Strach u ukrajinských hranic. V Belgorodu chybí kryty, sklepy jsou zamčené. Lidé spílají úřadům
Při ukrajinském ostřelování ruského pohraničního města Belgorod 30. prosince, den po nejmasivnějším ruském útoku na ukrajinská města v posledních měsících, zahynulo 25 lidí, včetně pěti dětí, více než stovka osob byla zraněna. Obyvatelé města si stěžovali na uzamčené protiletecké kryty: během ostřelování nebylo možné se schovat do sklepů, píše ruská redakce britské stanice BBC a ptá se, proč jsou lidé připraveni o možnost ukrýt se v bezpečném místě a co dělají úřady.
Úřady označily ostřelování za nejhorší od začátku války. Zasaženo bylo sportoviště Dinamo, obchodní dům Belgorod i kluziště v centru města. Poplach zazněl až 30 minut po začátku ostřelování, řeklo několik místních obyvatel serveru Novaja gazeta Jevropa. Ten den ve městě poprvé zapnuli sirény jinak než cvičně. Okna mnoha domů rozbila tlaková vlna. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov varoval před dalším útokem a vyzýval obyvatele, ať se odeberou do krytů.
„Problém je v tom, že kryty ve sklepích jsou zamčené,“ řekl BBC jeden z místních, přejmenovaný kvůli bezpečnosti na Alexandra. „Na dveřích do některých sklepů je papír s číslem telefonu člověka, který má klíč. Nejhorší možností je klíč u šéfa správcovské společnosti, protože během svátků nikdo nebyl v práci,“ dodal.
I další den, 31. prosince, zůstaly sklepy ve městě uzamčeny. Jedna z obyvatelek zveřejnila video natočené u zavřeného krytu v Čapajevově ulici. Na dveřích bylo napsáno, že klíč je v UK SP DSK-Centr. „Co to je, kde to je? Netuším,“ říká autorka videa. „Možná někdo přijede za hodinu a otevře, až všichni padnou,“ dodala.
Obyvatelé Belgorodu se zlobí, že ani po téměř dvou letech války ministerstvo pro mimořádné situace nezveřejnilo seznam adres krytů. „Jak je to možné?“ ptá se na sociální síti uživatelka Anžela gubernátora Gladova. Dodala, že oblastní správa ministerstva jí tvrdila, že žádné údaje o krytech nemá, a tak se ptá, zda se má domáhat informací o zavřených krytech u správcovských firem a co si mají počít lidé, kteří do města přijeli třeba za příbuznými.
„Ve městě Staryj Oskol jsou všechny kryty zamčené. Chybějí informace o tom, kde jsou klíče. Nejsou ani žádné ukazatele. Správa nic nedělá. Pokud nás budou ostřelovat, nevíme, kam se schovat,“ píše uživatel Sergej.
Problémy s kryty v Belgorodu jsou od začátku války, míní Julija, jejíž jméno bylo kvůli bezpečnosti změněno. „Jsem strašně naštvaná: všichni o tom mluvili, ale problém s kryty se ukázal v plném světle, až když se objevili mrtví. Přestože před půldruhým rokem, kdy střela zasáhla výškovou budovu v Gubkinově ulici, všichni hledali kryty – a všechny byly zamčené. Není kam se ukrýt – přesněji, kryty jsou, ale nikdo neví kde,“ prohlásila.
V Belgorodu skutečně nejsou oficiálně fungující kryty. Krátce po vypuknutí války šéf oblastní správy ministerstva pro mimořádné situace Sergej Potapov to vysvětlil tím, že v takovém případě by ukrajinská armáda mohla úmyslně zasahovat kryty. Nicméně některé zařízené kryty se ve městě přece jen vyskytují, jsou ale určeny pouze pro pracovníky některých podniků a obyvatelé neznají jejich adresy.
Jak si počínat při ostřelování vysvětluje video, které rozšiřují městské úřady, sociální sítě a média. Lidem se především doporučuje, aby se schovali co možná nejníže, do sklepa, anebo k sousedům v přízemí, aby se vyhýbali oknům, nezůstávali na schodištích a nepoužívali výtahy a dopravní prostředky. Nejbezpečnější místností bývá koupelna. Ti, koho ostřelování zastihne na ulici, si mají lehnout a odplazit se do krytu, anebo se přitisknout k obrubníku, plotu či nějaké betonové konstrukci.
„Během ostřelování hodně lidí nejde do sklepů, protože je už nebezpečné přebíhat přes ulici, a raději se schovávají v koupelnách. Známí z Ukrajiny mi ale řekli, že to je špatný nápad. Jsou tam trubky s horkou vodou. V případě zásahu hrozí popáleniny i uhoření zaživa,“ říká Julija.
Ostřelování Belgorodu pokračovalo 2. ledna, kdy o život přišel sedmadvacetiletý muž. Jel autem a vedle vozu explodoval granát. Na místě podlehl zraněním způsobeným střepinami.
Během ostřelování mnozí obyvatelé Belgorodu otvírali vchody do domů, aby se kolemjdoucí mohli schovat, líčí Alexandr. Jeho kamarád kavárník personál, hosty i lidi z ulice odvedl do sklepa svého podniku. „Pomáháme si navzájem,“ řekl.
