Spustí Putin jadernou apokalypsu? Koho nezabije, z toho udělá vegana, říká analýza dopadů atomové války

Výbuch jaderné bomby má neskutečnou sílu v místě dopadu, radiace pak zničí okolí na dlouhou dobu. Ale je tu ještě další účinek: Exploze a požáry vypustí do atmosféry ohromné množství sazí. A pokud takových bude víc, budou mít katastrofální dopad na životní prostředí celé planety. Výbuchy 4400 jaderných hlavic (tolik jich na světě bylo použitelných k roku 2013, od té doby číslo trochu kleslo) by podle odhadů přímo zahubily „jen“ 360 milionů lidí. Ale pět miliard lidí by do dvou let v důsledku nukleární zimy vyhladovělo, jen pár zemí ji z tohoto hlediska může přežít bez větších následků, spočítala studie v odborném magazínu Nature Food.

„V případě jaderné války by bomby namířené na města a průmyslové oblasti vyvolaly požáry, které by do horních vrstev atmosféry vnesly velké množství sazí, jež by se rozšířily po celém světě a rychle ochladily planetu. Takové množství sazí by na dekády narušilo zemské klima, což by mělo dopad na systémy produkce potravin na souši i v oceánech,“ varuje tým badatelů z univerzit v USA, Evropě i Austrálii.

Výzkumníci zvažovali šest scénářů různých jaderných konfliktů. Už ten nejmenší by napáchal strašné globální škody. „Válka mezi Indií a Pákistánem, které v poslední době hromadí stále více jaderných zbraní s vyšší silou, by mohla způsobit zatížení stratosféry 5-47 Tg (teragramů - milionů tun) sazí. Válka mezi Spojenými státy, jejich spojenci a Ruskem, které drží více než 90 % světového jaderného arzenálu, by mohla vyprodukovat více než 150 Tg sazí a jadernou zimu,“ stojí v článku. Jaderná zima přijde tehdy, když skrze mračna sazí a prachu v atmosféře prostě nedopadá dost slunečního záření na zemský povrch. Ochladí se, rostliny nemohou růst.

„Už injektáž sazí větší než 5 Tg by vedla k masovému nedostatku potravin a živočišná a vodní produkce potravin by nebyla schopna kompenzovat sníženou produkci plodin téměř ve všech zemích,“ pokračují vědci s příkladem, kdy by explodovalo 100 jaderných hlavic. „Odhadujeme, že v případě jaderné války mezi Indií a Pákistánem by mohly zemřít více než dvě miliardy lidí a v případě války mezi Spojenými státy a Ruskem více než pět miliard.“

Jako sopečný prach

Vědci dopady modelovali podle podobných atmosférických epizod, zmiňují erupce sopek Laki na Islandu (1783) a Tambora v Indonésii (1815); rok 1816 byl pak „rokem bez léta“, kdy studené počasí způsobilo ohromnou neúrodu na celé severní polokouli. „Třebaže změny teploty byly menší, než se modelovalo v kterémkoli ze zde uvedených scénářů jaderné války, neúroda donutila zemědělce prodat hospodářská zvířata, protože je nedokázali krmit, a do jejich jídelníčku přibyly i ty ryby dříve považované za nejedlé,“ konstatuje studie.

„Nedávné katastrofální lesní požáry v Kanadě v roce 2017 a v Austrálii v letech 2019 a 2020 vyprodukovaly 0,3-1 Tg kouře (0,006-0,02 Tg sazí), který byl následně ohřát slunečním zářením a vynesen vysoko do stratosféry. Kouř se přenášel po celém světě a přetrvával mnoho měsíců. To dodává jistotu našim simulacím, které předpovídají, že ke stejnému procesu dojde i po jaderné válce,“ dodávají výzkumníci.

Šlo by o několikaleté účinky. V případě nejvážnější války by teplotní propad dosáhl nejhorších čísel až po víc než dvou letech, kdy by v průměru bylo na kontinentech o 16 stupňů Celsia chladněji. S ochlazením také ubude srážek, jež by se začaly vracet k normálu až po nějakých šesti letech.

V globální produkci potravin (měřeno v kaloriích) by nejhorší období bylo kolem čtvrtého roku po velké rusko-americké jaderné válce, úroda by spadla o 90 procent. Na předválečnou úroveň by se vrátila snad za 12 let - ale to samozřejmě jen potenciálně, se zbytkem svých krajanů by zatím vyhladověli i zemědělci. Ovšem i omezenější konflikt mezi oběma jadernými mocnostmi jižní Asie by srazil úrodu v mírném pásu severní polokoule o polovinu a úlovky ryb o čtvrtinu.

Budoucnost bez masa

Ještě i středně velkou jadernou válku (500 jaderných výbuchů, 47 Tg sazí do atmosféry) by lidstvo, co se výživy týče, potenciálně přežilo celé. Ale předpokládalo by to konec živočišné produkce a žádné plýtvání jídlem (dnes se 20 % potravin v domácnostech a restauracích vyhodí, a to je průměr pro celý svět), a také ideální rozdělení po celé planetě. V reálu by dostatečnou výživu - aby nehubly, tedy 1911 kilokalorií denně na osobu - měly v takovém případě středního konfliktu asi dvě třetiny lidí. V případě jaderné apokalypsy by to byla zhruba pětina.

Jak již zmíněno, vedle snížení plýtvání potravinami by do jisté míry pomohl i konec živočišné výroby, respektive konec pěstování krmiv pro masná zvířata. Je totiž efektivnější vypěstovat obilí či zeleninu přímo pro lidi, například na každou kalorii steaku se musí kráva nakrmit 25 kaloriemi píce.

Zelenského ministr obrany pro Blesk: Rusko se rozpadne, atomovek se nebojme. Pivo a škodovky to vyřeší

Ztráta potravin po jaderné válce různé intenzity: Vlevo se zachováním živočišné výroby, vpravo přechod k veganství. | Nature Food/Xia, L., Robock, A., Scherrer, K. et al. (CC BY 4.0)

A jak by vypadalo rozložení následků na mapě? USA by v nejhorším scénáři přišly o 99,5 % sklizní, Čína o 99,7 %, Francie i Británie o 99,8 % a Severní Korea o 99,9 %. Nejlépe by z jaderných mocností dopadla Indie, které by zbyla víc než třetina potravinové produkce.

Všechny jaderné velmoci se nacházejí na severní polokouli, výměna atomových raket by tak tu jižní zasáhla méně. Saze se hodně pohybují atmosférou, ale na jih by jich přece jen tolik nedoputovalo. A tak by nejlépe dopadly země na atlantickém pobřeží Jižní Ameriky a Austrálie, jakž takž i Nový Zéland. Výjimkou na severní polokouli by byl severský Island, kde vegetace musí tak jako tak fungovat s minimem slunečního záření, a také pouštní Omán. Jestli si někdo v Evropě buduje bunkr pro přežití jaderné apokalypsy, bude potřebovat konzerv na mnoho let dopředu.