Volné místo ředitele ČT láká: Která zvučná jména chtějí vládnout České televizi?

Kandidaturu na ředitelský post oficiálně ohlásily dvě osobnosti, moderátor ČT Jakub Železný a předsedkyně představenstva vydavatelství CNC Media, do kterého patří i Blesk, Libuše Šmuclerová. 

Účast v souboji o křeslo šéfa po Součkovi zvažuje například ředitel zpravodajství ČT Petr Mrzena nebo také vedoucí komunikace Pražského hradu Vít Kolář. Skloňují se ale i další jména.

Jakub Železný je dlouholetý zaměstnanec České televize, v minulosti řadu let uváděl hlavní večerní zpravodajskou relaci Události a před ní diskusní pořad Události, komentáře. V současnosti ve veřejnoprávní televizi působí jako mentor pro nové redaktory zpravodajství a od začátku letošního roku také moderuje pořad Historie.cs.

Kandidaturu na generálního ředitele zvažoval Jakub Železný už před dvěma roky, nakonec ale přihlášku nepodal, když se o funkci opět ucházel tehdejší šéf Kavčích hor Petr Dvořák. V červnu 2023 nakonec radní vybrali jako nového generálního ředitele nyní odvolaného Jana Součka.

„Pokud bude kandidovat Petr Dvořák, nebudu kandidovat na generálního ředitele. Pokud nebude kandidovat Dvořák, s největší pravděpodobností budu kandidovat na generálního ředitele,“ uvedl na jaře 2023 Železný.

Moderátor Jakub Železný rok po konci v Událostech, komentářích: Velký návrat na obrazovku!

Ten v té době zejména moderoval Události, na obrazovce byl ale vidět také při mnoha mimořádných vysíláních – mimo jiné v roce 2013 provázel spolu s Danielou Písařovicovou osmihodinovým přenosem z inaugurace prezidenta Miloše Zemana. V listopadu 2019 se pak představil jako průvodce „revoluce v reálném čase“ v pořadu Dnes před 30 lety, který připomněl 30. výročí sametové revoluce. Uváděl i další podobná historická vysílání.

Syn někdejšího ředitele televize Nova Vladimíra Železného a jeho první manželky Marty (narozen 1. července 1973) absolvoval žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (2006) a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Ještě za studií začínal jako moderátor v Českém rozhlase, působil na stanicích Vltava a Radiožurnál, kde moderoval zpravodajství. Ve druhé polovině 90. let pracoval pro obě celoplošné komerční televize, na Nově se podílel na sportovním vysílání, na Primě uváděl publicistický pořad K věci!, nakonec zakotvil v České televizi.

Začátkem století připravoval diskusní pořad Špona, uváděl pořad Dobré ráno s Českou televizí a mezi roky 2007 a 2012 pořad Události, komentáře. Na jaře 2012 pak Jakub Železný vystřídal Bohumila Klepetka v roli moderátora Událostí, které uváděl až do konce roku 2023, kdy se stáhl ze zdravotních důvodů.

Působil mimo obrazovku, k pravidelnému vystupování před kamerou se vrátil na začátku letošního roku v pořadu Historie.cs. Železný v jeho moderování od února nahradil historičku Marii Koldinskou, která se v lednu kvůli střetu zájmů rozhodla své angažmá ukončit.

Železný je aktivní na sociálních sítích, kvůli některým zveřejněným názorům se stal terčem kritiky. V médiích se objevily také informace o jeho konfliktu s pražskými strážníky a policisty.

Železný z ČT o svém incidentu s policií: O videu lhal! Věděl o něm od neděle

Téměř hodinu se totiž dohadoval o zaparkování svého vozu na přechodu na Václavském náměstí a s policisty nespolupracoval. Později se za své chování omluvil, zdůvodnil ho těžkou životní situací, v níž se tehdy nacházel, a následně si vzal neschopenku.

Jakub Železný se na obrazovku jen tak nevrátí. | archiv Blesku

Libuše Šmuclerová, která je nyní předsedkyní představenstva vydavatelství Czech News Center (CNC), patří mezi nejvýraznější postavy české mediální scény posledních tří dekád. Jako redaktorka a později manažerka prošla dvěma televizemi, rodinným medicínským byznysem a od roku 2007 působí u nynějšího zaměstnavatele, který od té doby zažil několik majetkových změn.

