Jako šikana na školním dvorku. Expert rozebral drama v Oválné pracovně
Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl ČTK politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.
„Zřejmě měla vyslat vzkaz nejen za hranice, ale hlavně pro domácí (americkou) scénu,“ poznamenal Jirušek. Scéna, kdy prezident Zelenskyj bez tlumočníka čelí útokům nejen prezidenta Trumpa a viceprezidenta J.D. Vance, ale také posměšným dotazům vybraných novinářů, kteří měli na tiskovou konferenci přístup, podle Jiruška připomínala šikanování skupinou dětí na školním dvoře.
„Takto obvykle tiskové konference před jednáním nevypadají, jsou velmi formální a krátké. To, že nikdo z přítomných poté, co se situace začala vyhrocovat, tiskovou konferenci neukončil a nepřesměroval schůzku za zavřené dveře, svědčí o tom, že cílem schůzky nebylo podepsat dohodu,“ dodal politolog zaměřený na politiku USA.
Dodal, že Trump vyslal vzkaz do zahraničí, že USA pod jeho vedením chtějí být velmocí, která bude určovat směřování vyjednávání. Hlavní ale podle politologa byl vzkaz pro domácí americké publikum - o tom, že Trump klade USA a jejich zájmy na první místo ve svých prioritách.
„Ostatně - ač jsou vztahy mezi EU a USA mnohovrstevnaté, Spojené státy Evropskou unii v uplynulých týdnech rétoricky opustily. Nejsou jejím nepřítelem, ale nemají zájem o to, co se v Evropě děje. I to je vzkaz ve směru k EU - vyřešte si situaci na Ukrajině, pro USA to není priorita,“ poznamenal Jirušek.
Páteční schůzka Trumpa se Zelenským v Bílém domě, kde měli lídři Spojených států a Ukrajiny stvrdit ekonomickou dohodu a jednat o možné cestě k míru po letech ruské agrese, vyústila v nevídanou slovní roztržku před kamerami v Oválné pracovně. Setkání poté skončilo bez jakýchkoliv výsledků.
„Myslím, že situace spěje k tomu, že se Trump setká s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem a bude chtít jednat s ním. Ostatně u Putina je zřejmé, že se chce vrátit do studenoválečného systému, kde má hlavní rozhodovací moc Rusko a USA, což, zdá se, Trumpovi vyhovuje také,“ podotkl politolog.
V pátek nepřijatou dohodu hodnotí Jirušek jako v podstatě prázdný dokument, jakousi smlouvu o smlouvě budoucí, kde jsou určené závazky Ukrajiny, ale USA se v ní k žádným konkrétním činům nezavazují.
Trump v pátek mimo jiné zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Evropští lídři posléze vyjadřovali podporu Kyjevu, podle Moskvy dostal Zelenskyj ve Washingtonu tvrdou lekci. Zelenskyj skoro hodinu po odjezdu z Bílého domu vydal krátké prohlášení, v němž několikrát děkoval za americkou podporu a opakoval, že usiluje o spravedlivý a trvalý mír.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
