Kdy se Česko opět dočká kardinála? Papež ještě neodkryl karty, říká biskup Wasserbauer
S Dominikem Dukou Česko přišlo o jediného kardinála. Jmenování nového kardinála záleží čistě na papeži Lvu XIV., předpokládat nelze nic, vysvětluje pomocný biskup pražské arcidiecéze Zdenek Wasserbauer. A popsal i jedny z posledních chvil zesnulého - s arcibiskupem Janem Graubnerem navštívili Duku v pondělí před jeho skonem v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
Na otázku, kdy zase bude v Česku kardinál, nelze podle Wasserbauera odpovědět. Jde o naprostou papežovu pravomoc. „Nelze absolutně nic předpokládat, nic očekávat, říkám to jednoznačně. Jsou to opravdu naprosto svobodná rozhodnutí papežů, koho si oni vyberou,“ uvedl Wasserbauer.
Připomněl, ze předchůdce Lva XIV., letos na jaře zesnulý František byl i v personálních otázkách velmi svobodný. Odhodlal se například k překvapivým jmenování kardinálů ze zemí, kde dosud žádného neměli.
Lev XIV. ještě kardinála nejmenoval
V otázce, kdo se může stát kardinálem, panují volnější pravidla. Nemusí jít o biskupa, kardinálem se může stát významný teolog, anebo i kněz. Pouze knězem byl před svým jmenováním kardinálem od papeže Jana Pavla II. například moravský jezuita Tomáš Špidlík, který zemřel v roce 2010.
Papež Lev XIV., jehož po Františkově smrti zvolila kardinálská konkláve, zatím žádného nového kardinála podle biskupa nejmenoval. „Uvidíme, jakou on nasadí linii. Jestli se třeba vrátí k tomu, co bylo vždycky, kdy byli jmenováni arcibiskupové významných měst a míst. Anebo si zachová tradici papeže Františka a bude v tom naprosto svobodný,“ poznamenal Wasserbauer.
Duka kvůli svému věku nad 80 let letos papeže nevolil, konkláve se zúčastnil v roce 2013 při volbě Františka. Do Vatikánu ale po Františkově skonu na jaře odjel jako člen papežského poradního sboru, který kardinálové také tvoří.
Akční až do smrti
Wasserbauer byl s Dukou v kontaktu během jeho nemoci v posledním měsíci. I když kardinál ležel na jednotce intenzivni péče, nebylo mu dobře a podstoupil několik narkóz, stále se podle biskupa zajímal o dění ve společnosti a v církvi.
„Bylo až legrační, jak nám, různým lidem, jak vím, telefonoval. Říkal, co je potřeba udělat, zařídit, vykomunikovat, kde je třeba se ozvat. Byl opravdu aktivním, akčním člověkem, neustále se zajímal o to, co se děje v církvi, ve světě, ve společnosti. Nebylo mu to lhostejné a neopustilo ho to ani do posledních dní jeho života,“ uvedl Wasserbauer.
Naposledy Duku navštívil v pondělí v Ústřední vojenské nemocnici po Graubnerově boku. „Když jsem za ním včera ráno byl, udělil jsem mu svátost pomazání nemocným, modlil jsem se za něj, ale už nebylo možné s ním komunikovat,“ dodal Wasserbauer.
Duku jako pražského arcibiskupa jmenoval papež Benedikt XVI. kardinálem v lednu 2012, tedy po necelých dvou letech od smrti kardinála Špidlíka. Podobná lhůta nastala po smrti kardinála a pražského arcibiskupa Františka Tomáška v roce 1992. Jeho nástupce Miloslav Vlk byl jmenován kardinálem v listopadu 1994. Dvouletá pauza byla také před uvedením Tomáška mezi kardinály v roce 1976.












Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.