Původní Ringier se nakonec přeměnil ve vydavatelství Czech News Center, které kontrolují finančníci Daniel Křetínský a Patrik Tkáč. Czech News Center je dnes jedním z největších mediálních domů v České republice, vydává například deníky Blesk, Aha!, Sport a víc než tři desítky časopisů (mimo jiné Reflex, Svět motorů a ABC) a provozuje na 40 zpravodajských i dalších webů včetně Blesk.cz, iSport.cz či Reflex.cz. CNC patří do skupiny Czech Media Invest (CMI), která se zaměřuje na mediální aktivity v regionu střední a západní Evropy.

V médiích začínala Šmuclerová „od píky“, po pražské žurnalistické fakultě nastoupila v roce 1986 do Československé televize, kde se například výrazně podílela na vzniku mládežnického Studia Kontakt. V roce 1993 spolu s řadou kolegů odešla do rodící se Novy.

„To si opravdu myslíte, že ta televize bude mít úspěch? Podívejte se na Premiéru (nepříliš úspěšná předchůdkyně Primy),“ zrazoval ji tehdejší ředitel ČT Ivo Mathé. „Succes, který nastal, ani ta televize nečekala,“ řekla po letech Šmuclerová o úspěšném nástupu Novy.

Pod jejím prvním šéfem Vladimírem Železným, který ji údajně svého času zkoušel i z deskriptivní geometrie, se z dramaturgyně pořadu Na vlastní oči vypracovala na šéfku publicistiky a v roce 1997 usedla do křesla programové ředitelky.

„Železného považuji za jednoho z nejvzdělanějších a nejschopnějších lidí, kteří v branži jsou,“ zdůvodnila své rozhodnutí následovat Železného i po jeho roztržce s americkými investory v roce 1999. Z Novy odešla koncem roku 2004, když televizi opět získala CME.

Zpověď Libuše Šmuclerové: O ohrožení novin, Železném z Novy i nálepce „železná lady“

Na Nově našel v jejích počátcích uplatnění také Šmuclerové bývalý manžel Roman, vzděláním zubní lékař, který například v letech 1994 až 2000 uváděl pořad Tabu, nyní je prezidentem České stomatologické komory.

O šest let mladšího medika, který sbíral zkušenosti i jako rozhlasový a televizní moderátor, poznala v roce 1991 a o deset let později se jim narodila dcera Justina-Anna. Později byl jejím partnerem slavný hokejový brankář Dominik Hašek.

V letech 2005 až 2007 vedla Šmuclerová rodinnou kliniku estetické medicíny, poté se vrátila do světa médií jako ředitelka Ringieru. Tuto funkci postupně zastávala během všech majetkových změn i proměn původně zejména novinového a časopiseckého vydavatelství v multimediální vydavatelství.

Angažovala se i v oborových organizacích, od ledna 2023 byla dva roky předsedkyní správní rady Unie vydavatelů, post pak neobhajovala.

Libuše Šmuclerová se narodila 11. ledna 1963. Vystudovala gymnázium v Nové Pace a poté si vybrala žurnalistiku. „Vypravily jsme se tehdy s matkou do Prahy a obešly jsme všechny školy, které z mého pohledu připadaly v úvahu. Na studijních odděleních nám byli schopni říct, kolik lidí je přihlášeno a kolik lidí budou přijímat,“ popsala jednou způsob, jakým si zvolila profesní dráhu. Na škole si vybrala televizní specializaci a tomuto médiu zůstala dlouho věrná.

Premiéra Zápisníku alkoholičky - Libuše Šmuclerová | Blesk:CNC / Pavel Machan, Marek Patek, Martin Hykl, David Kundrat

Ředitel zpravodajství a publicistiky České televize (ČT) Petr Mrzena zatím kandidaturu nepotvrdil, po odvolání Součka sdělil, že se o tom poradí s kolegy. 

Divizi zpravodajství ČR vede Mrzena od listopadu 2023, předtím byl šéfredaktorem zpravodajství. Nahradil Zdeňka Šámala, který odešel z ČT po Součkově nástupu. 

Novinářem je od roku 1996, kdy začínal jako redaktor v TV Prima. Později, v roce 2004, přešel do České televize, od roku 2006 pak působil čtyři roky jako šéfredaktor TV Nova. Mezi lety 2010 a 2011 působil jako zpravodaj v Bruselu pro televizi Z1, načež se vrátil do ČT na pozici šéfredaktora zpravodajství ČT, kde byl až do povýšení v roku 2023.

Nora Fridrichová v Blesku: Jednání ČT srovnává s postupy komunistů. A první slova o nové nabídce

Petr Mrzena absolvoval v roce 2008 Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně v oboru mediální studia a žurnalistika. Již dříve, v roce 2000, dokončil studium žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Mrzena ke spekulacím ohledně své osoby ČTK napsal, že si uvědomuje, že ČT nyní potřebuje silné a srozumitelné vedení, schopnost odolávat tlakům zvenčí i zevnitř a tím držet nezávislost. „Takto vedu dlouhá léta zpravodajství, na to chci navázat a motivují mě i kolegové, kteří mě v tom podporují. Poradím se s nimi a pak se rozhodnu,“ uvedl.

