Stáhnout chlapce ze zákopů: Místo pěchoty Ukrajinci vyvíjejí roboty „na špinavou práci“

Ač dálkově ovládaná vozidla zkoušejí armády od první světové války, až nyní, o víc než století později, to vypadá na větší rozmach. Jak tomu často bývá, technologický rozvoj urychluje mohutná válka. Praxe na bojišti totiž znamená daleko rychlejší vývoj než někde v laboratořích a na cvičištích. Takto například První samostatný prapor mediků Ozbrojených sil Ukrajiny hledal dálkově řízenou „záchranku“ pro evakuaci raněných z bojiště – avšak všechny dostupné modely měly nějaké mouchy a obtížně se udržovaly, tak jeho jednotka bezpilotních systémů vyvinula vlastní, píše web Militarnyi.com.

Maul je založen na podvozku terénní čtyřkolky, místo sedla a řídítek má nahoře lůžko pro raněného. Oproti ostatním modelům má benzinový motor, nikoli elektrický. Na nenáročném terénu tak může uhánět až 70kilometrovou rychlostí a dobře manévruje. Nevýhodou je proti elektromotorům jistý hluk a tepelná stopa, kterých si mohou všimnout nepřátelské drony. Pořád to však není tak výrazná stopa jako u normálních aut, která jsou ze vzduchu také lépe vidět než menší pozemní dron.

Zatím Maul zvládá operovat asi do pěti kilometrů od svého operátora, to je však dáno spíš dosahem létajícího dronu, který ho doprovází kvůli navigaci. „Už teď by to mohlo být deset kilometrů a budoucí verze zvládnou deset až dvacet kilometrů,“ uvedl pro Militarnyi šéf dronové jednotky zvaný Devi. I těch deset ale bohatě stačí, hlavním úkolem je dovést raněného vojáka přímo z bojiště jen pár kilometrů nazpátek, kde už si ho převezmou medici.

„Technologie je naší výhodou a asymetrickou reakcí na akce nepřítele. A nyní je naším úkolem hledat nové převratné mechanismy, které dále posílí armádu,“ psal v únorovém komentáři pro RBK-Ukrajina místopředseda vlády a ministr digitální transformace Mychajlo Fedorov. „V současné době více než 200 společností pracuje na výrobě robotů a více než 40 vývojových projektů je kodifikováno podle standardů NATO.“

Vláda na rozvoj různých moderních obranných technologií, včetně právě „pozemních robotických komplexů“, vyčlenila nemalé peníze. Největší platformou je Brave1, do které bylo loni zapojeno 300 projektů a která za loňský rok rozdělila granty v objemu přes miliardu Kč.

Světová špička

Ještě víc než v případě létajících dronů je u těch pozemních znát, jaký pokrok udělali ukrajinští vývojáři. 99 % takových strojů v ukrajinských silách je domácí výroby, zahraniční modely nevyhovují technicky, ale i cenově.

„Jiné země studují náš přístup, poněvadž co fungovalo v amerických laboratořích či na polích, není použitelné ve válce,“ říká softwarová inženýrka Ljuba Šipovičová, šéfka neziskového projektu Dignitas, který se komplexně věnuje zavádění dronů a robotů. Před propuknutím plnohodnotné ruské invaze Šipovičová vedla technologickou firmu v New Yorku. Hned v únoru 2022 začala pomáhat s dodáváním pomoci, do pár týdnů se do vlasti vrátila, aby se podílela na její obraně.

Neziskovka Dignitas už pomohla velké iniciativě Victory Drones (Drony vítězství), teď přidává pozemní obdobu Victory Robots - „iniciativu pomáhající integrovat pozemní robotické systémy do každodenní práce ukrajinských bezpečnostních a obranných sil,“ popisuje Dignitas projekt na facebooku.

„Lišíme se od tradičních charitativních organizací, protože se nezabýváme pouze vybíráním finančních prostředků a darováním vybavení,“ vylíčila Šipovičová pro web britského rádia LBC. „Vytváříme a testujeme řešení, prokazujeme jejich hodnotu a poté prosazujeme jejich zavedení vládou. Školíme vojáky v oblasti technologií, poskytujeme jim technologie a prosazujeme systémové zavádění inovací na bojišti.“

K robotům přistupuje komplexně – je potřeba nejen vyvinout samotné stroje, ale i učit jejich operátory, respektive přímo vyvinout rychlou a efektivní výuku. A také vyvíjet a podle praktických zkušeností upravovat taktiku pro nasazení robotů v různých úlohách. Projekt se snaží propojovat inženýry, vývojáře, vládní představitele i vojáky.

„Dobrovolníci jako Dignitas slouží jako most mezi vývojáři technologií a armádou,“ řekl pro LBC Oleksandr zvaný Ghost, velitel čety pozemních robotických komplexů u praporu Antares brigády Rubiž. „Pomáhají rychle testovat nová řešení, přizpůsobovat je reálným podmínkám na bojišti a rychle dodávat to, co skutečně funguje na frontě.“

„Na každé základně, kterou jsme navštívili, s ní každý velitel rád hovořil,“ popsal v reportáži pro LBC zpravodaj David Kirichenko, který s projektem Dignitas navštívil několik brigád. „Lidé, se kterými pracujeme, nás milují,“ řekla mu Šipovičová. „Jen někteří důstojníci nás nenávidí, protože je tlačíme k práci navíc.“

Robotická puška i "Číslo 5 žije"

Víc se zatím uplatňují na dálku řízená vozítka v přepravě raněných či nákladů v blízkosti frontové linie – Rusové hojně bombardují právě i sanitky a dodávky. Ukrajinští vývojáři však pracují i na autonomních zbraních.

Například startup devDroid už nabízí Wolly – „moderní dálkově ovládaný bojový modul navržený k plnění bojových a průzkumných úkolů v obtížných podmínkách“. Autonomní puška ráže 7,62 dokáže rozpoznávat cíle, mířit na ně může sama, nebo na pokyn operátora. Lze ji snadno umístit a schovat, na jedno nabití má vydržet i pět dní. A může se třeba i namontovat na pozemní dron. devDroid ale má v repertoáru i „průzkumný a úderný pozemní robotický komplex“ Droid TW 12.7. Možná může připomínat zmenšeninu tanku nebo třeba filmového robota Číslo 5, je to však skutečná vražedná zbraň s těžkým kulometem Browning.

Ukrajinci se chlubí už i praktickými úspěchy robotů. „Bez pěchoty, beze ztrát,“ pochlubila se v červenci 3. samostatná úderná brigáda „prvním úspěšným útokem, vykonaným čistě bezpilotními platformami“. Operátoři roty bezpilotních systémů zvané Deus Ex Machina napřed poslali na ruské stanoviště drony s výbušninami, pak přijel i pozemní robot – a Rusové se pak dronu do kamery vzdali bílou vlajkou a nápisem.

Ukrajina se stane evropskou velmocí? Technologie, drsné zkušenosti i odolávání Rusku jako plus!

„Pozemní robotické platformy již prokázaly svou účinnost v logistice, evakuaci a palebné podpoře. V příštím roce bude jejich role jen narůstat. Snižují rizika pro personál, automatizují rutinní nebo nebezpečné úkoly a zvyšují celkovou taktickou flexibilitu jednotek,“ konstatoval pro LBC Oleksandr-Ghost. „Už to není science fiction. Je to válečný prostředek.“

„Představa, že roboti mohou plně nahradit pěchotu, je zároveň pravdivá i lichá. Dnes nemohou, ale měl by to být náš cíl. Musíme dostat lidi ze zákopů a frontové linie. Špinavou, nebezpečnou práci mohou dělat roboty,“ shrnuje Šipovičová svou vizi. „Ukrajinští inženýři vytvářejí budoucnost válčení, a to nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svět.“