Trumpův mír za všechny prachy: Chce hlavně vydělávat, tvrdí expert. O co mu jde v „cirkusu“ s Grónskem?

Prachy, to je to, o co Trumpovi jde především. Myslí si to britský bezpečnostní expert Anthony Glees, který tak pro server The Mirror zhodnotil výhrůžky amerického prezidenta směrem k ostatním národům.

Podle Gleese používá Trump taktiku šikany. Prezident sice mluví o míru, nicméně reálně jde o „zoufalý pokus, jak přetvořit svět ve zlatou autokracii, která bude mašinou na peníze“, míní expert.

Trumpa označil za naštvaného starého muže, jenž nechce za bezpečnost USA platit, tudíž hledá cesty, jak by to zaplatili jiní. Zároveň mu nezáleží na pomoci lidem, kteří žijí v částech světa postižených hladem a nemocnicemi.

Pokud si Trump myslí, že dokáže do světa přivést mír a ještě na tom zbohatnout, tak je pomatený, je přesvědčen Gleese. Jeho hrozby jsou neurvalé a nejen v Americe způsobí chaos. Navíc existují světoví lídři, kteří si jeho šikanu nenechají líbit – ruský prezident Vladimir Putin či vůdce Severní Korey Kim Čong-un. „Ukazuje to bizarní ignorování reality. Šikana vás nemůže dostat daleko,“ prohlásil expert a připomněl, že „andělům smrti“, jako je Putin, o peníze primárně nejde. 

Bříza: Trump je proruský makléř

Nad obchodními taktikami, které Trump aplikoval do politiky, se v Epicentru na Blesk.cz podivoval i bezpečnostní expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Podle něj se Trump snaží dosáhnout příměří na Ukrajině za každou cenu. „Záměrně zmiňuji příměří, byť on to může nazývat mírem za každou cenu, a to bych chtěl podtrhnout, to za každou cenu. V tomto ohledu já jsem mimořádně zklamán jeho přístupem v tom smyslu, že on, když se pasoval do role makléře, tak já jsem doufal, že to bude aspoň role čestného makléře,“ uvedl Bříza.

„Ale ono to v tuto chvíli vypadá, že on je spíše v roli proruského makléře, takže z mého úhlu pohledu je to zklamání, ale ta linka je zřejmá, je jasná, on chce za každou cenu docílit příměří a tomu přizpůsobuje taktiku,“ dodal český expert.

Bříza nicméně podotkl, že Ukrajina mohla ekonomických zájmů USA využít. „Prezident Zelenskyj do Bílého domu přijel s tím, že chce všechno. Lepší taktikou bylo dohodnout se na té smlouvě o nerostných surovinách, čímž vlastně Spojené státy k sobě připoutám, protože kde mají Spojené státy ekonomické zájmy, obzvláště když v čele je tento muž, tak o to více se budou o své ekonomické zájmy starat,“ řekl expert.

Trump ve středeční zprávě o stavu Unie před Kongresem opět zopakoval, že by Spojené státy měly v každém případě získat kontrolu nad Grónskem. „A taky mám vzkaz pro neuvěřitelné obavy Grónska. Jestli si to zvolíte, přijmeme vás v Americe. Potřebujeme Grónsko kvůli naší bezpečnosti,“ uvedl Trump.

„Myslím si, že Grónsko získáme tak, nebo tak. Zajistíme vám bezpečnost, zajistíme vám bohatství a povýšíme vás na úroveň, kterou jste ještě neviděli. Je to velmi velký kus země a velmi důležitý pro vojenskou bezpečnost Ameriky,“ sliboval Trump občanům ostrova.

Ti by podle něj měli o osudu ostrova rozhodovat. To ocenil i dánský ministr zahraničí. „Řekl, že respektuje právo Grónska na sebeurčení, a to si myslím, že byla nejdůležitější část toho projevu,“ řekl ve středu Lars Lökke Rasmussen. Grónský premiér Múte Egede Trumpovy návrhy zcela odmítl. „Nechceme být ani Američany, ani Dány, jsme Gróňané. Američané a jejich vůdce to musí pochopit,“ napsal v příspěvku šest dní před volbami do místního parlamentu. „Nejsme na prodej a nemůžeme být jednoduše zabráni,“ zdůraznil. 

Bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský v Epicentru Blesku připomněl, že američtí vojáci už na území ostrova jsou. Trumpův argument bezpečností tak příliš neobstojí.

„Celý ten cirkus okolo Grónska měl jeden cíl. Dostat Čínu a její prospektory a snahu těžit nějaké suroviny z Grónska,“ řekl. Že by Grónsko v nejbližší době mělo skutečně vyměnit Kodaň za Washington, neočekává. „Žijí tam lidé, kteří nejsou Dánové, Grónsko je bližší americkému kontinentu než Evropě, ale je to dánské území,“ dodal.

Stejně smýšlí i dánský ministr obrany. „K rozpadu Dánského království a k převzetí Grónska USA nedojde,“ řekl Troels Lund Poulsen agentuře AFP. 

Trump pochválil i fakt, že USA „začínají znovu získávat Panamský průplav“. Strategickou vodní cestu slíbil dostat znovu pod americkou kontrolu už krátce po svém zvolení. Podle něj se tam totiž začaly nepřiměřeně rozmáhat čínské společnosti. „Předávali jsme průplav Panamě, ne Číně,“ hřímal ve svém inauguračním projevu v připomínce na předání území kolem vodní cesty v roce 1995. To do té doby bylo výsostným územím Spojených států. 

