Pavel v Mauritánii: Zarmoutil ho Trump, rozveselily děti! Celní válka neprospívá nikomu, varoval
V neděli večer se psala historie. Petr Pavel přistál v Mauritánii jako vůbec první prezident v dějinách Česka i Československa. A jeho přijetí bylo proto velkolepé – slavnostní ceremoniál, čestná stráž, africká hudba i hymny obou států. A to byl teprve začátek. Dnes měl nabitý celodenní program, během nějž se podíval mj. do velkolepého prezidentského paláce i národního muzea. Pavel se však pozastavil i nad světovou politikou. Varoval před tím, že celní válka neprospívá nikomu...
- Petra Pavla v mauritánském Národní muzeum vítal dětský sbor v tradičních krojích. Nechyběly ani české vlaječky.
- Hlavním městem je Nuakšott. Pavla v Mauritánii doprovází i deník Blesk.
- Pavla do Afriky doprovodila i podnikatelská výprava z ČR, první dáma Eva Pavlová však tentokrát nikoli.
- Pavel se pozastavil i nad počínáním a celní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Celní válka neprospívá nikomu a všude, kde je prostor řešit jakýkoliv problém jednáním, tak bychom mu měli dávat přednost. A v tomto případě mně osobně je líto, že americká strana volí takový nátlakový přístup, když vlastně stačilo jednat,“ podotkl český prezident.
Oficiální část státní návštěvy dnes odstartovala už brzy ráno. Prezident Pavel se v hlavním městě Nuakšottu setkal s českými podnikateli, kteří s ním do Mauritánie přicestovali. Přivezli konkrétní návrhy spolupráce. Podnikatelé prezidentovi představili své firmy a projekty, které budou během návštěvy prezentovat mauritánské straně – jak během pondělního business fóra, tak v rámci individuálních schůzek s partnery.
Proč Pavel přiletěl zrovna do této země na okraji Sahary? „Mauritánie asi mnoha našim lidem může znít velice exoticky a položí otázku, proč vůbec do takové země cestovat? Já jsem moc rád, že jsem historicky prvním prezidentem, který se v této zemi objevil, a to z toho důvodu, že je jednou z mála stabilních zemí tohoto regionu, tedy subsaharské Afriky," vysvětlil prezident na večerním tiskovém brífinku.
“Jestliže má Česká republika zájem na rozšiřování kontaktů se zeměmi, které jsou nám přátelsky nakloněny, protože chceme diverzifikovat nejenom naše obchodní zájmy, ale také zdroje přírodní, tak určitě má smysl s zeměmi v Africe komunikovat,“ dodal Pavel.
V prezidentském paláci
Krátce před půl druhou odpoledne se kolona s prezidentem přesunula do centra města, kde už před honosnou bránou prezidentského paláce čekala čestná stráž. Ta ve chvíli, kdy Pavel vystoupil z vozu, tasila ceremoniálně meče a burácivým hlasem vzdala hostu čest. Na prahu paláce přivítal českého prezidenta osobně jeho mauritánský protějšek Mohamed uld Ghazvání, který Pavla oslovil slovy: „Pane prezidente, vítejte u nás!“.
Oba státníci se poté odebrali do soukromého salonku v druhém patře paláce. Novináři byli do místnosti vpuštěni jen na několik minut – následoval rozhovor mezi čtyřma očima, v přítomnosti pouze jednoho překladatele. Prezidenti, oba bývalí vojácí, si zřejmě měli do říct - za zavřenými dvěřmi strávili sami hodinu. Poté byla vpuštěna i delegace.
Uprchlické tábory i stabilní partner
Mauritánský prezident podle mluvčího Vojtěcha Šeligy nezahálel – hned ze začátku pochválil Česko za pomoc s uprchlickými tábory a projevoval upřímný zájem o zdravotnický program MEDEVAC. „Zaznělo, že tahle návštěva nemá být jen o podání ruky a společném focení. Prezident Ghazvání věří, že z ní vzejde konkrétní spolupráce – ve zdravotnictví, obraně i potravinářství,“ řekl Blesku Šeliga.
Pavel šel na věc přímo – označil Mauritánii za stabilního hráče a klíčového partnera v jinak rozbouřeném regionu Sahelu. A pak zabrousil i mimo africký kontinent. „Řešila se i Ukrajina – prezident zdůraznil, že byť se může zdát, že jde o vzdálenou záležitost, je to otázka světového pořádku,“ řekl Šeliga. Zazněla prý i slova o Donaldu Trumpovi a dopadech jeho cel.
Podle Pavla se poměrně dlouze s Ghazváním bavili o bezpečnosti v regionu. „Bohužel činnost bývalé Wagnerovy skupiny, dneska pojmenované Africa Corps, která místo toho, aby potírala terorismus v této oblasti, spíše přispívá k destabilizaci. Dnes provádí řadu – my bychom to nazvali – hybridních operací, které mají za cíl posílit ruský vliv v regionu, včetně korumpování představitelů vojenských junt. To situaci nijak nezlepšuje, ale drží je v nepřátelské pozici vůči všem západním vládám,“ řekl Pavel novinářům.
Později se prezidenti sešli s delegacemi podnikatelů z obou zemí a oficiálně zahájili byznys fórum, ze kterého vzešel podpis memoranda o spolupráci.
