Putin nechce ukončit válku, přiznal poprvé Trump?! Svěřit se měl v soukromí evropským lídrům
Americký deník The Wall Street Journal získal od svědků detaily telefonátů mezi americkým prezidentem Trumpem a evropskými lídry. Poprvé přiznal, že ruský prezident Putin válku na Ukrajině ukončit nechce, tvrdí osoby obeznámené se situací.
Prezident Donald Trump v pondělí během telefonátu řekl evropským lídrům, že ruský prezident Vladimir Putin není připraven ukončit válku, protože si myslí, že vítězí, uvedly tři osoby obeznámené s rozhovorem.
To si evropští lídři o Putinovi mysleli dlouho – ale bylo to poprvé, co takové prohlášení slyšeli od Trumpa. Bylo to také v rozporu s tím, co Trump často veřejně říká, že věří, že Putin si skutečně mír přeje.
Pondělního hovoru se zúčastnili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Částečně se jednalo o vyvrcholení evropské diplomatické ofenzivy, která začala asi o 10 dní dříve a jejímž cílem bylo přimět Trumpa, aby na Putina vyvinul tlak.
Bílý dům se odmítl vyjádřit a odkázal na Trumpův pondělní příspěvek na sociálních sítích o jeho rozhovoru s Putinem. „Tón a duch rozhovoru byly vynikající. Kdyby ne, řekl bych to teď,“ řekl.
Nedělní telefonát
Trump měl s evropskými lídry telefonát i v neděli – den před svým dvouhodinovým rozhovorem s Putinem. Podle lidí obeznámených s rozhovorem tehdy naznačil, že by mohl uvalit sankce, pokud Putin odmítne příměří.
V pondělí došlo opět ke změně. Nebyl na uvalení sankcí připraven. Místo toho americký prezident prohlásil, že chce rychle pokračovat v rozhovorech na nižší úrovni mezi Ruskem a Ukrajinou ve Vatikánu.
Trump v nedělním telefonátu s evropskými lídry – mezi nimiž byli Macron, Merz, Meloniová a britský premiér Keir Starmer – naznačil, že na rozhovory, které se nyní mají konat ve Vatikánu, vyšle ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Keitha Kellogga. V pondělí to však už tak zjevné nebylo.
Někteří z lídrů, kteří se v pondělí telefonátu účastnili, trvali na tom, že výsledkem jakýchkoli rozhovorů ve Vatikánu musí být bezpodmínečné příměří. Trump se však opět odmlouval s tím, že se mu nelíbí výraz „bezpodmínečné“.
Třenice s Macronem
V nedělním telefonátu se také objevil Trumpův typický improvizovaný styl, který mísil chválu s kritikou evropských lídrů. Pochválil Merze za jeho krásnou angličtinu. „Ještě víc se mi líbí s vaším německým přízvukem,“ řekl podle jednoho z účastníků hovoru.
V dalším okamžiku odbočil k ostré kritice evropské migrační politiky. Trump prohlásil, že nekontrolovatelná migrace přivádí jejich země na „pokraj kolapsu“.
Macron, který má s Trumpem nejdelší vztah, ho požádal, aby s tím přestal. „Nemůžeš urážet naše národy, Donalde,“ řekl Macron podle svědka. Tón byl však celkově pozitivní, uvedli lidé obeznámení s hovorem. Rozhovory ve Vatikánu by měly začít v polovině června.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
„Nedělejme si iluze. Neexistuje žádná rychlá náprava. Je to proces, který teprve začal a může trvat ještě mnoho týdnů, možná i měsíců,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz o jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou ohledně příměří.
Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.
Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.
„Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje.
Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.
