Ať se snaží Evropa. USA sníží finance na obranu zemí sousedících s Ruskem
Spojené státy sníží vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem v době, kdy Washington naléhá na Evropu, aby vynaložila více peněz na svou obranu. Představitelé Pentagonu minulý týden informovali evropské diplomaty, že USA již nebudou financovat program zaměřený na vojenský výcvik a vybavení armád evropských zemí, jež by se ocitly v první linii v případném konfliktu s Ruskem, píše deník Financial Times (FT). Krok se dotkne především Estonska, Litvy a Lotyšska.
Financování programu vojenské podpory známého pod označením Sekce 333, který spadá pod americké ministerstvo obrany, vyprší na konci září 2026, do kdy jej schválil Kongres. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nepožádala o jeho prodloužení, sdělil jeden ze zdrojů FT.
Představitel Bílého domu uvedl, že krok je v souladu s Trumpovým úsilím přehodnotit americkou zahraniční pomoc a s jeho „dlouhodobým důrazem na to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu“. Spojenci USA v NATO v červnu souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
Evropa v rámci Sekce 333 mezi lety 2018 až 2022 obdržela 1,6 miliardy dolarů (33,4 miliardy Kč), píše FT s odvoláním na údaje americké vlády. Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou mezi klíčovými příjemci. Ukončení programu vojenské podpory by mohlo pro země sousedící s Ruskem znamenat odebrání stovek milionů dolarů, které jim USA posílají, odhadují senátní poradci.
Trumpova administrativa chce krokem povzbudit bohatší evropské země, aby více přispívaly na zajištění bezpečnosti těchto států, sdělil FT nejmenovaný evropský představitel. Evropské vlády oznámení Američanů překvapilo a nyní se snaží od Washingtonu získat více informací, uvedly diplomatické zdroje FT.
Nejvýše postavená demokratka v zahraničním výboru amerického Senátu Jeanne Shaheenová rozhodnutí snížit vojenskou podporu označila za pomýlené. „Podkopat obrannou připravenost našich spojenců v době, kdy od nich požadujeme, aby posílili své vlastní kapacity, vůbec nedává smysl,“ uvedla Shaheenová. Krok podle ní navíc ohrozí americké vojáky, kteří by případně bojovali po boku spojeneckých vojsk, jejichž výcvik bude zredukován.
V ohrožení je rovněž Baltská bezpečnostní iniciativa, jiný program vytvořený v roce 2020 na podporu ozbrojených sil Estonska, Litvy a Lotyšska. Kongres USA minulý rok schválil 228 milionů dolarů (asi 4,7 miliardy Kč) na její podporu. Bílý dům však nepožádal o další financování programu v rámci rozpočtu na příští rok. Americká vláda v současnosti program přehodnocuje, uvedl jeden ze zdrojů FT.
Americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se během dnešního setkání na Floridě telefonicky spojí s evropskými lídry. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí ukrajinského prezidenta. Zelenskyj sám na síti X napsal, že před setkáním se šéfem Bílého domu vedl podrobný rozhovor s britským premiérem Keirem Starmerem.
Je naplánován „telefonický hovor mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem s evropskými lídry,“ řekl novinářům mluvčí Zelenského Serhiy Nykyforov. Dodal, že konečný seznam účastníků hovoru ještě není hotov.
Zelenskyj dorazil do Miami na schůzku s Donaldem Trumpem. „Očekává se, že lídři budou diskutovat o bezpečnostních zárukách, které jsou Spojené státy připraveny poskytnout Ukrajině. Jednání by se měla týkat i správy Záporožské jaderné elektrárny a kontroly nad Donbasem,“ píše server Visegrád 24.
Ukrajina a Rusko se dohodly na lokálním příměří poblíž Záporožské jaderné elektrárny. To umožnilo zahájit opravy elektrického vedení v blízkosti elektrárny, uvedla MAAE.
„Grossi děkuje oběma stranám za souhlas s tímto novým dočasným ‚oknem ticha‘ pro obnovení přenosu elektřiny mezi distribučními stanicemi Záporožské jaderné elektrárny a Záporožské tepelné elektrárny, což přispěje k posílení jaderné bezpečnosti,“ napsala v neděli MAAE na sociálních sítích.
