Hokej, byznys, slavné zítřky, jen ne příměří. Putin jednáním s Trumpem jen hraje o čas
Donald Trump hlásal, jak s Vladimirem Putinem dohodne příměří na Ukrajině. Po 90 minutách telefonátu učinil ruský prezident jen ten nejmenší možný ústupek - slíbil pouze výměnu některých zajatců a že na 30 dní přestane útočit na elektrárny a další „infrastrukturu“. Je to od Kremlu jen zdržovací taktika, píše v analýze deník Politico.
Putin se pevně držel zjevně nesplnitelných podmínek pro příměří, mezi nimiž bylo především ukončení veškeré zahraniční vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací Západu s Ukrajinou. Evropští představitelé a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj budou o těchto podmínkách jen těžko uvažovat – je ale možné, že Trump na ně nakonec stejně přistoupí.
„Můj telefonický rozhovor s ruským prezidentem Putinem byl velmi dobrý a produktivní,“ napsal Trump na sociální síti. „Dohodli jsme se na okamžitém příměří v oblasti veškeré energetiky a infrastruktury s tím, že budeme rychle pracovat na úplném příměří a nakonec na KONCI této velmi strašné války.“
Před týdnem se Zelenskyj a Trump dohodli, že Putinovi předloží návrh na „okamžité“ příměří na 30 dní, které ukončí veškeré boje a útoky ze vzduchu, z moře a podél celé frontové linie. Trump řekl, že chce, aby Putin poskytl pozitivní odpověď, a to rychle – a prý soudí, že se tak stane.
Místo toho ruský vůdce prohlásil, že myšlenku příměří v zásadě podporuje, ale nadále má výhrady k tomu, jak by fungovalo. Ruské a americké „expertní skupiny“ se nyní sejdou na Blízkém východě, aby se pokusily odpovědět na některé z těchto „technických“ bodů a dosáhnout většího pokroku na cestě k příměří, uvádí se v oficiálních zprávách o telefonátu.
Sovětská zdržovací taktika
Matthew Shoemaker, bývalý důstojník amerických zpravodajských služeb, varoval, jak Trump riskuje, že bude Putinovi nahrávat, pokud umožní Rusku nasadit „klasickou sovětskou taktiku z dob studené války“ a jednání zpomalovat. „Během studené války se američtí představitelé často bránili tomu, aby byli do takových vleklých procesů zataženi, protože si uvědomovali, že slouží jako zdržovací mechanismus, který Sovětům umožňuje přeskupit síly nebo využít některé své páky,“ řekl Shoemaker serveru Politico. „Trump riskuje, že se dostane do této historické pasti, protože Putinovy průtahy by mohly Rusku umožnit vojensky a politicky posílit svou pozici a zároveň oslabit důvěryhodnost USA a jejich jednotu se spojenci.“
Jedním z potenciálně znepokojivých signálů pro Ukrajinu a její evropské spojence je tón oficiálního shrnutí telefonátu z Bílého domu. Žádné poukazování na ruskou liknavost k mírovým jednáním, naopak report vyznívá docela pozitivně. Přivítal vyhlídku na „enormní hospodářské dohody“ mezi Washingtonem a Moskvou. „Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými bilaterálními vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské výhody,“ uvedl Bílý dům.
Rusko jako supervelmoc?
Kremelská verze byla ještě přemrštěnější a snažila se vykreslit Rusko jako geopoliticky stejně důležitou velmoc jako USA. Washington a Moskva vyvinou „společné úsilí“ v krizových ohniscích na Blízkém východě a zároveň navážou spolupráci v oblasti nešíření jaderných zbraní a globální bezpečnosti, uvedlo se v prohlášení.
„Vzájemný zájem o normalizaci dvoustranných vztahů byl vyjádřen s ohledem na zvláštní odpovědnost Ruska a Spojených států za zajištění bezpečnosti a stability ve světě,“ píše se v kremelském shrnutí hovoru.
Dopředu se o telefonátu mluvilo jako o rozhodujícím bodě vyjednávání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž Trump měl působit jako prostředník. Ve skutečnosti se jeví, že s Putinem strávil poměrně dost času diskusemi o jiných věcech.
„Byla projednána řada myšlenek, které směřují k rozvoji vzájemně výhodné spolupráce v ekonomice a energetice,“ uvedl Kreml. „Donald Trump podpořil nápad Vladimira Putina uspořádat v USA a Rusku hokejové zápasy mezi ruskými a americkými hráči hrajícími v NHL a KHL.“
Nedůvěřivý Zelenskyj
„Z hlediska důvěry v Rusy jsme skeptičtí,“ komentoval Volodymyr Zelenskyj americko-ruská jednání. „K Putinovi není žádná důvěra.“ Ještě před telefonátem prohlásil, že Rusko záměrně protahuje válku: „Putin už týden není schopen vytlačit k návrhu na příměří své 'ano'. Říká, co chce, ale ne to, co chce slyšet celý svět.“
A podobně reagují i evropští politici. „Viděli jsme, že útoky na civilní infrastrukturu během první noci po údajně směrodatném, skvělém telefonátu nepřestaly,“ komentoval na stanici ZDF německý ministr obrany Boris Pistorius. Putin podle něj „hraje hru“. „A jsem si jistý, že americký prezident nebude už dlouho moci jen přihlížet,“ dodal.
„S naprostou jistotou vyhodnocujeme, že Rusko nezměnilo žádný ze svých cílů, že Putin nadále chce celou Ukrajinu, celou, totálně ji ovládnout,“ řekl Jonatan Vseviov, generální tajemník estonského ministerstva zahraničních věcí. „Putin to dělá už celá desetiletí. Takže ho není radno podceňovat. Je velmi dobrý v manipulaci s veřejným míněním a západními lídry. Takže bychom měli být velmi, velmi opatrní, když jednáme s lidmi, jako je Putin. Navíc je to vyškolený důstojník KGB,“ cituje ho Politico.
„Existuje přinejmenším jistá obava, že bude Trump příliš ustupovat, jen aby Rusy dostal k jednacímu stolu,“ prohlásil norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. „A oni samozřejmě velmi dobře vědí, jak tuto hru hrát, a strčí ho do kapsy.“
„Trpělivost prezidenta Trumpa je poněkud omezená, takže může překvapit,“ nezoufá si zatím Władysław Bartoszewski, náměstek polského ministra zahraničí – a poukazuje na sérii telefonátů mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a Putinem bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. „Byli jsme velmi podráždění. Vážně naštvaní, když Macron neustále mluvil s Putinem. Mluvil s ním snad dvacetkrát,“ vzpomněl náměstek podle webu Politico - a dodal, že už s Putinem Macron dávno nemluví, naopak vede evropská jednání o zvýšení výdajů na obranu a diskuse o rozšíření francouzského jaderného odstrašení na další spojence v NATO. „Je dobře, že Trump mluvil s Putinem stejným způsobem jako Macron. Pochopí, jak Putin pracuje,“ dedukuje Bartoszewski.
