Expert o plánovaném masakru na liberecké psychiatrii: Jako společnost musíme být ve střehu
Českou veřejností otřásla děsivá zpráva o připravovaném masakru na dětské psychiatrii v Liberci. Šestice dívek na začátku loňského roku chystala útěk spojený s masovou vraždou. Plánovaly zabít noční sestry a všechny ostatní pacienty na oddělení. Krvavý plán selhal jen proto, že jedna z nich dostala strach a přiznala se jen pár hodin před plánovaným začátkem. Podle experta na výchovu a vzdělávání dětí je situace alarmující.
Skupinku tvořila děvčata ve věku od 12 do 17 let. V plánu měly demontovat mříže na oknech a s jejich pomocí omráčit sestru, svázat ji a ukrást jí klíče. Díky klíčům by se mohly dostat do kuchyně, kde se hodlaly vyzbrojit noži, podříznout svázanou sestru a pobodat ostatní pacienty.
Brutální plán měly promyšlený do těch nejmenších detailů. Jako způsob vraždy chtěly zvolit například dušení polštáři nebo to, že někomu zlomí vaz. Celý plán ale ztroskotal, když jedna z nich dostala strach a jen pár hodin před akcí všechno pověděla sestře.
K děsivému případu se pro Blesk vyjádřil speciální pedagog, etoped a psychoterapeut PhDr. Miloslav Čedík. Podle něj je naprosto běžné, že při jakémkoliv omezení na svobodě přichází touha utéct. „Když vás někde někdo izoluje, a ty okolnosti izolace můžou být samozřejmě důvodné, tak zkrátka puzení ke svobodě je silnější. Člověk se nechce podrobovat nějakému režimu,“ řekl Čedík. „To můžete být v ústavní výchově, v diagnostickém ústavu i v psychiatrické léčebně,“ pokračoval.
Násilí není doménou chlapců
Dalším faktorem při podobných případech je podle odborníka i míra nepohody v konkrétních zařízeních. „Samozřejmě, když vás je víc pohromadě, tak strádání, které v tom prostoru zažíváte, sdílíte. Primárně jde o přetlak stavu, který prožíváte. A tím, že ho sdílí víc lidí, tak se to násobí,“ popsal Čedík. Vysvětlil, že spřádání plánů může v podobných situacích fungovat jako forma odreagování. „Mohou vás napadat věci, které jsou tak hrozné, že vyústí až v ublížení, nebo dokonce otázku života a smrti,“ řekl.
Nad plánovaným masakrem bychom podle něj neměli zavírat oči. „To, co dívky chtěly udělat, nás jako společnost musí aktivovat, musíme být ve střehu,“ řekl. Měli bychom se podle něj také ptát, jaké diagnózy dívky mají a proč na oddělení vůbec byly.
Vyvrátil také domněnku, že násilné představy a tendence se týkají pouze chlapců. „Nebuďme v iluzi, že nějaké druhy agrese dívky nemají. Dívky častokrát bývají velmi dovedné, dovedou ale spíš než fyzicky, ublížit psychicky,“ vysvětlil Čedík.
„Teď je důležité, aby se tím někdo svědomitě zabýval, aby důkladně vyšetřil okolnosti, které se tam staly. Zjistit, co bylo za oponou, co ti zaměstnanci neviděli,“ uzavřel pedagog. O případu policie v průběhu vyšetřování neinformovala. Soud, který nyní s dívkami začal, je vzhledem k jejich věku neveřejný.
Co se tam děje?