Tajemství, přízraky, temná proroctví… Krvavá minulost domu hrůzy se vrací

Jarmila Stráníková ve svých románech kombinuje horor s historickými kulisami a vše vždy okoření drobnou příměsí romantiky. V předchozí Baladě pro Emily se jmenované žánrové prvky pokusila propojit s vážnějším tématem poválečného odsunu Němců. Meluzína je v tomto přímočařejším příběhem o neklidném duchovi z domu hrůzy, a působí proto jako daleko čistší „lekačka“ vystavěná zejména na klasických atributech hororové literatury.

Hollywoodský idol v kleci s Procházkou? „I když by mě zabil!“ Gabriel Basso (30) ve Studiu Blesku

Když Monika přijíždí se svým obytným přívěsem tmavým podzimním lesem k Berglově vile, netuší, že začíná nejděsivější část jejího života – které bude stát v přímém protikladu s tím, jak si celé období rekonstrukce a následného nastěhování vysnila. A to přitom zpočátku všechno vypadá více než růžově. Vila sama na první pohled skrývá spoustu netušených pokladů a Alex Bergl, který jedná za rodinu bývalých majitelů, působí mužně, a dokonce se zdá, že by mohl o Moniku jevit zájem. Jenže idyla vydrží jen do první rodinné večeře, na kterou Alex Moniku pozve.

Meluzína: Mrtvé je lepší nechat spát. Tak se to alespoň říká. Pokud si jich nevšímáte, odejdou a budou zapomenuti, jenomže u tohoto domu to prostě nefunguje... | Jiří Dvorský, Rosier

Halucinace, přízraky tváří s vyškrábanýma očima, krev a temná proroctví z minulosti jsou první indicií, že dům skrývá něco hrůzného, co dlouhá léta nenašlo klid a touží se zase osvobodit. Monika si ale ani v nejděsivějších nočních můrách nedokáže představit, kolik bolesti, strachu, neštěstí, krve a zbytečných smrtí ji v nejbližších dnech čeká… Jarmila Stráníková klame tělem. Meluzína se totiž zprvu jeví jako typický představitel „soft“ hororu, v němž nakonec všechno šťastně skončí a romantická linka tu hororovou úspěšně převálcuje. Nic není dále od skutečnosti.

Máchův Máj ve výjimečné podobě: Slzy pro něj ronili borští skláři

Autorka pro čtenáře, ukolébaného předpokládaným vývojem, přichystá to pravé peklo. Postupně utahuje šrouby, hororové rekvizity jsou stále temnější a životu nebezpečnější a smrt nebo jiný, možná daleko horší osud se nakonec nevyhne ani těm nejsympatičtějším a nejnevinnějším postavám. Meluzína tak upoutá zejména svou překvapivostí. A také kontrastem, v němž proti sobě stojí velice čtivě napsaný příběh s temnotou, kterou v sobě skrývá a která se může směle postavit po bok současné kvalitní žánrové literatuře.

Slavná adresa ukrývá fascinující příběhy. Vítejte v Downing Street č. 10

Jarmila Stráníková se narodila v Jeseníku a dětství prožila na Moravě a ve Slezsku. To se znatelně odráží i v jejích knihách, v nichž se na místa, ke kterým si vybudovala nějaký vztah, ráda vrací. V dobrodružném románu Ve stínu války se inspirovala nejen historickými událostmi odehrávajícími se v Javorníku ve Slezsku za třicetileté války, ale hlavně jednou z tajemných pověstí, která krajem koluje. Baladu pro Emily pro změnu zasadila do doby těsně po skončení druhé světové války do Sudet, kde dochází k násilnostem během živelného odsunu Němců. Meluzína je její třetí vydaná kniha.

Jarmila Stráníková

Meluzína

Ilustrace: Jiří Dvorský • Počet stran: 368 • Vydavatel: Rosier, 2025