsou požáry ve zmíněných SEVESO podnicích. Tam pro některé typy platí přechodné období maximálně do roku 2035. Nicméně EU nemíní zahálet, už v dubnu 2026 přijde na řadu zákaz pěn s dalším typem PFAS, a to PFHxA.
Kdo nová pravidla poruší, vystaví se riziku pokuty ze strany České inspekce životního prostředí. Další kontroly provádí Hasičský sbor ČR.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.