V Belgorodu 3. a 4. ledna zavřeli největší nákupní střediska a kina. Úřady lidem doporučili zůstat doma. „Město teď vypadá jako po vymření. Na ulicích je málo lidí i aut. Poprvé jsou ve dvorech domů prázdná parkovací místa. Lidé odjíždějí. Vládne panika, nikdo neví, co bude,“ líčí Alexandr.
Večer 3. ledna gubernátor Gladkov oznámil záměr evakuovat asi 600 (ze zhruba 334 000 obyvatel města – pozn. ČTK), protože v okolí jejich domů se našla nevybuchlá munice. Situaci se zamčenými kryty nekomentoval. Ale na svém účtu na sociální síti pravidelně doporučuje obyvatelům, aby se schovali do krytů, jakmile zazní sirény varující před nebezpečím. Ruská redakce BBC požádala tiskovou službu gubernátora o vyjádření, ale dosud jej neobdržela.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ostřelování Belgorodu z raketometů za teroristický čin. Raketomety ve válce používají obě strany. Podle ukrajinských úřadů ruská armáda široce používá tyto zbraně nejen k ostřelování pozic vojsk, ale i k ostřelování měst. Například 26. prosince z raketometů Grad ostřelovala Cherson. Grad přitom používá neřízené rakety, a je to tedy daleko nevybíravější a méně přesná zbraň, než ukrajinský raketomet Vilcha, který podle ruského ministerstva obrany posloužil k ostřelování Belgorodu. Rakety Vilcha jsou svými parametry blízké ruskému raketometu Tornado-S. Ministerstvo také tvrdilo, že k ostřelování Belgorodu posloužil i český raketomet Vampire.
Belgorodská oblast je pravidelně ostřelována od začátku války. Za smrt či zranění lidí a za poškozený nebo zničený majetek nikdo nenese odpovědnost. Neohlásili ani jediné odvolání místních představitelů kvůli ostřelování, ani nezazněly žádné důtky za špatnou přípravu.
„Úřadům jsou obyvatelé Belgorodu ukradení, stejně jako obyvatelé (pravidelně ostřelovaného pohraničního městečka) Šebekino a další,“ stěžuje si Julija. Podle ní není naděje, že se bezpečnost ve městě zlepší.
Od května 2022 podle místního listu Fonar zahynulo kvůli ukrajinskému ostřelování 96 lidí.
„Ostřelování bude určitě pokračovat. Co se změní? Postaví kryty? Možná postaví do latě držitele klíčů od sklepů. Po předchozím ostřelování už dělali cvičení, aby je naučili, že sklepy mají být odemčeny. Teď vidíme, že to byla Potěmkinova vesnice,“ dodala Julija.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky na frontové linii u města Vovčansk v severovýchodní části Charkovské oblasti. Město je vzdáleno pět kilometrů od ruských hranic a ruská ofenzíva v oblasti ho téměř srovnala se zemí.
„Hovořili jsme s veliteli o situaci na frontě, o obraně Vovčansku a o dynamice bitev. Zvláště jsme se věnovali takovým tématům, jako jsou dodávky dronů, nasazení narukování vojáků a přímé financování brigád (u Vovčansku). Naši bojovníci zde přinášejí svědectví o zapojení žoldnéřů z Číny, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Pákistánu a afrických států do války (na straně Ruska). Odpovíme na to,“ tweetoval Zelenskyj.
V Záporožské oblasti zahynula při ruském útoku leteckými bombami dvojice seniorů, sdělil šéf místní správy Ivan Fedorov.
Zástupci pražského magistrátu a dopravního podniku hlavního města (DPP) dnes darovali ukrajinskému městu Černivci 15 vyřazených autobusů SOR NB 12. Mají napomoci zvládnout množství nových obyvatel, kteří do města na jihozápadě Ukrajiny přišli v důsledku ruské invaze. Autobusy dnes vyjely s ukrajinskými řidiči na cestu do válkou zasažené země. Dopravní podnik podle svého vedoucího komunikace Daniela Šabíka od napadení země Ruskem i s dnešním předáním na Ukrajinu poslal 71 vozidel.
Autobusy v pražké MHD podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nesmí mít průměrný věk starší než devět let, takže ty starší je nutné pravidelně vyřazovat. „Jsou to autobusy, které jsou plně funkční. Počet kilometrů, které mají najetý, je takový, že ještě minimálně jednou tolik najezdí, takže si myslíme, že budou sloužit ještě dalších devět, deset let, aniž by měly zbytečné poruchy,“ řekl primátor.
Se žádostí o poskytnutí pomoci se podle informací DPP na primátora obrátil starosta města Černivci a dar zprostředkovala organizace Člověk v tísni, která je na Ukrajině významným poskytovatelem a distributorem humanitární pomoci. Město využije autobusy pro posílené MHD, která je zahlcena novými obyvateli, kterých v důsledku války ve městě přibylo asi 60.000, což je téměř čtvrtina dosavadní populace.
