Putin volně přijel do Mongolska, to ho přitom mělo zatknout. Výsměch trestnímu tribunálu?
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před místní půlnocí a jednání s místními představiteli a podpis dokumentů je naplánován na úterý, napsala agentura TASS. Mongolsko leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou, poznamenala agentura Reuters.
V předvečer první cesty do některé ze zemí, které podepsaly římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), Kreml uvedl, že se neobává, že by Putinovi hrozilo v Mongolsku zatčení. ICC přitom na ruského prezidenta vydal loni zatykač kvůli zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Rusko už roky jedná o vybudování plynovodu, který by přepravoval až 50 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z Jamalu do Číny přes Mongolsko. Plynovod Síla Sibiře 2 je součástí ruské strategie, jak kompenzovat ztrátu většiny evropského odbytiště po rozpoutání ruské války proti Ukrajině.
Stávající plynovod Síla Sibiře, kterým proudí ruský plyn do Číny, má příští rok dosáhnout plánované kapacity 38 miliard metrů krychlových ročně.
Nový projekt uvízl kvůli klíčové otázce, kterou je cena plynu. Peking podle tisku totiž požaduje, aby Rusko prodávalo plyn za vnitrostátní cenu, tedy údajně za čtvrtinu dosavadní ceny.
Putin však v předvečer své návštěvy uvedl, že přípravné práce, včetně studií proveditelnosti a inženýrských studií, probíhají podle plánu.
Mongolsko se zavázalo
„Žádáme mongolské úřady, aby dostály závaznému mezinárodnímu zatykači a předaly Putina Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu,“ napsalo ukrajinské ministerstvo zahraničí na síti Telegram v souvislosti s nynější cestou šéfa Kremlu. K požadavku se podle agentury AFP přidalo i několik nevládních organizací na ochranu lidských práv, jako je Amnesty International či Human Rights Watch.
Kreml, který ICC neuznává, obvinění vůči ruskému prezidentovi vždy důrazně odmítal. Již téměř rok a půl se Putin vyhýbá některým zahraničním cestám, například vynechal summit BRICS v Jihoafrické republice v srpnu 2023 a summit G20 v Indii loni v září.
⚡️ JUST IN: Putin arrived in Mongolia on an official visit
— NEXTA (@nexta_tv) September 2, 2024
Mongolia is a country that has ratified the Rome Statute. Therefore, it should have arrested Putin under the ICC warrant.
Earlier this was called for by Human Rights Watch and civil activists. pic.twitter.com/A2oCzcnuhL
Mongolsko podepsalo římský statut v roce 2000 a poté jej v roce 2002 ratifikovalo. Každý signatářský stát je povinen zatknout na svém území jakoukoli osobu, na kterou byl vydán zatykač ICC.
Římský statut dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci ICC naopak neuznává například Rusko, Spojené státy nebo Čína.
Pokud členská země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku, poznamenala AFP a připomněla, že v minulosti některé osoby, na něž byl vydán zatykač ICC, nerušeně navštívily signatářskou zemi římského statutu ICC.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.
„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Policisté z Pardubického kraje obvinili čtyři české občany na Ukrajině z podvodů. Z call centra v cizině pod smyšlenou legendou bankéře, policisty a bezpečnostního pracovníka banky požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty nebo vložení do bitcoinmatů. Někteří poškození přišli o životní úspory a ještě si v některých případech další peníze půjčili, uvedla mluvčí krajské policie Markéta Janovská.
Podle ní ukrajinské gangy rekrutovaly české občany prostřednictvím sociálních sítí. S jejich pomocí při podvodech překonávaly jazykovou bariéru při oslovování českých volaných.
Jedno z call center bylo umístěné ve městě Dnipro a přímo se zaměřovalo na podvodná volání do České republiky. Policisté ve spolupráci s Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a justičními a policejními orgány Česka a Ukrajiny zadrželi v poslední době na Ukrajině dva lidi, jednoho během zásahu v call centru v Dnipru. „U dvou zadržených Čechů jsme požádali o jejich vydání k trestnímu stíhání do České republiky a v současné době probíhá extradiční řízení,“ uvedla Janovská. Ukrajinští policisté během akce zadrželi více než 150 lidi a uzavřeli tři call centra.
Bude zajímavé, až si ony státy BRICS udělaj svůj trestní tribunál. A koho pak budou soudit. Jako vždy a ve všem platí ono Qui bonum. A na tom Mongolsku to je jen potvrzení. Svět je dnes bohužel rozštěpenej a rozhádanej víc než za dob oné studené války...