Putin „oškubává“ KLDR? Kimovi se spolupráce s Ruskem hrubě nevyplácí, tvrdí studie
Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů (přes 206 miliard Kč), výměnou ale dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to dnes napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.
Zpráva nadace uvádí, že mezi KLDR a Ruskem existují známky nerovného partnerství, přestože obě země zintenzivnily svou vojenskou spolupráci. Severní Korea od roku 2023 poskytla zbraně, střelivo a vojáky za 9,8 miliard dolarů (více než 202 miliard Kč), což představuje více než třetinu odhadované roční hospodářské produkce země.
„Putin prakticky oškubává Severní Koreu. Zdá se, že Severní Korea má malý užitek z toho, že Rusko ve válce zásobuje materiálem,“ řekl Frederic Spohr.
Rusko oproti tomu Koreji poskytlo nejvýše 1,2 miliardy dolarů, což zahrnuje hlavně pomoc v oblasti potravin a ropy nebo darování malého počtu systémů protivzdušné obrany, rušiček GPS a možná i stíhacích letadel. Podle zprávy neexistují důkazy o tom, že Rusko hraje přímou roli v technologické modernizaci KLDR, jejíž ekonomika zůstává v „zoufalé situaci“.
„Ruský kalkul“
Autorka studie Olena Guseinová řekla německému deníku Bild: „Severní Korea poskytla Rusku obrovskou vojenskou podporu. Moskva však zřejmě oplácí jen pomalu a v omezené míře. Může za tím být určitý kalkul: Moskva si drží Pchjongjang v šachu, a tím pěstuje jeho rostoucí závislost.“
Zpráva naznačuje, že Severní Korea by mohla být v této nerovné alianci dlouhodobě, a to díky „možnosti testovat zbraňové systémy v reálných bojových podmínkách“. Přitažlivé je pro ni také možné snížení izolace, které plyne ze spojenectví s Ruskem, stálým členem Rady bezpečnosti OSN.
Začátkem tohoto roku šéf ukrajinské vojenské rozvědky, generálporučík Kyrylo Budanov, řekl médiím, že Rusko pomáhá Severní Koreji s modernizací jejích jaderných zbraní.
Odhadovaná hodnota vojenské pomoci mezi oběma zeměmi je přibližně poloviční oproti údajům Korejského institutu pro obranné analýzy (KIDA), který dříve odhadoval pomoc Ruska až na 20 miliard dolarů. Zpráva však zdůrazňuje, že rychlý rozvoj vztahů mezi Pchjongjangem a Moskvou naznačuje výrazně vyšší pravděpodobnost pokračování spolupráce i po skončení války na Ukrajině.
Dohoda o strategickém partnerství
KLDR a Rusko loni v červnu podepsaly dohodu o strategickém partnerství, v níž se zavázaly k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi. Severní Korea loni v srpnu vyslala na pomoc do ruské Kurské oblasti, kterou zčásti obsadila ukrajinská armáda, mezi 13 000 až 15 000 vojáky. Moskvě dodnes také poskytla 1000 ženistů, miliony dělostřeleckých granátů i rakety a raketové systémy dlouhého doletu. KLDR plánuje vyslat dalších 6000 vojáků nebo 5000 armádních stavebních dělníků.
Severokorejský vůdce se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem naposledy setkal 3. září v Pekingu, kde se konala vojenská přehlídka u příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Kim tehdy uvedl, že je jeho země ochotna Rusku jakkoli pomoci. Putin naopak poděkoval za posilu v podobě vojáků a pozval Kima na návštěvu Ruska, což vůdce přijal.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
