Panna

Lidé narození 26. srpna jsou Panny.  


Svátek slaví Luděk 

  • Ženský protějšek: Luďka 
  • Nejpoužívanější domácí podoby: Luděček, Luďa, Luďan, Luďko, Luďánek 
  • Původ: Jméno Luděk nemá zcela jasný původ. Pochází buď ze staroslovanských jmen Ludomír, Ludoslav, nebo z německého jména Ludvík. Význam staroslovanských jmen je „mírumilovný“ nebo „oslavující mír“. Německý Ludvík znamená „slavný válečník“, „muž proslavený bojem“. 
  • Povaha: Luďkové mají vrozené charisma. Jsou šarmantní a vtipní. Vyhledávají dobrodružství. 
  • Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí pro muže narozené ve znamení: Lva, Panny, Kozoroha, Střelce, Blíženců a Býka

Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >  


 

Den, kdy zemřeli dva čeští králové

26. srpna zemřeli hned dva čeští králové, kteří zároveň patří k nejslavnějším středověkým panovníkům českých zemí. Oba přitom padli v bitvě. Nejdříve v roce 1278 zemřel v bitvě na Moravském poli Přemysl Otakar II. a o 68 let později i Jan Lucemburský, který padl v bitvě u Kresčaku roku 1346.

Přemysl Otakar II. se 26. srpna utkal v bitvě na Moravském poli s římským králem Rudolfem I. Habsburským a uherským králem Ladislavem IV. Hlavním důvodem bitvy byly spory Rakousy a Štýrsko.

Místo bitvy si Přemysl nevybral náhodně, bylo totiž jen nedaleko Kressenbrunnu, kde o 18 let dříve porazil uherského krále Bélu IV. v boji o stejné území. Tentokrát pro něj ovšem měla bitva dopadnout hůře. Jeden šik habsburského vojska totiž na armádu českého krále zaútočil z boku. O tom, jak přesně v bitvě Český král zahynul, toho není mnoho známo. Nejčastěji se uvádí možnost, že jej při ústupu zabili jeho vlastní lidé.

Jan Lucemburský vyrazil i se synem Karlem na pomoc francouzskému králi v boji proti Britům již slepý. V bitvě navíc doplatil i na chaos, který vládl v armádě francouzského krále Filipa VI. Ten totiž pronásledoval Angličany několik dní. V den, kdy se vojska Anglického krále Eduarda III. zastavila, aby se postavila Francouzům a jejich spojencům navíc původně bojovat nechtěl.

Zmatek při zastavování vojska ale nejspíš přispěl k tomu, že se Filip nakonec rozhodl zaútočit na dobře připravené anglické pozice už 26. srpna i navzdory tomu, že jeho vojsko za sebou mělo několikakilometrový pochod.

V následné bitvě se projevila představa anglických lučištníků nad francouzskou těžkou jízdou, která se navíc potýkala i s nepříznivým terénem. Jan Lucemburský podle dobových kronikářů požádal své rytíře, aby jej zavedli do bitevní vřavy tak, aby měl nepřítele na dosah meče, což se mu mělo stát osudným, jelikož se tak vystavil palbě anglických lučištníků.


 

Psalo se 26. srpna před rokem: