Usedlost, která byla původně hospodou, jste zrekonstruoval na bydlení. Jak tehdy vypadala zahrada, byla si podobná?
Byla, nebyl tu samozřejmě bazén, a pravidelným sekáním jsme to malinko srovnali. To vždycky byla moje práce, ale na traktůrku se člověk tolik nenadře. Nějaké staré stromy jsme porazili, ale třeba jabloně jsou tu původní. Něco málo stromků jsme ještě dosadili a patrně dosadíme.
Všechny stromky plodí? Tedy máte co zpracovávat?
Holky se poradily s Googlem, podle něj stromky prořezaly, takže už čtyři roky jsme neměli ani jedno jablko. Ale třeba třešeň, kterou jsme vysadili, se po třech letech umoudřila a konečně jsme letos měli krásné, velké třešně.
Zeleninová zahrádka je překrásná, o tu se staráte vy?
Kdepak, ta je dcery Eišky a mojí ženy Jitky.
Jsou tam půvabně zkombinované užitkové a kvetoucí rostliny.
No jo, lahodí to oku. Jsou tam i jahody, ostružiny. Cibuli a mrkev nesázíme, to je zbytečné. Ale třeba pórek a rajčata, ty máme svoje.
Po celé délce pozemku se vine tajemná cestička.
Ta je starodávná. Kdysi jsme jednou přijeli po týdnu a babička, moje tchyně, vlastními silami nanosila ty kameny a jakžtakž urovnala. No, moc se po tom chodit nedá, ale vypadá to hezky.
Kvete to na každém metru jinak…
To tak postupně vznikalo bez nějakého extra plánu, ten vytvořila trvalá péče, nikoli však moje :-)
Jak často využíváte bazén?
Každou chvilku, dělá mi dobře na rehabilitace. Kdysi mi ho obsadily kachny, přesněji řečeno běžci indičtí. Byl to rok, kdy bylo hodně slimáků a moje žena si nechala poradit, že na ně je nejlepší pořídit si tuhle kachnu, která je velmi ráda jí. Tak jsme pořídili kachny rovnou čtyři. Slimáci je zajímali přesně do doby, než objevily bazén, pak už si jen plavaly a plavaly… Takže se to hodně vyplatilo.
V rohu zahrady je de facto designový kurník.
Ten vyrobil soused, navrhl i barvu, kterou jsme schválili. Slepičky nesou, dvě nám roztrhala liška, ale to tady tak bývá, jsme u lesa, jsme na vesnici. To vše k tomu patří.
