Dobře známý vysoký listnatý keř či malý stromek, na jaře na dálku rozpoznatelný svou sladkou vůní, je populární pro své využití v léčitelství i českých kuchyních. Z jeho velkých slonovinově bílých, plochých květů je často vyráběn bezový sirup. Dají se ale také usmažit v těstíčku, čímž vzniká pozoruhodná pochoutka kosmatice. Nálev z květů je používán při nachlazení, léčivé účinky mají ale také drobné černofialové plody, z nichž se vyrábí marmeláda, sirup, likéry nebo víno. Léčitelé dokáží využít i listy a kůru, které se používají například ve formě zábalů při revmatismu. Naši předci v minulosti pomocí bezu léčili řadu zdravotních potíží, proto si ho často vysazovali i u vrat svých hospodářství. Dodnes je obvyklou součástí českých zahrad, mnohdy ve formě okrasných kultivarů Madona a Black Beauty.
Bez černý je na území střední Evropy původní. Má rád kamenité lokality, vlhké lesní mýtiny, meze a rumiště s půdami bohatými na dusík. Kvete od května do července. Jeho plody jsou vyhledávanou potravou ptáků. Někdy bývá zaměňován s dalšími druhy bezu – s bezem chebdí, na jaře i s bezem červeným.