Podle informací některých médií navyšuje americká společnost BlackRock své podíly v přístavech na obou koncích průplavu. Stejně jako v případě Grónska i tady zřejmě šlo Trumpovi právě především o vyšachování říše středu. „Panama zrušila čínské dohody a koncese a tím i výjimečné postavení Číny na západní polokouli,“ řekl Landovský.

Panamský průplav je důležitý obchodní kanál (březen 2025). | ČTK / AP / Matias Delacroix

Trump po hádce se Zelenským sliboval mimořádné změny. Po dlouhých hodinách nervozity přišlo tento týden z prezidentova týmu podle agentury Bloomberg oznámení – veškerá americká vojenská pomoc Ukrajině v současné době končí!

„Prezident jasně řekl, že jeho záměr je mír. Potřebujeme, aby se k tomuto cíli zavázali i naši partneři. Pozastavujeme a přezkoumáváme naši pomoc, abychom zajistili, že přispívá k řešení,“ uvedl včera představitel Bílého domu.

Trump měl nařídit přerušení dodávek zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny. Washington dodával Kyjevu rozličné zbraně od raketometů HIMARS přes střely ATACMS po protivzdušné systémy Patriot a obrněnou armádní techniku, které jsou zásadní pro zastavení ruských okupantů.

Chmurná situace však nemusí být natrvalo, Trump pomoc pouze pozastavil. „Není to úplné ukončení pomoci, je to přerušení,“ přiblížil pro Fox News zdroj z okolí prezidenta. Zelenskyj ještě může podle Trumpových kolegů šéfa Bílého domu přesvědčit, že to s vyjednáváním o míru „myslí vážně“, čímž prý může pomoc odblokovat.

Další „velké“ vyjádření pak slíbil Trump ve zprávě o stavu unie dnes nad ránem, kdy americký prezident tradičně vystupuje před kongresmany v Kapitolu. „Zítřejší večer bude velký. Povím vám, jak to je!“ napsal Trump na své sociální sítí Truth Social.

Moskva v reakci neskrývala nadšení. Pozastavení pomoci by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Ještě je potřeba vyjasnit detaily, ale pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu,“ řekl Peskov.

Dodal, že normalizace rusko-amerických vztahů by měla zahrnovat i zrušení sankcí vůči Moskvě. „Pokud mluvíme o normalizaci bilaterálních vztahů, pak je třeba je zbavit této negativní zátěže, takzvaných sankcí,“ pronesl kremelský mluvčí, který dodal, že v této otázce zatím neslyšel žádná oficiální prohlášení z Washingtonu. Peskov podle agentury Reuters reagoval na zprávy, že americká administrativa připravuje plán, jak potenciálně uvolnit sankce vůči Rusku.

Jak se zastavení pomoci propíše na ukrajinskou frontu? Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého to může být fatální. „Ukrajina potřebuje munici, náhradní díly, rakety a další techniku, např. obrněné transportéry. Pokud tuto pomoc nedostane, může mít v horizontu několika týdnů velké problémy s obranou proti ruským útokům,“ vysvětlil Blesku.

Podle něj to může Rusko povzbudit k zesílení bojových operací. „Mělo by to být signálem pro nás, Evropany, abychom přidali a výpadek alespoň částečně pokryli,“ řekl s tím, že ale Evropa teď nemá kapacity, aby rychle nahradila americkou pomoc.

„Výroba protiletadlových raket, kosmické technologie nebo přepravní prostředky, jako velká letadla, nejsou na takové úrovni,“ míní Šedivý.

A domnívá se, že Trump takto usiluje o diktování podmínek. „Dělá všechno proto, aby Zelenskyj přišel s prosíkem a nabídl mu to, co bude chtít,“ řekl s odkazem na dohodu o nerostech, která ztroskotala.

Vešlo rovněž v platnost Trumpovo rozhodnutí o clech. Zvýšenou sazbu schytal dovoz z Mexika, Kanady i komunistické Číny – Ottawa a Peking už vyhlásily odvetu. Právě ten má přitom nemalý vliv i na Evropu.

Dovozní daně uvalené na říši středu z 10 % vzrostly na 20 %. Ve vzduchu ale visí i uvalení podobných cel na dovoz z Evropy. „Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, která budou činit 25 procent,“ ohlásil Trump už minulou středu na prvním zasedání vlády.

Trump rozpoutal obchodní válku: Uvalil cla na Mexiko a Kanadu, zvýšil čínská. Země přišly s odvetou

Podle prognózy Oxford Economics by v takovém případě bylo vůbec nejvíce zasaženou zemí Česko. V roce 2027 by zaznamenalo o procentní bod menší růst než bez cel. Podle šéfekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by se sice měla Česku vyhnout hospodářská recese, bude však záležet, na jaké produkty se Washington rozhodne cla uvalit.

„Pokud by Trump zavedl 25% plošné clo, Česko může se zabřednutím do recese roku 2027 koketovat,“ varoval Kovanda.

Trump již ale se cly stihl i couvnout. Ve čtvrtek podepsal dekret, který na jeden měsíc pozastavuje cla na zboží z Mexika a z Kanady splňující podmínky dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA).