Čečenský řezník Kadyrov nabízí ukrajinské zajatce. Za zrušení sankcí USA proti jeho rodině
Vládce autonomního Čečenska na ruském severním Kavkazu Ramzan Kadyrov nabídl Spojeným státům 20 zajatých Ukrajinců výměnou za zrušení sankcí, které USA uvalily na jeho rodinu. Informovala o tom dnes ruská média. Kadyrov podle nich nabídku učinil prostřednictvím bývalého amerického zpravodajského důstojníka Williama Scotta Rittera, který zavítal do čečenské metropole Grozného.
„Máme zajímavou nabídku pro našeho hosta. Máme zajatce, kterých jsme se zmocnili v Doněcku a Luhansku (na východě Ukrajiny). Předám seznam našemu hostovi. Pokud zruší sankce uvalené na moji matku a dcery, lidi a koně, kteří se ničím neprovinili, a pokud přidají špetku sankcí proti mně, tak ty osoby předáme,“ prohlásil Kadyrov podle ruské státní agentury RIA Novosti.
V Grozném podle agentury také promítli video zachycující zajatce, jak žádají USA, aby zrušily „absurdní“ sankce proti příbuzným, koním a letadlu čečenského vládce. Kadyrov ujišťoval, že se zajatci se dobře zachází a že jeho příbuzní se nikdy nepletli do politiky.
Před několika dny se do vlasti vrátilo 248 ruských vojáků propuštěných z ukrajinského zajetí výměnou za 230 Ukrajinců a Ukrajinek, vězněných v Rusku. Podle ruského ministerstva obrany výměnu zprostředkovaly Spojené arabské emiráty.
V Grozném Ritter podle Kadyrova navštívil školu speciálních sil a setkal se s předsedou republikového parlamentu.
Ritter, který je nyní známý jako spisovatel a komentátor, v minulosti působil jako zpravodajský důstojník u námořní pěchoty. Byl také zbrojním inspektorem OSN a výrazným kritikem americké politiky v Iráku v éře prezidenta George Bushe mladšího, který dal rozkaz k invazi pod falešnou záminkou hrozby zbraní hromadného ničení. V roce 2011 byl Ritter odsouzen za sexuální delikt po internetové komunikaci s policejní „volavkou“, která se vydávala za nezletilou dívku.
Kadyrova považovaného za spojence ruského prezidenta Vladimira Putina americké úřady daly na černou listinu dávno před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu předloni v únoru, protože jej spojují s porušováním lidských práv, a to zejména s únosy, vydíráním, vražděním homosexuálů, vězněním novinářů a aktivistů.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov. „Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras. Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi. „Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Kadyrov loni v květnu na sociální síti zveřejnil příspěvek, ve kterém tvrdil, že se mu podařilo získat zpět koně zabaveného v Česku na základě sankcí Evropské unie, které byly uvaleny již v roce 2014.
Podle Kadyrova jeho hřebce ze stáje na Roudnicku ukradli příslušníci ukrajinských tajných služeb, kteří mu ho zpátky prodali za 18.000 dolarů (asi 391.000 korun v tehdejším kurzu) a kteří přitom spolupracovali s českými policisty.
Kadyrov hodnotu koně dříve vyčíslil na nejméně deset milionů dolarů (asi 224 milionů korun). Neznámý pachatel podle české policie hnědáka na začátku března ukradl ze stáje v Krabčicích u Roudnice nad Labem na Litoměřicku. Pod sankční režim hřebec spadal od roku 2014 kvůli ruské anexi ukrajinského Krymského poloostrova, a čečenský vůdce tak se zvířetem nemohl nijak nakládat.
Svůj návrh USA ale Kadyrov pozdeji stáhl, jak informovala agentura TASS. Čečenský vůdce si podle ní chtěl jen udělat legraci ze Spojených států a poslechnout si jejich vytáčky. „Spojené státy na to samozřejmě nepřistoupí,“ citovala ho agentura.