U prezidenta Mohameda uld Ghazváního
Vládní speciál dosedl na letišti Omtounsy severně od hlavního města Nuakšott v neděli kolem 18:15 našeho času. Na ploše už čekal prezident Mauritánie Mohamed uld Ghazvání, který Pavla přivítal osobně. Pořádný kus symboliky – hlava státu z EU na návštěvě v zemi, která je pro Západ klíčovým partnerem v Sahelu, oblasti léta zmítané nestabilitou a vojenskými převraty.
Pavel vstoupil na mauritánskou půdu s jasným cílem – posílit vazby mezi ČR a Mauritánií v bezpečnosti, obraně, obchodu i rozvojové pomoci. A že to myslí vážně, potvrdil ještě večer – bez přítomnosti médií se odebral na neformální setkání s českými vojáky ze speciálních sil, kteří zde cvičí místní armádu. Mise pod hlavičkou NATO je pro region mimořádně důležitá – Mauritánie je považována za posledního stabilního hráče v oblasti.
„Po příletu jsem měl schůzku s vojáky našich speciálních sil, kteří zde v rámci malého úkolového uskupení působí při výcviku mauritánských speciálních sil. Je to malá mise, ale svým významem podstatná, protože jejím cílem je přispět k ochraně hranic s nestabilní Mali. Mauritánská strana si práci našich vojáků velice cení,“ zdůraznil Pavel.
Na saharský způsob
Podnikatelskou delegaci v pondělí čekalo slavnostní zahájení business fóra. Mauritánie, přestože ekonomicky chudá, je bohatá na přírodní zdroje jako železná ruda, zlato či ryby. Česká republika nabízí technologie, know-how a chuť posílit své postavení v Africe. Zatím se vzájemný obchod pohybuje jen kolem dvou milionů dolarů ročně, což by se ale díky Pavlově přítomnosti mohlo brzy změnit.
Mauritánie je zároveň jednou z klíčových tranzitních zemí pro africké migranty směřující do Evropy. Česko se podílí na stabilizaci situace prostřednictvím humanitárních projektů v táborech jako Mbera, kde žije přes 280 tisíc uprchlíků, zejména z Mali. Praha do oblasti poslala již přes 25 milionů korun a plánuje rozšířit i program zdravotní pomoci MEDEVAC.
Zpívající děti a Trumpova cla
Odpoledne se Pavel podíval do srdce místní kultury – národního muzea a knihovny. Při vstupu do budovy čekalo Pavla dojemné a barevné přivítání. Skupina místních dětí, oblečených do tradičních rób, v rukou mávala českými i mauritánskými vlaječkami. Nejenže prezidentovi zazpívaly tradiční píseň, ale předvedly i taneček.
Po vystoupení si Pavel s malými umělci udělal společné foto. Poté se vydal na prohlídku celého muzea, které nabízí fascinující pohled do historie země, jež bývala součástí slavné Ghanské říše sahající až do období kolem roku 500 př. n. l.
Ke konci prohlídky ho čekal tiskový brífink s novináři, kde mluvil mj. o celní válce a počínání Trumpovy administrativy.
„Naprosto se shodneme v tom, že celní válka neprospívá nikomu a všude, kde je prostor řešit jakýkoliv problém jednáním, tak bychom mu měli dávat přednost. A v tomto případě mně osobně je líto, že americká strana volí takový nátlakový přístup, když vlastně stačilo jednat,“ uvedl Pavel, podle kterého z americké strany zatím slyšíme spíše výhrůžky, než vůli jednat.
Z Mauritánie do Ghany
Večer tamního času byla na stole pořádná dávka diplomacie. Prezident se setkal se zástupci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, ale také s velvyslanci Francie, Velké Británie, USA, Německa a EU. Na neformální večeři se řešili zejména migrace a bezpečnost.
Pavlova cesta má silně strategický rozměr a Mauritánie je jen první zastávkou. Prezident již zítra zamíří do Ghany, kde naváže na šedesát let starou cestu prezidenta Antonína Novotného. Cestu tentokrát vynechala první dáma Eva Pavlová, která jinak pravidelně manžela na státních návštěvách doprovází.
Pavel na dotaz Blesku odpověděl, že Česko má s Afrikou dalekosáhlé vztahy, na které by se němelo zapomínat. „Za dob Československa jsme měli s řadou afrických zemí velmi dobré vztahy, a i když se na to dnes někteří dívají skrz prsty, tato spolupráce zanechala dodnes pozitivní stopu – atmosféra vůči Česku je tu stále velmi příznivá. Byli bychom hloupí, kdybychom to nevyužili a nenavázali tam, kde jsme kdysi skončili – tentokrát ale na nových základech,“ zdůraznil prezident.
„Máme co nabídnout. Za ta léta jsme se v mnoha oborech výrazně posunuli – ať už jde o technologie, investice, nebo formy spoluúčasti. Naše firmy jsou vynalézavé a pružné. To je v této části světa velmi vítané. Přínos je i bezpečnostní. Tam, kde fungují stabilní vlády a rozumná ekonomická spolupráce, není důvod k odchodu do zahraničí a zatěžování evropských migračních systémů,“ zakončil.
Stejně jak půl milionu UA.