Putin změnil vyjednávací tým pro příměří. Do Rijádu posílá poradce šéfa tajné služby
V pondělí se v Rijádu sejdou zástupci Ruska a Spojených států, aby na expertní úrovni jednali o Ukrajině, respektive o bezpečnosti dopravy v Černém moři. Podle ruských agentur to dnes řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, který si ve středu telefonoval s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že ve stejný den se setkají Američané také s ukrajinskou delegací.
„Naše technické týmy budou přítomny. Rozumím tomu tak, že nejprve bude schůzka mezi Ukrajinou a Amerikou a potom, jak poznamenali naši američtí partneři, v rámci současné diplomacie (bude jednat) Amerika s Ruskem,“ uvedl ukrajinský prezident. Podle RBK-Ukrajina podotkl, že je také možné, že půjde o paralelní setkání v jedné zemi na jedno téma.
„S panem Waltzem jsme se dohodli, že konzultace o této záležitosti v bilaterálním formátu povedou experti jmenovaní prezidenty,“ uvedl mezitím podle agentury Interfax Ušakov. „Projednali jsme otázku uspořádání setkání odborných skupin obou zemí, především za účelem vypracování perspektiv možné realizace iniciativy týkající se bezpečnosti plavby v Černém moři,“ dodal Ušakov.
V ruské delegaci bude podle Ušakova Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda. Složení americké delegace neoznámil, to by měli podle něj učinit sami Američané.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS uvedl, že jednání s USA na technické úrovni se mohou uskutečnit v Saúdské Arábii v nejbližších dnech, jako možnost zmínil začátek příštího týdne. Podle agentury Reuters Peskov uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin s americkým protějškem Donaldem Trumpem při nedávném telefonátu diskutovali o takzvané černomořské iniciativě. Bílý dům podle Reuters uvedl, že prezidenti souhlasili mimo jiné s technickými jednáními o námořním příměří.
Rusko po vpádu do sousední země zablokovalo černomořské plavební trasy, po kterých Ukrajina vyvážela potraviny, nicméně Kyjev ještě v prvním roce války export po moři částečně obnovil díky obilné dohodě zprostředkované Tureckem a OSN. Moskva však poté její platnost neprodloužila. Kyjev následně zřídil vlastní dočasný námořní koridor, jenž vede podél pobřeží a dál do rumunských teritoriálních vod a do Turecka.
Washington nedávno navrhl třicetidenní celkové příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, na což Kyjev přistoupil. Putin ale na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl. Tento týden se šéf Bílého domu od šéfa Kremlu dočkal pouze příslibu přerušení útoků na energetické cíle. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento typ částečného klidu zbraní podpořil. Zároveň ale obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany.
USA dříve uvedly, že jednání o příměří začnou v Saúdské Arábii v neděli. Zelenskyj ve středu uváděl, že ukrajinské a americké týmy jsou připraveny se setkat v příštích dnech. „Pověřili jsme naše týmy, aby vyřešily technické problémy související s implementací a rozšířením částečného příměří,“ sdělil Zelenskyj na síti X po telefonátu s Trumpem.
Na program na podporu Ukrajiny vláda vyčlenila pro roky 2026 až 2030 na každý rok jednu miliardu korun. Po dnešním jednání kabinetu to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). V letech 2026 až 2028 dostane vždy půl miliardy korun Národní rozvojová banka na spolufinancování evropských projektů či na záruky. Dalších 500 milionů korun ročně půjde na bilaterální humanitární, stabilizační a rekonstrukční projekty, včetně pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku.
Na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině bylo v letech 2023 až 2025 vyčleněno vždy 500 milionů korun. O penězích na program se přitom dříve vedly debaty.
V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny zemřel při ruském útoku muž, sdělil oblastní šéf Serhij Ťurin. V samotném Chmelnyckém byla podle něj poničena řada soukromých i veřejných budov a dva trolejbusy. Škody hlásí také úřady v Lucku ve Volyňské oblasti a Ivano-Frankivské oblasti.
V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny připravil ruský útok více než 30.000 domácností o dodávky elektrického proudu, uvedl šéf tamní vojenské správy Vjačeslav Čaus.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili šest lidí z frýdecko-místecké firmy Ferrit z porušení mezinárodních protiruských sankcí. Podle nich společnost dodala v uplynulých dvou letech do Ruska přes třetí země své důlní stroje, které podléhají zmíněným sankcím. Informoval o tom dnes Deník N. Jednatel firmy a jeden z jejích tří majitelů Petr Kovář nechtěl věc komentovat. Firma podle webu ale následně slíbila dodat své vyjádření.
„Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu v těchto dnech zahájili trestní stíhání šesti fyzických a jedné právnické osoby pro trestný čin porušení mezinárodních sankcí,“ sdělil deníku k případu mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Stíhaným hrozí v případě odsouzení tresty od podmínek a vysokých peněžitých trestů až po osm let vězení.
Podle serveru policisté u výrobce důlní techniky a jeho vedení zasahovali opakovaně a loni celníci zastavili vývoz i jednoho důlního stroje. Podle policie měla firma dodat do Ruska přes třetí země v roce 2023 a 2024 sedm zařízení, na které se vztahuje zákaz vývozu do této země,
