Tyto drobné, jednoduché autotrofní prokaryotické organismy získaly svůj český název podle modrozelené barvy, kterou se vyznačuje většina jejich druhů. Název sinice je tedy odvozen od slova „sinný“- „modrý“, jenž vzešlo z překladu řeského cyanos. Sinice jsou evolučně velmi staré, gramnegativní bakterie. Díky schopnosti fotosyntézy produkují kyslík. Bylo popsáno už mnoho tisíc druhů sinic ve zhruba 200 rodech, čísla ale nejsou zdaleka konečná.
Sinice jsou velmi houževnaté, schopné přežít téměř ve všech biotopech naší planety s výjimkou extrémně kyselých lokalit. Známé jsou zejména pro svoji schopnost vytvářet při nadbytku živin tzv. vodní květy (zbarvení tekoucích i stojatých vod do zelena), nezřídka velmi jedovaté. Často vstupují do velmi provázaných symbiotických vztahů, například s kapradinami, hlevíky a cykasy, z jejich symbiózy s houbami vznikají lišejníky. Jsou také významným geologickým činitelem, protože se podílejí na tvorbě stromatolitů, travertinů nebo onkolitů.
