25. srpen: Svátek má Radim. Je den, kdy byl ve 2. světové válce poprvé bombardován Berlín

Zpět
na

Panna

Autor: CNC

24. srpen <<< 25. srpen >>> 26. srpen

Lidé narození 25. srpna jsou Panny.

Svátek slaví Radim

Ženský protějšek: Radimíra
Nejpoužívanější domácí podoby: Radimek, Ráďa, Radi
Původ: Jméno Radim je slovanského původu. Zřejmě je zkrácenou verzí jmen Radimír nebo Radamir. Vychází ze slov „raděti“ (starat se) a „mir“ (shromáždění nebo svět). V přeneseném významu znamená Radim „ten, kdo se stará o shromáždění“ nebo „ten, kdo má rád svět“.
Povaha: Radimové jsou skromní a pokorní. Mají smysl pro rodinu. Svým partnerkám jsou věrní. Občas se u nich projevuje nerozhodnost.
Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí pro muže narozené ve znamení: Raka, Ryb, Vah, Býka, Berana a Vodnáře.

Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >

První bombardování Berlína ve 2. světové válce

V noci z 25. na 26. srpna 1940 došlo k prvnímu britskému náletu na Berlín během druhé světové války. Operace, která měla být odvetou za chybu německé Luftwaffe o den dříve, sice nebyla příliš úspěšná, ale je možné, že výrazně změnila průběh války.

Britové nechtěli bombardovat vojenské cíle. Ke změně jejich přesvědčení vedla až pravděpodobně chyba německých bombardérů. Ty během slavné bitvy o Británii 24. srpna pravděpodobně nedopatřením bombardovali Londýn. To ovšem vedlo britského premiéra Winstona Churchilla, aby už druhý den vyhlásil odvetný útok na Berlín.

První bombardéry nad Berlín dorazily okolo půlnoci a bombardování trvalo až do půl čtvrté ráno. Válečný reportér William Shirer z USA (tehdy ještě neutrálního státu) si ve svém deníku poznamenal, že sirény upozorňující na nálet utichly 23 minut před půl čtvrtou. Udivil ho i fakt, že navzdory intenzivní protiletadlové palbě nebyl sestřelen žádný z britských bombardérů.

Podle dobových zpráv napáchal první nálet jen malé škody. Většina bomb dopadla do polí mimo město. V samotném městě pak měly britské pumy jen jednu oběť – slona v berlínské zoo. Přesto byl nálet pro válku významnější, než se může zdát.

Adolf Hitler po něm totiž Luftwaffe nakázal, aby přešla od bombardování vojenských cílů k bombardování měst a civilistů. K tomu došlo ve chvíli, kdy britské RAF docházely síly pro další boj v bitvě o Británii. Díky tomu, že němci přestali bombardovat jejich letiště, dostali britští letci šanci popadnout dech a nahradit své ztráty a průběh bitvy díky tomu dokázali zvrátit.