9°C
Kalcifikace je přirozeným jevem při tvorbě kostí, za některých okolností dochází v těle k ukládání vápníku (kalcia) do tkání tedy ke kalcifikaci. Kalcifikace vzniká v důsledku ukládání vápenaté soli do tkání. Tento nenápadný jev ovšem může přerůst ve ztvrdnutí tkání a zhoršení jejich funkcí. Zvápenatění ovlivňuje vlastnosti tkání, zhoršuje jejich poddajnost, pružnost a vede až ke ztvrdnutí, čímž zhoršuje jejich funkce a může vést až k nádorovým onemocněním. Příčinou kalcifikace mohou být infekce, poruchy metabolismu, zranění či genetické poruchy. V případě ukládání vápníku do cév může mít tento proces za následek dokonce infarkt myokardu, dále se často ukládá například do kloubů, žlučníku, plic či ledvin v podobě různě velkých krystalů (kamenů) vápníku. Kalcifikace je ovšem dobře zjistitelná, díky schopnosti vápníku pohlcovat rentgenové paprsky. Diagnostikuje se pomocí rentgenu, mamografu či tomografu.
Jako prevence před kalcifikací je velice často doporučován vitamín K2, který napomáhá k udržování dobrého stavu kostí. Vitamín K2 ukládá vápník přímo do kostí i zubů a zabraňuje jeho absorbci do cév a měkkých tkání. Dále je vhodné užívání vitamínu D3 či hořčíku. Předcházet kalcifikaci lze samozřejmě i díky vhodné stravě.
