Putin „oškubává“ KLDR? Kimovi se spolupráce s Ruskem hrubě nevyplácí, tvrdí studie
Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů (přes 206 miliard Kč), výměnou ale dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to dnes napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.
Zpráva nadace uvádí, že mezi KLDR a Ruskem existují známky nerovného partnerství, přestože obě země zintenzivnily svou vojenskou spolupráci. Severní Korea od roku 2023 poskytla zbraně, střelivo a vojáky za 9,8 miliard dolarů (více než 202 miliard Kč), což představuje více než třetinu odhadované roční hospodářské produkce země.
„Putin prakticky oškubává Severní Koreu. Zdá se, že Severní Korea má malý užitek z toho, že Rusko ve válce zásobuje materiálem,“ řekl Frederic Spohr.
Rusko oproti tomu Koreji poskytlo nejvýše 1,2 miliardy dolarů, což zahrnuje hlavně pomoc v oblasti potravin a ropy nebo darování malého počtu systémů protivzdušné obrany, rušiček GPS a možná i stíhacích letadel. Podle zprávy neexistují důkazy o tom, že Rusko hraje přímou roli v technologické modernizaci KLDR, jejíž ekonomika zůstává v „zoufalé situaci“.
„Ruský kalkul“
Autorka studie Olena Guseinová řekla německému deníku Bild: „Severní Korea poskytla Rusku obrovskou vojenskou podporu. Moskva však zřejmě oplácí jen pomalu a v omezené míře. Může za tím být určitý kalkul: Moskva si drží Pchjongjang v šachu, a tím pěstuje jeho rostoucí závislost.“
Zpráva naznačuje, že Severní Korea by mohla být v této nerovné alianci dlouhodobě, a to díky „možnosti testovat zbraňové systémy v reálných bojových podmínkách“. Přitažlivé je pro ni také možné snížení izolace, které plyne ze spojenectví s Ruskem, stálým členem Rady bezpečnosti OSN.
Začátkem tohoto roku šéf ukrajinské vojenské rozvědky, generálporučík Kyrylo Budanov, řekl médiím, že Rusko pomáhá Severní Koreji s modernizací jejích jaderných zbraní.
Odhadovaná hodnota vojenské pomoci mezi oběma zeměmi je přibližně poloviční oproti údajům Korejského institutu pro obranné analýzy (KIDA), který dříve odhadoval pomoc Ruska až na 20 miliard dolarů. Zpráva však zdůrazňuje, že rychlý rozvoj vztahů mezi Pchjongjangem a Moskvou naznačuje výrazně vyšší pravděpodobnost pokračování spolupráce i po skončení války na Ukrajině.
Dohoda o strategickém partnerství
KLDR a Rusko loni v červnu podepsaly dohodu o strategickém partnerství, v níž se zavázaly k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi. Severní Korea loni v srpnu vyslala na pomoc do ruské Kurské oblasti, kterou zčásti obsadila ukrajinská armáda, mezi 13 000 až 15 000 vojáky. Moskvě dodnes také poskytla 1000 ženistů, miliony dělostřeleckých granátů i rakety a raketové systémy dlouhého doletu. KLDR plánuje vyslat dalších 6000 vojáků nebo 5000 armádních stavebních dělníků.
Severokorejský vůdce se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem naposledy setkal 3. září v Pekingu, kde se konala vojenská přehlídka u příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Kim tehdy uvedl, že je jeho země ochotna Rusku jakkoli pomoci. Putin naopak poděkoval za posilu v podobě vojáků a pozval Kima na návštěvu Ruska, což vůdce přijal.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
