Zřícení mostu v ruské Kurské oblasti: Projíždějící vlak zůstal viset, strojvedoucí přežil
V ruské Kurské oblasti, která leží u hranic s Ukrajinou, se dnes zřítil most, když po něm přejížděl nákladní vlak. Jeden ze strojvedoucích utrpěl zranění, informují agentury TASS a Reuters. Jde o druhý takový incident za pár hodin. Most se zřítil také v Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou, kde poté narazil osobní vlak a vykolejil, což si vyžádalo nejméně sedm životů.
„Část vlaku spadla dolů na silnici, která vedla pod mostem. Na lokomotivě vypukl požár, který pracovníci ministerstva pro mimořádné situace rychle lokalizovali. Zbytek soupravy zůstal na železničním mostě,“ citovala TASS gubernátora Kurské oblasti Alexandra Chinštejna.
Na fotografii z místa je vidět vlak, jehož vykolejená část balancuje na poničeném mostě.
„Podle předběžných informací má jeden ze strojvedoucích lokomotivy poraněné nohy, celá posádka byla převezena do nemocnice. Jsou pod dohledem lékařů,“ sdělil také gubernátor.
Vážení čtenáři, děkujeme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.
„Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina členských států Aliance. Všichni jsme se shodli na nutnosti navýšení výdajů na obranu a na pokračující podpoře Ukrajiny. Jsem rád, že to prezident Zelenskyj mohl slyšet osobně,“ napsal prezident Petr Pavel o summitu ve Vilniusu, kterého se účastnil.
Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina… pic.twitter.com/DHXVPwBgcq
— Petr Pavel (@prezidentpavel) June 2, 2025
Druhá varianta příměří v ruském memorandu je označena jako „balíčkový návrh“, který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje „zákaz přesunu“ ukrajinských vojenských jednotek s „výjimkou přesunů za účelem stažení“ od hranic s Ruskem. Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva žádá také vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.
