18°C
Klobouk dolů, Mariko, váš první koncert v O2 areně byl opravdu neskutečný! Kde berete energii na tak náročné vystoupení?
„Energii čerpám především z víry, vášně pro hudbu a velké touhy prezentovat fanouškům skvělý výkon. A velmi důležité je mít i dobrou fyzickou kondici. Starám se o své tělo i duši. Denně cvičím, zpívám a medituji. Větší část roku trávím v přírodě, na čerstvém vzduchu. Chvíle strávené s mými psíčky a dobrými přáteli mě velmi dobíjejí.“
A jak to máte v den koncertu? Můžete před vystoupením třeba jíst? Karel Gott vždy hladověl a až po něm zbaštil celou kachnu!
„V den koncertu je pro mě důležitý především klid. Potřebuji se soustředit na to, co mě čeká. Snažím se relaxovat, dostatečně hydratovat a před vystoupením dva dny hladovět.“
Máte nějaké rituály, jak se chovat před koncertem?
„Každý umělec má své zvyky. Já věnuji čas meditaci a vizualizaci úspěšného vystoupení.“
Nejtěžší písničky Koloseum a Vyznání jste zařadila na konec koncertu. Nebála jste se, že je už neutáhnete?
„Samozřejmě že jsem měla obavy, jak zvládnu interpretaci nejtěžších písní na konci koncertu. Proto jsem se také na něj důkladně celý rok připravovala. Každý můj koncert vyžaduje přísně disciplinovanou a dlouhou přípravu. Tyto písně jsem zařadila na konec, abych fanouškům přinesla silný a nezapomenutelný zážitek. Byla to výzva, ale v konečném důsledku jsem velmi šťastná, že jsem to zvládla a publikum to ocenilo.“
Píseň vyznání jste věnovala Karlu Gottovi. Proč právě tuto píseň a proč právě jemu?
„Chtěla jsem tuto hymnu lásky věnovat člověku, kterého jsme všichni milovali, a vzdát mu úctu a poklonu.“
Mekymu Žbirkovi jste pak věnovala píseň Pomatená a Vašovi Patejdlovi Malou smutnou baletku. Důvody?
„Mekymu jsem tu píseň zazpívala už v březnu 1998, když jsem mu předávala cenu Grand Prix na Výročních cenách ZAI 1997, což je slovenský Svaz autorů a interpretů. Samotný galavečer se tenkrát konal na Nové scéně v Bratislavě a Meky byl velmi dojatý. Tak proto. Píseň Malá smutná baletka složil sám Vašo a měl ji moc rád. Navíc pro mne je to nejsilnější písnička z naší společné spolupráce.“
Myslíte, že kdyby všichni tři – Gott, Žbirka, Patejdl – nebyli už „tam nahoře“, že by nyní vystoupili na vašich koncertech v Praze?
„Pevně věřím, že ano.“
S Vašem Patejdlem jste prý už byla domluvená. Je to tak?
„Ano, s Vašem jsme si měli zazpívat náš společný duet Uličník bozk.“
Proč jste si vybrala jako hosta Felixe Slováčka?
„S Felixem se znám už přes čtyřicet let. Po delším čase jsme se setkali při podvečerní plavbě lodí Bohemian Rhapsody po Vltavě, kterou mi producent koncertů v O2 areně Tomáš Ságl věnoval k mým narozeninám. Během naší společné debaty jsme spontánně oba dva dostali nápad, že by mohl být na koncertu mým hostem.“
Co děláte teď, pár dnů před druhým koncertem v O2 areně, který máte 30. ledna?
„Po tom prvním jsme odcestovali na východ Slovenska do hor, kde jsem trochu relaxovala. V těchto dnech už ale zase přísně dodržuji denní režim a plně se věnuji přípravám na druhou show. Do Prahy přijedu v neděli večer, v pondělí mě čeká zvuková zkouška, v úterý odpoledne generálka a večer koncert opět před ‚československým‘ publikem, na což se moc těším.“
Přijede tentokrát už Kamil Peteraj, jehož dvě písničky divákům představujete?
„Kamil byl nemocný. Ale věřím, že teď ho už v O2 areně přivítám!“
Bude nějaký rozdíl mezi prvním a druhým pražským vystoupením?
„Každý koncert je trochu jiný. Záleží na publiku a na mém propojení s ním. Jak na mě a mé písně reaguje, ale i na tom, co zrovna řeknu.“
Co budete dělat potom? Odpočívat?
„Odpočinek a spánek mě čeká jen den po akci. V Praze bych moc ráda zůstala aspoň týden. Je to nádherné město, které mám moc ráda, ve čtvrtek ale musím odjet domů. V pátek v Bratislavě natáčím medailon k Mimořádné ceně Křišťálového křídla za celoživotní dílo, hned poté mě čeká focení a několik rozhovorů. Ale na všechno se moc těším!“
Exkluzivní zpověď Gombitové před koncerty v Česku: Mám u vás druhý domov! Hana Höschlová
