Krátkodobý hazard. Solární asociace kritizuje nečekané změny z dílny Stanjurova rezortu
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) prezentovali ve středu ve Sněmovně vládní návrhy na snížení výdajů na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE). Podle zástupců solární energetiky však podněty ohrožují polovinu výkonu tuzemských solárních elektráren a mohou vést i ke krachu některých provozovatelů. „Neustále se mění pravidla, a investoři tak nemohou mít jistotu,“ sdělil ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Krčmář považuje snahu ušetřit na úkor budoucnosti za krátkodobý hazard, který se brzy vymstí. „Dělají se proto, aby se zalepila díra v rozpočtu, nikoliv proto, aby energetika prosperovala,“ doplnil. Návrhy označil za „bombu hozenou do energetického sektoru“, a to v nejhorším možném čase, kdy ČR musí mohutně posílit solární energetiky, pokud chce zvládnout dekarbonizační cíle do roku 2030, ke kterým se zavázala.
Podle ekonoma Petra Bartoně „hledá vláda peníze a rušit dotace se jí zdá jako lákavý způsob“. Změny by se ale obecně dle jeho názoru měly činit vůči dotacím budoucím, nikoliv minulým, neboť minulost se nedá vzít zpět a podnikatelé by se za jiných vstupních podmínek rozhodovali odlišně.
O co ve změnách jde?
Stanjura s Vlčkem představili návrh na snížení částky, kterou stát vyplácí na podporu obnovitelných zdrojů. Vláda chce přesněji vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě tohoto individuálního vyhodnocení bude poskytovat dotace. Doposud se kontroloval náhodně vybraný vzorek provozovatelů, který se pak vztáhl na sektor jako celek.
To odmítá Krčmář s tím, že hranice povolené výnosnosti byla stanovena jako průměr pro celý sektor, nikoli jako maximum pro konkrétní projekty. „Jednotlivá zařízení totiž mohou mít rozdílné ekonomické podmínky podle zvolené technologie,“ míní ředitel.
Záměr vlády by měl platit pro elektrárny nad 30 kilowattů, kterých je více než tisíc ve vlastnictví různých firem. Pod 30 kW jde často o fotovoltaiku na střechách či stěnách domů.
Menší podpora
V příštím roce chce navíc kabinet vyčlenit ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie 8,5 miliardy korun, stejně jako letos. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom původně pro rok 2025 dle stávajících pravidel počítalo s částkou 31,2 miliardy korun.
Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud. Současné výnosové procento ve výši 8,4 procenta pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 až 2012 může být podle ministerstva financí v souladu s evropskými pravidly sníženo až na 6,3 procenta. Jakmile výnosnost překročí hranici, bude se krátit dotace.
Politický boj?
„Patnáct let zde máme zajetou nějakou praxi a vláda to najednou změní, nedává to smysl,“ uvedl pro BleskZprávy ředitel Solární asociace Krčmář s tím, že výše podpory by se kvůli inflaci stejně zmenšovala, i kdyby zůstala nominálně na stejné hodnotě.
Rezort průmyslu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem a Svazem průmyslu ČR dle Krčmáře navrhl správnou částku, ale pak se solární energetika stala „součástí boje o politické body“. „Resort financí vůbec nevysvětlil, jak došel k částce 8,5 miliardy korun,“ doplnil ředitel asociace. Energetický sektor se bude dle Krčmáře muset místo výstavby nových zdrojů věnovat kvůli změnám těm starým.
Riziko soudních sporů
Zatímco dle Stanjury nehrozí konflikt s evropským či vnitrostátním právem, podle advokáta Pavla Douchy – který se vedle Bartoně účastnil čtvrtečního brífinku Solární asociace – je tomu přesně naopak. Zmínil též hrozbu arbitráží od zahraničních investorů. „Riziko započaté arbitráže je tu vždy,“ připustil Stanjura. Doplnil ovšem, že ČR je úspěšná v drtivé většině obdobných sporů. Dle Krčmáře je navíc diskriminační, aby opatření platilo pouze pro solární elektrárny z let 2009 a 2010, a v konečném důsledku tak dopadne na všechny »soláry«.