Petr Mrzena, ředitel divize zpravodajství a publicistiky ČT (4.9.2023) | ČTK / Říhová Michaela

Další osobnost, jejíž jméno se v médiích skloňuje, je současný šéf komunikace Pražského hradu Vít Kolář. 

Deníku N Kolář potvrdil, že kandidaturu nevyloučil. „Ano, zvažuji to, ale všechno bude záležet na tom, jak se dohodnu se svou rodinou,“ řekl Kolář.

„Chci se poradit i s prezidentem, ke kterému mám závazky. Něco jsem slíbil a nehodlám s tím hazardovat,“ dodal.

Kolář má taky zkušenosti z působení v České televizi, když za předchozího ředitele Petra Dvořáka mezi lety 2019–2023 řídil divizi komunikace a korporátních vztahů. Z pozice odešel po Součkově nástupu a přešel do týmu prezidenta Petra Pavla, kde nahradil tehdejší mluvčí a šéfku komunikace Markétu Řehákovou.

Pavlovi v Bílém domě u jídla tváří v tvář Bidenovi. Bývalý protokolář: Proč byli poblíž prezidenta USA?

Kolář má v ČT zkušenosti i jako novinář. V letech 1998–2003 působil jako reportér zahraniční rubriky, později editor pořadu „21“ a redaktor ekonomické rubriky.

Po odchodu z novinářského prostředí působil do roku 2006 jako ředitel tiskového odboru a tiskový mluvčí ministerstva zahraničí. Čtyři následující roky pak strávil v Austrálii jako generální konzul České republiky. Po návratu z Austrálie pokračoval v pozici mluvčího rezortu zahraničí do roku 2013. 

Po zvolení Petra Dvořáka generálním ředitelem České televize v roce 2013 se stal manažerem jeho kanceláře, o rok později převzal i vedení útvaru komunikace a vnějších vztahů. To se pak přetransformovalo na divizi Korporátních vztahů. 

Komunikaci Hradu povede Vít Kolář. | Reprofoto X

Dosud nepotvrzeným kandidátem na generálního ředitele je Milan Fridrich, aktuální programový ředitel České televize.

Fridrich je zkušený novinář, který začínal už v roce 1995 v Českém rozhlase jako zahraniční reportér a moderátor, později vedl zahraniční rubriku. V roce 1998 byl prvním zpravodajem v Belgii, tedy zakládal post, který předcházel dnešnímu zpravodaji při EU. 

Jeho dlohoudobá kariéra zmiňuje snad všechna relevantní média v Česku, nejvíc však zarezonovalo, když před dvaceti lety spoluzakládal lineární zpravodajské vysílaní České televize, tedy kanál ČT24. V České televizi zastával role šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 a pak ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu, jeden rok byl i výkonným ředitelem nových médií.

Programový šéf Fridrich: StarDance je utrpení a dřina! A jak to bude se 2 miliardami pro ČT?

Na webu České televize má uvedeno, že je také spisovatelem. „Milan Fridrich je autorem několika cestopisných knih a pravidelně přispíval do českých periodik. Pro ČT natočil téměř 70 cestopisů Postřehy odjinud. Kromě své profesní kariéry se věnuje i pedagogické činnosti jako externí pedagog na Fakultě sociálních věd UK a Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické,“ píše se na webu. 

Milan Fridrich byl také manželem moderátorky Nory Fridrichové.

Milan Fridrich, ředitel divize program ČT (4.9.2023) | ČTK / Říhová Michaela

Ve veřejném prostoru se zmiňují i další jména, která se dosud oficiálně nevyjádřila.

Jedním z takových kandidátů je současný šéf obchodu České televize Hynek Chudárek. Ten má zkušenosti i s vedením televize, v roce 2002 zakládal a spoluvlastnil hudební televizi Óčko.

Mluví se o kandidatuře současného zastupujícího generálního ředitele Michala Fily anebo třeba o bývalém řediteli ostravského studia ČT Miroslava Karase. Zatímco Fila pro novináře nechtěl svoji kandidaturu potvrdit ani vyvrátit, Karas se k spekulacím nevyjádřil. 

Kandidáti, kteří chtějí do volby zasáhnout, musejí do 28. května doručit své přihlášky a vize Radě ČT, která má následně 14 dní na prostudování návrhů. První kolo volby se tak očekává 18. června.