Ukrajinci nakročili k zákazu církví napojených na Rusko. Mají obavy ze špionů
Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona, který by v zemi zakázal působení náboženských organizací spojených s Ruskem. Informovala o tom dnes ukrajinská média. Podle stanice BBC návrh normy fakticky zahajuje proces zákazu činnosti Ukrajinské pravoslavné církve (dříve Moskevského patriarchátu). Ta byla do loňského května autonomní součástí Ruské pravoslavné církve. Loni se s ní oficiálně rozešla a odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. Ukrajinské úřady ji však nadále podezírají ze spolupráce s Moskvou, což církev odmítá. Návrh zákona podle ní mimo jiné odporuje ústavě.
„Zatím je to jen první čtení, ale i tak jde o historické rozhodnutí,“ uvedla poslankyně Inna Sovsunová na facebooku. Pro schválení návrhu zákona hlasovalo 267 zákonodárců, což je podle agentury AFP výrazně nad rámec potřebné většiny 226 hlasů. Proti bylo podle ukrajinské agentury Unian 15 poslanců, další se zdrželi hlasování.
Právní oddělení Ukrajinské pravoslavné církve (UPC) podle ruské státní agentury TASS reagovalo prohlášením, že návrh zákona v současné podobě porušuje právo na svobodu náboženského vyznání, není v souladu s evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, ukrajinskou ústavou a obsahuje právní nedostatky. Církev poznamenala, že ji zákon konkrétně nezmiňuje, ale svým obsahem směřuje k jejímu zákazu.
Diskuse o zákonu, který by na Ukrajině omezil činnost církví napojených na Moskvu, se vedou od 24. února 2022, kdy ruská armáda zahájila svou invazi do země. Ruská pravoslavná církev a její vůdce patriarcha Kirill aktivně podporují kroky Kremlu a Kirill opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině.
Prošla „měkká“ verze zákona
Ukrajinská bezpečnostní rada loni v prosinci pověřila vládu, aby vypracovala návrhy zákonů, které by zakázaly církvím napojeným na Rusko působení na území Ukrajiny. Úřady podle listu Ukrajinska pravda podezírají Ukrajinskou pravoslavnou církev mimo jiné ze šíření ruské propagandy a z toho, že pod pláštíkem církve se skrývá činnost tajných služeb nepřítele a v církvi rekrutují ruské špiony. Mluvčí církve metropolita Kliment dříve agentuře Reuters řekl, že činnost náboženského uskupení byla vždy v souladu s ukrajinskými zákony.
Ukrajinské bezpečnostní složky zároveň dříve provedly řadu prohlídek v diecézích této církve a následně oznámily, že v nich našly mimo jiné ruské pasy, prokremelskou literaturu nebo vlajku takzvaného Novoruska. To je název odkazující na historické území na sever od Černého moře, které používali ukrajinští proruští separatisté, když chtěli v roce 2014 vytvořit mezinárodně neuznanou stejnojmennou konfederaci na východě a jihovýchodě Ukrajiny. Ukrajinské úřady také zahájily trestní řízení s řadou duchovních UPC.
Poslanci Nejvyšší rady dnes hlasovali pro „měkkou“ verzi návrhu zákona, která předpokládá obtížnou a zdlouhavou proceduru zákazu náboženských společenství spojených s Ruskem, podotkla BBC. Před druhým čtením by však teoreticky mohlo dojít ke změně a zpřísnění dokumentu. Většina Ukrajinců podle průzkumu zákaz podporuje, dodala BBC.
Na Ukrajině působí rovněž „národní“ Pravoslavná církev Ukrajiny (PCU), která získala roce 2019 autokefální (samosprávný) status od ekumenického konstantinopolského patriarchátu. Sdružila přitom v sobě trojici pravoslavných církví. UPC v posledních letech ztrácí na Ukrajině věřící, což souvisí s rostoucím ukrajinským národním cítěním, přičemž tento proces se urychlil po vzniku církve nezávislé na Moskvě a po ruské invazi, poznamenala agentura AFP.
Ukrajina v noci na dnešek ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí. Informoval o tom dnes tamní gubernátor, kterého citovala agentura Reuters. Rusko dnes také oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 251 ukrajinských dronů, většinu z nich nad jihozápadem země, 61 nad vodami Černého moře a jeden mířící k Moskvě.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
