23°C
„Autorský tým se rozhodl vyhnout nemilosrdné řeči čísel, přehledu vývoje rasistických nařízení i fotografiím zbídačených lidí, pořízených jejich mučiteli. Pozornost jsme namísto toho zaměřili na lidskou dimenzi této historie. Chceme představit tváře a příběhy lidí, kteří byli kvůli svému původu internováni v tzv. cikánském táboře a měli být zavražděni jako většina jejich přátel a příbuzných, ale kteří navzdory všemu přežili," uvedl kurátor výstavy Jiří Smlsal.
Výstava, která nese název „Příběhy přeživších. Lety u Písku jako místo paměti holokaustu Romů a Sintů", se věnuje Boženě Růžičkové, Zilli Schmidt, Boženě Pflegerové, Antonínu Studenému, Josefu Lagrynovi a Josefu Serinkovi. "Výstava ukazuje rozměr jejich lidského utrpení, které řada čelních politiků našeho státu bagatelizovala výroky o tom, že Lety byly jen pracovní tábor. Nebyly, byl to tábor fakticky koncentrační a příběhy našich šesti hrdinů to prokazují," uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Osudy šesti osobností jsou podle tvůrců výstavy z Centra Romů a Sintů v Praze jedinečné také tím, že o prožitém utrpení podali svědectví, uchovávali fotografie svých ztracených blízkých, vedli rozhovory s historiky nebo své vzpomínky literárně zpracovali. Audioverze vzpomínek jsou na výstavě k dispozici v češtině, angličtině a romštině.
Zrůdnosti
Výstavu obohatí i deník Josefa Serinka. „Píše o všech zrůdnostech, které tam prováděli čeští četníci, ne nacisti. Popisuje, jak byl svědkem ubití několika lidí za drobné prohřešky, jak byli týráni a dostávali směšně nedostačující dávky jídla," řekl na dnešní vernisáži potomek Josefa Serinka.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů - mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů.
V 70. letech minulého století na místě tábora vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam chovala na 13.000 prasat. Bourání vepřína skončilo v roce 2022. Místo něj se nyní dokončuje Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, který Muzeum romské kultury otevře 12. května, tedy v den, kdy se u nouzového pohřebiště tradičně koná pietní akt.
