Velitel českých vojáků v Mauritánii pro Blesk: S místními je to výzva! Od Pavla dostali dárek
Blesk přímo na místě sleduje cestu prezidenta Petra Pavla Afrikou. I díky tomu se deníku podařilo získat rozhovor s velitelem mise českých vojáků, kteří mají za úkol v Mauritánii pomáhat ve výcviku místní armády, Janem (34). Jejich působení je součástí širší mise NATO. Bližší informace ani svou fotografii si velitel s ohledem na bezpečnost zveřejnit nepřál.
Blesk: Můžete nám prosím sdělit, jaké je obecné zaměření té mise tady v Mauritánii?
Jan: „Úkolem nasazení českých vojáků v Mauritánii je podílet se na vlastně strategii Evropské unie a Aliance NATO v úsilí budovat nějaké bezpečnostní složky států v Sahelu, tedy v nestabilním prostředím. Tato strategie cílí na to, aby zvyšovala odolnost těchto nestabilních států proti teroristickým a kriminálním skupinám, dále se snaží pozitivně ovlivňovat uprchlickou vlnu z Afriky do Evropy a v neposlední řadě se snažíme zabránit vlivu nepřátelských sil v Sahelu.“
Mise je tedy zaměřená na výcvik mauritánských vojáků. Můžete k tomu něco říct, co je konkrétně cílem?
„Tak nasazení speciálních sil Armády České republiky je zaměřeno právě na rozvoj bezpečnostních složek, jako je armáda nebo policie. A jsme tady proto, abychom jim pomáhali budovat jejich kapacity a schopnosti v těchto oblastech. V současné době to děláme právě tím, že budujeme úplně novou jednotku.“
Mandát je, tuším, do roku 2026. Po jaké době se tady točíte vy, čeští vojáci? A jaký okruh mauritánských specialistů byste rádi za tu dobu vycvičili?
„Tak, jak jste řekl, mandát je do konce roku 2026. Je maximálně pro 30 osob. Rotace jsou závislé na tom, jaký máme výcvikový nebo operační cyklus v rámci speciálních sil, dále je to závislé na tom, jak zrovna jsou naplánované kurzy tady v Mauritánii pro naše studenty a zpravidla to bývá nasazení toho vojáka někdy mezi třemi a osmi měsíci v zemi.“
A kolik těch mauritánských vojáků za tu dobu vycvičíte?
„Za ty dva roky, by to měla být jedna kompletní jednotka a v současné době cvičíme její část, což jsou nějaké desítky vojáků, které nyní cvičíme.“
Chci se zeptat na pondělní setkání s prezidentem Pavlem, jak proběhlo?
„Pro nás to byla obrovská příležitost, přece jenom nestává se to každý den, že byste se setkali s prezidentem, zvlášť v takových podmínkách, v jakých jsme tady my. Takže obrovský dík patří panu prezidentovi, že se rozhodl nás navštívit. Já jsem pana prezidenta informoval o detailech naší mise. Pan prezident se doptával na různé detaily, jak se spolupracuje s tou partnerskou jednotkou, v jakém jazyce probíhá samotný výcvik, atd. Navíc nám dal jeden velice hezký dárek.“
Můžete prozradit jaký?
„S dovolením si to tajemství ponechám.“
Pan prezident se tedy zajímal, jak se vám s mauritánskými vojáky spolupracuje. Jaká je tedy vaše zkušenost?
„Je to specifický přístup, ten kdo má, nebo měl zkušenost z afrického kontinentu, tak si to dokáže přiblížit. Mauritánie je ještě specifická tím, že je to arabská země, mluví se tady arabsky, nebo hasania. Při výcviku tak používáme překladatele. Jsme na začátku, probíhá nastavování důvěry mezi námi a tou partnerskou jednotkou.“
Jaké jsou největší výzvy? Je to třeba rozdíl ve vybavení?
„Výzev tu máme určitě několik, co se týče partnerů, tak jak jsem říkal, největší výzva na začátku byla vybudování důvěry v nastavení vztahů. Určitě se potýkáme s tím, že nejsou tak dobře saturováni materiálem a prostředky pro výcvik. Obecně, to znamená, se snažíme s partnery vždycky najít co nejlepší řešení a to řešení může obsahovat pomoc České republiky, anebo jim pomáháme s tím, aby dokázali dosáhnout na pomoc Evropské unie nebo z NATO. “
Je tady třeba i něco, co vy se zase naučíte, s čím jste ještě předtím neměli zkušenosti, třeba díky tomu, v jakém prostředí působíte?
„Tak tím, že jsme působili v Mali a v Nigeru tak to prostředí relativně známe. Samozřejmě klima a prostředí je tady jiné. Hodně písku v některých oblastech je i hornatý terén, nicméně to není nic, co by jako bylo velkou překážkou k tomu plnění úkolů.“
Můžete říct, jaký je typ operací, na který mauritánské partnery cvičíte?
„Jsme připraveni k tomu, abychom pomohli našim partnerům zlepšovat kvalitu bezpečnostních složek, od výběru osob, výcviku přes vybavení materiálem a plánování až po systém velení a řízení. Co se týče konkrétního zaměření výcviku, tak jsou to věci jako základní taktické dovednosti, průzkumné a kinetické operace, mobilní operace, tedy, kde se používají vozidla. K tomu bych chtěl dodat, že samozřejmě cvičíme jednotlivce, nicméně je žádoucí, abychom dodali tu celkovou schopnost, takže není to jenom o výcviku jednotlivce, aby lidi uměli střílet, uměli zaklekávat a uměli taktické drily, ale je to o tom, že celá ta jednotka musí mít kvalitní velení na všech úrovních, musí obsahovat specialisty a musí umět naplánovat a splnit zadané úkol.“
Jsou zde i nějaké kulturní výzvy?
„Kulturně se jedná samozřejmě o odlišnou zemi. Je to islámská republika, takže vlastně i my jsme byli připravováni na kulturní odlišnosti. Nejenom, abychom neudělali žádné faux pas, ale i z těch důvodů, abychom si dokázali lépe plánovat. Oni se například modlí několikrát denně, což vlastně musíme zahrnout do toho výcvikového plánu. Zdejší mentalita má asi blíž k té arabské než čistě africké.“
Co se vám zatím povedlo?
„Vidíme prudké zvýšení schopností té jednotky.“
Sledujete nějaký větší rozdíl oproti vašemu působení v Mali?
„Oproti Mali je trochu rozdíl v tom, že v Mauritánii neprobíhá žádný vnitrostátní konflikt. V podstatě tady nejsou žádné teroristické činy za posledních x let. Dá se říct, že je tady relativně bezpečno. To je určitě rozdíl mezi Mali a Mauretánií, protože Mali už, když jsme tam byli, tak mělo mnoho bezpečnostních problémů a Mauritánie je teď v tom bodě, kdy se očekává, že ty velké problémy teprve přijdou. Všude kolem Mauritánie jsou zhroucené státy a bezpečnostní situace je velice špatná.“
Jaké je tady vnímání uprchlíků, kteří sem z těch zemí míří a často pokračují dále na sever. Vnímáte je spíš jako nějakou skupinu, která by potřebovala být chráněná, nebo jako nějakou hrozbu pro tu Mauritánii?
„Většina těch uprchlíků je situovaná v uprchlických táborech. Jeden z největších se nachází na hranicích s Mali a uprchlíci jsou vždycky bezpečnostní problém, jelikož jde o lidi, kteří mají problémy se zajištěním základních životních potřeb a mezi nimi se velice snadno dají zmobilizovat tací, kteří jsou ochotni vstoupit do nějaké kriminální organizace. A samozřejmě ta uprchlická vlna míří směrem na Evropu, což ovlivňuje nás a je to jeden z velkých důvodů, proč jsme tady.“
Pokud máte v Blesku předplatné, tak vás článek stojí předplatné. Pokud nemáte předplatné, tak vás článek stojí vaše data.