V Brně jde o nejslavnější den celé jeho historie. Obránci čítali jen 1500 mužů, z nichž jen třetina byli vojáci. Švédů bylo přes 28 tisíc. Přesto je Raduit de Souches, vojenský velitel Brna a bývalý plukovník švédské armády, dokázal zastavit.
Průvod městemi bitvy
Jak to tehdy asi probíhalo, uvidí návštěvníci kostela svatého Jakuba. Vojenského velitele Brna a pátera Martina Středu, jako duchy představují herci Jaroslav Tomáš a Michal Uhlíř. „V krovech kostela jsme navíc připravili expozici k tomuto výročí,“ řekl tamní farář Jan Pacner.
Brno si připomíná 380. výročí úspěšné obrany před švédským vojskem. Hynek Zdeněk
Zlatým hřebem třídenního programu oslav Dne Brna bude sobotní dopolední pochod vojska od Denisových sadů přes centrum a také dvě rekonstrukce bitev na Kraví hoře (16.45 a 20.30 hodin). Celý rpogram najdete ZDE
Posunuté poledne
Podle pověsti se 15. srpna 1645 rozhodovalo o Brnu. Velitel Švédu, generál Torstenson, měl vyhlásit, že když město do oběda neobsadí, tak od jeho obléhání upustí. Brňané se měli o jeho plánu dozvědět a nechali poledne v petrovském kostele odbít už v 11 hodin. Švédi se měli stáhnout. Ve skutečnosti se bojovalo dál až do večera.
Raduit de Souches to zpočátku u Brňanů neměl snadné. Jako Francouz byl cizinec, navíc protestant, který to ve švédské armádě dotáhl až na hodnost plukovníka. Brňané, kteří byli katolíci, ho proto považovali za špiona. Klíčové pro něj bylo spojení s páterem Martinem Středou, duchovní tváří Brna. Bitva o Brno trvala čtyři měsíce a padlo při ní 250 obránců města a 8 000 Švédů.
